Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby, aby posílila svoji pozici i pozici celé Konzervativní strany, ale nakonec se stal přesný opak. Už padly i výzvy k odstoupení. Vy jste podobný výsledek očekával, jaký předpokládáte další scénář? A co může za výsledek?

Došlo k tomu z nejrůznějších důvodů, jeden z nich je, že velká část voličů nechtěla brexit. Jsou unaveni a otráveni i ze stylu, který Tereza Mayová prezentovala, tak trochu si hrála na Margaret Thatcherovou, železnou lady, ale taková vůbec není, spíš jsme vnímali určitou aroganci. Měla neskutečně špatnou volební kampaň, do které šla s některými návrhy na sociální škrty, přitom Britové prožívají období sociálních škrtů a utahování opasků už několik let a nikam to nevede. Samozřejmě nezaměstnanost je nízká, řada lidí má práci, ale žádné zlepšení ve svém životě nevidí a ze škrtů jsou unavení. Vidí, že se teď zhorší ještě situace ve zdravotnictví nebo podmínky seniorů. I proto Mayová nedostala většinu, jak si přála. Teď je otázka, co bude dál a co bude s ní?

Situace je složitá, protože Británie začala proces vystoupení z EU. Rozjela „tvrdý brexit“, ale to se lidem také nelíbilo. Je stále spousta otazníků, nevíme, jak bude vláda vypadat a jaký bude mít mandát. Otevírá se i pravděpodobnost, že nakonec Británie v nějaké formě ve společném trhu zůstane a může vzniknout model jako mají Norové nebo Švýcaři, samozřejmě bez schengenského prostoru. Ale to ukážou až příští týdny a měsíce. Vše, co chtěla Mayová, volby narušily.

V pátek se debatovalo v Praze o budoucnosti společné evropské obrany, za účasti šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten ještě předtím sdělil, že Česká republika by z Evropské unie do roku 2020 měla obdržet 590 miliard korun. „Pro chudé Čechy pošleme miliardy,“ přislíbil. Zároveň dává jasně najevo, že bychom měli být vstřícnější vůči migrantům. Jak se tohle všechno bude vzájemně podmiňovat?

Současná situace, krize – a tím myslím i migrační krizi v roce 2015 a terorismus – ukazuje, že problémy nevyřeší žádná země sama. Je potřeba pokud možno postupovat společně a tak to chápe i veřejnost v naprosté většině členských zemí. Z tohoto důvodu přichází Jean-Claude Juncker s tím, abychom se část své obrany snažili dělat více společně, aby bylo více koordinace a také se šetrněji zacházelo s finančními prostředky. I když do obrany dávají země dost peněz, je neefektivní. Ne, abychom vytvářeli celoevropskou armádu, ale abychom záležitosti více koordinovali, což je možné například i u nákupů.