Středeční provolání premiéra Petra Fialy k národu, které odvysílaly všechny celoplošné televizní stanice i veřejnoprávní rozhlas, vyvolalo rozporuplné reakce. Čím nejvíc projev zaujal vás, nahlíženo očima ekonoma?

Mě zaujal tím, že v něm zazněla řada tvrzení, která neodpovídají skutečnosti. Projev byl spíše takové hezké píárko a odvádění pozornosti od politických problémů, které tato vláda má.

Tak si pojďme probrat, co neodpovídá skutečnosti. Petr Fiala hned na začátku svého vystoupení mluvil o rekordním zadlužování, o které se postarala minulá vláda. Nebylo to tak snad?

Pan premiér vykládá o tom, že pan Babiš zemi rekordně zadlužil. Tak ať se podívá na to, co jeho vláda poslala do Parlamentu k návrhu rozpočtu na příští rok plus v rozpočtovém výhledu. Každým rokem od 2023 do 2025 je v plánovaném rozpočtovém výhledu, jak vláda uvádí, schodek 300 miliard. A letošek je také za tři sta. Takže za čtyři roky vlády Petra Fialy se počítá s deficitem 1200 miliard. Kam se hrabe Babiš se svými 800 miliardami, pokud máme být objektivní?

A tohle nikdo nevidí? Proč o tom média mlčí? Přitom ten materiál je na světě, je tam jenom jednoduchá tabulka, v ní jsou tyto tři deficity, v každém roce zhruba 300 miliard. To je jedna z věcí, která musí být na stole a o které se musíme bavit, pokud ovšem někdo vůbec má zájem se o tom bavit.

Petr Fiala v úvodu projevu také konstatoval, že naším hlavním problémem byla už od loňského léta nastupující vysoká inflace, že šlo o přímý důsledek ekonomických dopadů covidové pandemie, ale bylo to také způsobeno chováním minulé vlády, která to tempo zadlužování naší země zvýšila na rekordní úroveň. Dá se s tím polemizovat?

Hlavně on v tom zadlužování pokračuje. Pokud loni začaly růst ceny, tak začaly růst i ceny energetických vstupů. A podívejte se, jaké jsou ceny emisních povolenek. A za druhé, bylo by dobré porovnat růst ceny průmyslových výrobců. Ty jsou nyní vyšší o zhruba 25 % oproti předchozímu roku. Ceny zemědělských výrobců jsou vyšší o 15-18 % a ceny služeb u nás jsou na úrovni 5% růstu. Všechno v meziročním srovnání.

A já se ptám, proč průmysloví výrobci mají až pětinásobek růstu ceny oproti růstu cen služeb. Ve službách žádné větší zahraniční vstupy nejsou. Nanejvýš pohonné hmoty, a toho není tolik. V zemědělství mají vliv ceny hnojiv a pohonných hmot, ale pokud jde o průmysl, tak tam je to přece zcela evidentní.

Tam do finální ceny vstupují všechny materiály, které nakoupíte zvenku, železo, pohonné hmoty, energie. Proto jsou ty ceny tak vysoké. Jestli mi někdo říká, že to je našimi vnitřními problémy, tak to vůbec ne. To je typicky nákladová inflace. A pokud ne, tak ať mi někdo vysvětlí, proč je ten diametrální rozdíl v cenové dynamice.