Ekonomičtí liberálové oslavují argentinského prezidenta Mileie za jeho politiku drakonických škrtů ve státních výdajích. Škrty slibuje i program DOGE, který má v USA realizovat Elon Musk. Je to ekonomická spása, nebo další zbídačení slabých a potřebných?
Nedomyšlené škrty ve výdajích státu takzvaně od stolu vždy poškozují zejména ty nejvíce potřebné a přirozeně také nízkopříjmové kategorie obyvatelstva. Ve zmiňované Argentině stoupla letos míra chudoby až k tristní hranici 53 procent. Může sice zapůsobit efektně, že zde klesla míra inflace, ale pro život člověka je mnohem důležitější pohled do vlastní peněženky než manipulativně sestavované ekonomické prezentace a prognózy.
Něco trochu jiného jsou ale racionálně odůvodněné pokusy o snižování nadbytečných státních výdajů, k čemuž se připravuje pod vedením Muska nově zřizovaná agentura, chcete-li oddělení pro vládní efektivitu, ve Spojených státech. Tam je však situace poměrně jiná než v bídou zmítané Argentině, která se dlouhodobě potácela až na hraně státního bankrotu. Plýtvání zdroji v USA je poněkud jiný problém než rezignace na nízkou životní úroveň významné části společnosti, jako tomu je v Argentině a ostatně také u nás. USA saturují svoji ekonomiku nejen trvalými expanzivními výboji za zdroji a surovinami, ale i stále zesilujícími projevy obchodní války, a tak je jejich ekonomika relativně, ale domnívám se, že jen dočasně, ve srovnání s okolním světem poměrně silná. Ale ani zde se neumějí vyvarovat plýtvání, a že to chtějí řešit, je zcela v pořádku!
Jakou vládu bychom si měli podle vás vysnít?
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
K tomu, aby se tento prohnilý a klientelistický státní systém představovaný současnou politickou pravicí s minimální hlasovací většinou ve Sněmovně „zuby nehty“ udržel nad propastí, začíná používat takových praktik, jako umně maskovaná kontrola a cenzura občanských postojů a názorů.
A že se to občanům již začíná opravdu zajídat, svědčí rozličné sociologické průzkumy. Například ten od společnosti CVVM z konce září přiřkl české vládě důvěru ve výši pouhých 24 procent. Lidé toho již začínají mít skutečně dost! Krize ve zdravotnictví, školství, v oblasti bezpečnosti občanů a jejich majetku a mnohde jinde jsou předzvěstí krize globálnější, ať již ekonomického rázu či krize obecných hodnot. Zcela jistě po sněmovních volbách v říjnu tak budeme mít obrovské problémy, jak tuto krizi alespoň přijatelně zmírnit. A teď se již blížím k tomu, jaká vláda by zde, alespoň podle mé představy, měla být. Rozhodně je možné vidět, že dominance egoismu pravice vede celou společnost ne-li do záhuby, minimálně však k fatálnímu rozdělení občanů, a tak by svoji šanci měla dostat prosociální politika realizovaná autentickou, nikoliv pouze deklaratorní, levicovou scénou. Naději přirozeně spatřuji v projektu STAČILO!, který disponuje velkým potenciálem pospojovat politické prvky, kterým jde směrem k aktuální vládě o realizaci výrazně protikladných hodnot. Stavebními prvky nové vlády by se tak měly stát: důraz na vlastenectví, státní suverenitu v klíčových oblastech, sociální spravedlnost, růst životní úrovně, přísnou regulaci migrace nebo například již zmíněnou bezpečnost obyvatelstva.
Hnutí Milion chvilek evidentně zasáhne do nadcházejících voleb s apelem na „ohrožení demokracie“ v podobě vlády dnešní opozice. Budou mít protesty šanci a může je český občan vyslyšet?
Milion chvilek je podle mého názoru již dlouhodobě zprofanovaný spolek s podivnými a také podivně propletenými figurami v čele, v poslední době navíc již i značně politicky vyčpělý! Svoje zájmy má šanci hromadně prosazovat maximálně v Praze, i když se obávám, že ani zde již nebude ta příslušná společenská poptávka, část lidí jim prostě přestala z nejrůznějších důvodů věřit. Tím je jasně řečeno, že protesty organizované „Chvilkaři“ výraznější šanci na úspěch mít již nebudou, což se ostatně ukázalo i v nedávné minulosti. Navíc mi připadá trochu zvláštní a hodně neobvyklé pořádat protesty proti opozici, a dokonce hrozit národu „ohrožením demokracie“, což do jisté míry evokuje jisté propojení nejen na vnucovaný státní mainstream, ale bohužel i aktuální exekutivu.
Máme počítat s tím, že se do svých domovů budou vracet syrští uprchlíci? Nebo se máme naopak obávat jejich exodu?
Osobně v této souvislosti registruji stále větší problém ve způsobu informování některými českými médii včetně a chtělo by se říci, že snad i „zejména“ veřejnoprávními, tedy těmi, která jsou ze zákona povinná informovat objektivně a vyváženě. Nyní mám konkrétně na mysli jejich „oslavný ryk“ po pádu syrského prezidenta Bašára Asada, který byl svojí intenzitou absolutně nepřiměřený tomu, co může nyní samotné Syřany a potažmo i Evropu kvůli této proběhlé geopolitické změně čekat.
Návrat uprchlíků do mateřské Sýrie není rozhodně pravděpodobný, spíše naopak, další vlna migrace z regionu nás pravděpodobně čeká a nemine. Stabilita této arabské země není rozhodně jistá. Islamisté se po převratu dostali rychle ke zbraním hromadného ničení a rozhodně bychom neměli také zapomínat, že Západ je pro ně stále největším nepřítelem, přestože miliony Syřanů žijí právě zde. Indicie z některých okolních zemí již napovídají tomu, že k návratu do své rodné země je většina Syřanů hodně zdrženlivá.
Co říkáte návštěvě slovenského premiéra Fica v Kremlu? Někteří politici již hovoří o tom, že Slovensko není pro nás ten správný šálek kávy. Upozaděn je i Visegrad... Jaký máte na to názor?
Absolutně nesouhlasím a Fica přes veškeré jeho problémy, co na Slovensku má, považuji za velmi dobrého státníka. Mnozí čeští politici, počínaje Fialou a politickým eskamotérem Lipavským v pozici ministra zahraničí konče, by si měli brát z jeho stylu pragmatické politiky osobní příklad! Pro zemi poškozující politický aktivismus vyjevovaný členy české vlády není v celosvětově nebezpečně vyhrocené době místo.
Často mi připadá, že někteří čeští politici nevidí „pro ten svůj strom celý les“ a naši republiku v zahraničí nevratně poškozují. Politicky, ekonomicky a mnohdy i diplomaticky, přičemž by se dalo říci, že na rozšiřování počtu našich nepřátel v zahraničí má tato vládní garnitura skutečně talent! Tlak na růst českého nepřátelství vůči Slovensku podvědomě cítím ale i ze struktur EU. Silné Československo nebo i třeba jen úzce spřátelené, historicky bratrské republiky by byly mnohem výraznějším a důležitějším hráčem nejen evropské politiky. K politickému rozdělení došlo sice již před mnoha lety, ale to zřejmě nestačilo, následným krokem byl řízený příliv Ukrajinců ještě dávno před vojenským konfliktem, a to do té míry, že jejich počet rychle převýšil počet Slováků žijících u nás. A kdo v tom necítí cílený útok na naše kulturní vzorce, musí tedy ještě absolvovat antislovenskou nepřátelskou vlnu v dnešní době, jejímž cílem je především premiér Fico. Bojím se, aby někteří naši spoluobčané takovémuto vymývání mozků zcela nepodlehli, úplně zatím postačí, jak nás naši mocní metodicky učí nenávidět Rusy a vše ruské. A někteří jdou ještě dále, když se dokonce pustili do bourání slovanské vzájemnosti nebo „Masarykova státu“, o revanšistických útocích na prezidenta Beneše ani nemluvě!
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2024
České obchody byly opět zavaleny kupujícími. Lidé létají na dovolené po světě ostošest. To používají vládní příznivci s rétorikou, že je nám čím dál lépe a ekonomika je vlastně v pořádku..
Tak to je sice pravdou, ale jen jakousi povrchovou. Do zahraničí létá či jezdí opakovaně velká podmnožina stále stejných lidí, statisticky vedou dovolené v Chorvatsku či v Itálii. Více než polovina cest Čechů do zahraničí se odehrává do zemí EU. Ptám se, a to se dříve masově nejezdilo k moři například do Bulharska nebo Rumunska? Je to tedy také dnes známkou dobře fungující ekonomiky země? Rozhodně nikoliv! Obrovský počet rodin jezdí na rekreaci, na kterou šetří po celý rok a jsou nuceny si odepírat věci či záležitosti pro život mnohem podstatnější.
Pro zajímavost, jen míra ohrožení příjmovou chudobou činí v ČR skoro deset procent, přičemž materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo kolem sedmi procent. Ale i tyto rodiny jsou nuceny nakupovat potraviny, byť si to nemohou dovolit v plném rozsahu a dostatečné kvalitě, a to především v sítích supermarketů. Ty mají širokou spádovou oblast. Když tedy vídáme lidmi přeplněné velké obchoďáky a jejich vrchovaté nákupní vozíky, může to být i tím, že z vesnic a malých měst zmizely obchody a samoobsluhy, a proto se musí za potravinami cestovat do velkých měst, kde se nakupující potom takto opticky koncentrují. A rozhodně to není tím, že by se obecně měli lidé u nás ekonomicky dobře! Tedy přesněji, malá část lidí se zde má skutečně dobře!
V jakém stavu je podle vás duševní zdraví našich obyvatel?
Je to určitě individuální, různorodé a v také v každé sociální skupině jiné, ale kdybych měl na tuto otázku pohlížet zobecňující optikou, musel bych napřímo odpovědět, že ne moc dobře. A ještě nepříznivější je odpověď na tuto otázku, když si uvědomíme, že pojem „dušení zdraví“ v sobě zahrnuje emocionální, psychickou, ale v neposlední řadě i sociální pohodu. Zejména stav sociální pohody nikde kolem sebe necítím, lidé jsou ve svém chování stále více agresivnější a egoističtější, což je způsobeno především prostředím. Tedy i politickým systémem, ve kterém se dlouhodobě pohybují a žijí. A politici v čele země jim rozhodně žádným pozitivním příkladem nejdou.
Lidé se často dostávají do obtížně řešitelných situací, dluhových pastí. Vše je zde, přesně v duchu západního pojetí světa, hierarchicky vystavěno na penězích a majetku, a tak zejména příslušníci chudších a nízkopříjmových skupin obyvatelstva jsou často neuspokojováním svých základních potřeb frustrováni, upadají do depresí a také snáze podléhají rozličným psychózám. Stav duševní nepohody se následně odráží i do celkového zdravotního stavu a zdravotní stav potom do celkové kvality života člověka.
Co říkáte razantním změnám ve školském systému, méně některých předmětů, snaha o změnu středoškolského učiva, a to nejen dějepisu... Potřebujeme stále všeobecné znalosti?
Samozřejmě život člověka není jen o koncentraci peněz a majetku a jejich rozmnožování, jak se nám snaží protagonisté kapitalismu minimálně podprahově podsunout. Přiměřené penzum všeobecných vědomostí a znalostí je a bude stále nezbytné a nenahraditelné. Stále častější odkaz na fakt, že se prakticky vše dá někde dohledat a že by se měli lidé vzdělanostně vydávat zejména tímto směrem a na tom stavět, mi připadá jako velmi krátkozraký. Všeobecné znalosti poskytují jedinečnou schopnost propojovat, analyzovat a syntetizovat informace z různých zdrojů a oborů. Narychlo získaná informace z jakéhokoli média nám často neumožňuje ji dostatečně rychle zpracovat a efektivně využít, a také ne vždy budeme mít k dispozici počítač nebo chytrý telefon. Co se týče obsahových změn některých předmětů, tak bychom se nikdy neměli vydávat žádným ideologickým směrem, například v tom uváděném dějepise by měla stále platit okřídlená právní zásada „padni, komu padni“. Bohužel, když se to někdy neděje ani po té právní linii, nemůžeme se divit, že také učebnice dějepisu máme takové, jaké jsou. Celkově si myslím, že kvalita školství jde v ČR až na vzácné výjimky stále dolů, to, co musela umět moje generace k maturitě by dnes často stačilo i k absolvování leckteré vysoké školy. Jako člověk, pracující v resortu školství po několik desítek let, většinou nejsem nadšen ani z kvality škol soukromých, případně ani z mnohých, jak by se dnes moderně řeklo, alternativních způsobů výuky dětí a mládeže. Celá tato problematika je však na delší povídání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s Jiřím Valentou?
autor: Václav Fiala
