Jak jste přijal úmrtí jednoho z koryfejů konce bývalého režimu Milouše Jakeše?
Pro mě byl zvláštní osobností. Obklopil se lidmi, kteří nebyli moc loajální, a díky tomu vznikl legendární záznam jeho projevu v Červeném Hrádku. Ten byl evidentně sestříhán v jeho neprospěch. V posledních letech na mě působil velmi civilně. Kdyby všichni staří funkcionáři, kterým sloužilo zdraví jako jemu, pro naši stranu civilizovaně pracovali, tak jsme úplně jinde.
Na několik mých pražských besed přišel. Proti němu jsem byl cucákem ze severu, ale ptal se normálně a logicky. Byl vždy více v obraze, než někteří naši prominentní funkcionáři.
Když to odstupňujeme, tak Lubomír Štrougal byl považován za velice schopného a inteligentního funkcionáře, Jakeš již méně, a Vasil Biľak byl dosti zatracován. Souhlasíte s takovou stupnicí?
S Biľakem jsem nikdy nepřišel do styku. Znal jsem před lety jeho syna Miťo Biľaka, který byl o dva roky mladší než já. Nepůsobil na mě moc inteligentně, ale vím, že se za každou cenu snažil prodrat do nejvyššího vedení strany, což je špatně.
Jakeš pracoval v dělnické profesi, vypracoval se sám a mnohé dokázal. To je vzácné. Nedal se srovnávat s našimi největšími mozky ve straně, to je také pravda. Nicméně to byl člověk osobně čestný, neintrikoval, a takových si vážím.
A pokud se týče Štrougala, jde o velice vzdělaného ekonoma. Byl dobře znalý věci a velice dobře si uvědomoval limity, přes které nemůže jít. Ty si lidé v roce 1968 neuvědomovali, a proto šli naprosto bezhlavě proti zdi. Prostě Štrougal znal svůj strop a věděl, kde by narazil. Byl celkem dobrým ministerským předsedou a ČSSR i díky němu nebyla zadlužená, což se o ostatních zemích socialistického bloku říci nedalo. Před volbami už v této době se vždy snažil poradit, což je sympatické. Nicméně pro mě byl absolutní jedničkou ve vedení KSČ Gustáv Husák.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský