Ukazuje se, že Německo nezvládá migrační vlnu, v Evropské unii se neuplatňují ani dohodnutá opatření, jako je registrace žadatelů, nedaří se otevření hotspotů. A za chvíli je tu jaro, kdy se očekává, že příliv migrantů zase vzroste. Podaří se do té doby zvládnout nebo snížit migrační vlnu?

To, že některé evropské země byly v minulých měsících ochotny brát velké množství uprchlíků, Německo i Švýcarsko, vytvořilo takovou iluzi, že problém máme vyřešený. To je samozřejmě iluze. I nadále platí, že jsou jen dvě možnosti, jak tyto problémy řešit. Buď to budeme řešit společně, to znamená, že se vrátíme ke všem navrženým opatřením – a to ještě máme výhodu, že se vyjednala dohoda s Tureckem, kterou se snad podaří uplatnit, doufejme, že se také zlepší situace v Lybii – a že se na tom všichni budou podílet. Jestli budou všechna opatření fungovat, podaří se podle mého názoru dramaticky snížit počet azylantů možná na polovinu, možná na třetinu. To je tedy jedna varianta, že premiéři a ministři evropských zemí budou brát návrhy vážně a začnou je realizovat, a ne jen někdo. A druhá varianta je, že budeme budovat na vnitřních evropských hranicích zátarasy a ploty, a to je cesta směrem, který je pro Evropu strašně špatný a poškodil by velmi i naše lidi.

Vy jste v minulosti říkal, že kdyby došlo ke druhé variantě, stavbě plotů apod., že by to mohlo ohrozit Evropskou unii natolik, že by nejen padl Schengen, ale došlo by dokonce k rozvalu celé Evropské unie. Proč?

Podle mě se to vyloučit nedá, protože Schengen, to znamená Evropa bez hranic, je jedním z nejdůležitějších symbolů Unie pro běžné občany. A je klidně možné, že v okamžiku, kdy by došli k názoru, že tahle věc v Evropě nefunguje, začali by se dívat jinak na celý projekt evropské integrace. Zejména kdybychom opravdu zavedli kontroly na hranicích, znamenalo by to pro některé země strašlivý ekonomický otřes. My jsme se bavili s kolegy z Dánska, podle jejich statistik jim každý den projede hranice pět a půl tisíce aut jedním směrem a pět a půl tisíce aut druhým směrem. Představte si, co by to pro ekonomiku znamenalo, kdyby ty kamiony musely na hranicích stát a byly kontrolovány. Když se bavíme o kontrolách na hranici, pro lidi, jako jsem já, by bylo obtěžující procházet kontrolami, ale pro firmy, které fungují v obchodě, by to bylo zničující. A to je přesně i případ České republiky. Myslím si, že kdyby ke změně na hranicích došlo, tak se bavíme o něčem, co si nedovedeme představit, čili to může přinést i důsledky, které si nedovedeme představit.

Myslíte si, že výhodnější variantou pro Českou republiku by mělo být podílení se na společné evropské politice, to znamená včetně přijetí kvót? Máme tedy přijmout přiměřené množství imigrantů?

Těch opatření je spousta, toto je jedno z nich. My jsme s mými kolegy nebyli nadšeni z toho termínu povinné kvóty, určitě se dají vymyslet i jiné metody, ale musíme se bavit o celém, velmi komplexním balíku. V okamžiku, kdy na konci tohoto balíku bude jiný počet migrantů, pak tato otázka nebude tak horká, pokud ji politici v České republice sami na veřejnosti nebudou tak eskalovat, jak to zatím dělají. Žádné opatření z tohoto balíku nebude fungovat, pokud nebudou přijata všechna.

My s tím rozdělením uprchlíků v rámci Evropské unie moc nesouhlasíme, ale zatím se stejně ukazuje, že kvóty nefungují. Není problém i v tom, že nikdo nemůže, když je prostor EU zatím otevřený, imigranty nutit, aby zůstali žít v jedné zemi, když v jiné mají třeba příbuzné a známé?

To je určitě pravda, na druhou stranu ta pravidla přece určujeme my. Pravidla určují země, které jsou ochotny lidem v tíživých podmínkách pomoci. Oni nemohou být ti, jež určují pravidla. My si musíme rozmyslet, jak si ten systém představujeme, a začít ho plnit. Já odmítám formulaci, že kvóty nefungují. Kvóty nefungují proto, že ty země způsobily, aby nefungovaly. Protože ty věci jsou provázané, každé řešení musí být přijatelné jak pro hraniční země, tak pro země uvnitř Evropské unie. Bohužel něco takového nevzniklo, takže máme kombinaci toho, že nám nefungují hotspoty, nechráníme hranici a země nechtějí přijímat uprchlíky na základě kvót. Všechny věci musejí být uvedeny zároveň v život. Musíme si vzájemně věřit, že ta pravidla budeme respektovat, pak můžeme dosáhnout velkého pokroku.

Švédský premiér Stefan Löfven prohlásil, že pokud se Evropská unie neshodne na řešení migrace, hrozí jí rozpad. Ale nereaguje každá země na příval migrantů trochu jinak? Někde na vnitřních hranicích EU probíhají kontroly, někde odebírají migrantům majetek, Rakousko zase hodlá stanovit horní hranici počtu žadatelů o azyl. Není už to začátek rozkolu?

Stále vázne projednání seznamu bezpečných zemí, to znamená spousta lidí, které bychom na hranicích měli vracet, se do Evropy dostává. Potřebujeme také mnohem více přiblížit azylovou politiku, protože když se budou azylanti domnívat, že v jedné zemi uspějí lépe než v jiné, budou se samozřejmě snažit vyhnout zemi, kde je azylová politika přísná. Čili buď to budeme řešit evropsky, což já už říkám rok, nebo se můžeme dostat do něčeho, co se nám nebude hodit a co bude pro Evropu také velký problém.

Azylová politika se v řadě zemí, i v těch, které byly k imigrantům mimořádně vstřícné jako Německo nebo Švédsko, spíše zpřísňuje. Považujete to za správné, když je zřejmé, že evropské země nebudou schopny všechny, kteří mají zájem přijít do Evropy, přijmout?

Myslím si, že zpřísnění je nepochybně v pořádku, myslím, že se musíme vrátit také ke konceptu bezpečných zemí, to znamená zemí, odkud lidé obecně nemají potřebu utíkat, takže kdyby z nich někdo žádal o azyl a měl by šanci, pak jen v individuálních případech, kdyby někdo byl pronásledovaný. Myslím, že i v ostatních případech musíme posuzovat právo na azyl ryze individuálně. Což mimochodem souvisí s další části balíku, spoustě lidí, kteří jsou v obtížích, se musíme naučit pomáhat mimo Evropskou unii. Musíme na to dávat mnohem více peněz, než dáváme teď. Čím více peněz na to dáme, tím míň problémů budeme mít s těmi, kteří k nám budou přicházet.

Neovlivní přístup k žadatelům o azyl silvestrovské násilné útoky na ženy, které se odehrály nejen v Německu, ale i v dalších evropských městech?

Ty události v Německu samozřejmě vedou k tomu, že veřejnost se možná právem více bojí. Na druhou stranu Němci docela správně argumentují tím, že kdyby ostatní země nezpůsobily, že u nich bude tak vysoká koncentrace uprchlíků, nic takového by se nemuselo stát. Ale co je důležité, že v našich zemích musí platit respekt k zákonům úplně pro všechny. Týká se to nás a samozřejmě se to týká migrantů, kteří tu hledají bezpečí a prostor pro život.