Fico je dobrý státník, tady by si z něj měli vzít příklad. Komunista Valenta má jasno

29.12.2024 19:20 | Rozhovor

Jako kdyby někdo chtěl zničit dlouholeté česko-slovenské vazby. Největší u nás žijící menšina už nejsou Slováci, ale Ukrajinci. Po odsouzení všeho, co přichází a je v Ruské federaci, se aktivisté a zkorumpovaní politici vrhají na Roberta Fica. Je to obdobné, jako když se nyní Argentině tleská za ekonomické reformy, ale zapomíná se, že zchudla polovina národa. A o tristní situaci ve Spojených státech se raději mlčí. Bývalý poslanec za KSČM, krajský zastupitel Jiří Valenta, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se věnuje také reformě školství, která nepodporuje všeobecný rozhled, a naopak se permanentně odkazuje na sociální média a internet, jako by logické „selské“ myšlení mělo být haněno a zatraceno.

Fico je dobrý státník, tady by si z něj měli vzít příklad. Komunista Valenta má jasno
Foto: archiv J. Valenty
Popisek: Jiří Valenta na sjezdu moskevských komunistů

Ekonomičtí liberálové oslavují argentinského prezidenta Mileie za jeho politiku drakonických škrtů ve státních výdajích. Škrty slibuje i program DOGE, který má v USA realizovat Elon Musk. Je to ekonomická spása, nebo další zbídačení slabých a potřebných?

Nedomyšlené škrty ve výdajích státu takzvaně od stolu vždy poškozují zejména ty nejvíce potřebné a přirozeně také nízkopříjmové kategorie obyvatelstva. Ve zmiňované Argentině stoupla letos míra chudoby až k tristní hranici 53 procent. Může sice zapůsobit efektně, že zde klesla míra inflace, ale pro život člověka je mnohem důležitější pohled do vlastní peněženky než manipulativně sestavované ekonomické prezentace a prognózy.

Něco trochu jiného jsou ale racionálně odůvodněné pokusy o snižování nadbytečných státních výdajů, k čemuž se připravuje pod vedením Muska nově zřizovaná agentura, chcete-li oddělení pro vládní efektivitu, ve Spojených státech. Tam je však situace poměrně jiná než v bídou zmítané Argentině, která se dlouhodobě potácela až na hraně státního bankrotu. Plýtvání zdroji v USA je poněkud jiný problém než rezignace na nízkou životní úroveň významné části společnosti, jako tomu je v Argentině a ostatně také u nás. USA saturují svoji ekonomiku nejen trvalými expanzivními výboji za zdroji a surovinami, ale i stále zesilujícími projevy obchodní války, a tak je jejich ekonomika relativně, ale domnívám se, že jen dočasně, ve srovnání s okolním světem poměrně silná. Ale ani zde se neumějí vyvarovat plýtvání, a že to chtějí řešit, je zcela v pořádku!

Jakou vládu bychom si měli podle vás vysnít?

Vláda, sestavená na takových hodnotách, jako je zájem o trvalý růst životní úrovně všech skupin obyvatelstva, respekt k právu a spravedlnosti či například opravdová touha po míru, by neměla být nikde pouhým snem, ale přirozenou realitou. Že je tomu u nás právě naopak, ilustruje prudký nárůst chudoby drtivé většiny společnosti s ostrým kontrastem k nárůstu majetku jednotlivců. Bohužel také musíme vnímat explicitní projevy některých politiků zatahujících naši zemi do válečného konfliktu na Ukrajině nebo jejich pravidelně vyjevovanou aroganci moci a nebetyčné pokrytectví při řešení krizových situací ve společnosti.

K tomu, aby se tento prohnilý a klientelistický státní systém představovaný současnou politickou pravicí s minimální hlasovací většinou ve Sněmovně „zuby nehty“ udržel nad propastí, začíná používat takových praktik, jako umně maskovaná kontrola a cenzura občanských postojů a názorů.

A že se to občanům již začíná opravdu zajídat, svědčí rozličné sociologické průzkumy. Například ten od společnosti CVVM z konce září přiřkl české vládě důvěru ve výši pouhých 24 procent. Lidé toho již začínají mít skutečně dost! Krize ve zdravotnictví, školství, v oblasti bezpečnosti občanů a jejich majetku a mnohde jinde jsou předzvěstí krize globálnější, ať již ekonomického rázu či krize obecných hodnot. Zcela jistě po sněmovních volbách v říjnu tak budeme mít obrovské problémy, jak tuto krizi alespoň přijatelně zmírnit. A teď se již blížím k tomu, jaká vláda by zde, alespoň podle mé představy, měla být. Rozhodně je možné vidět, že dominance egoismu pravice vede celou společnost ne-li do záhuby, minimálně však k fatálnímu rozdělení občanů, a tak by svoji šanci měla dostat prosociální politika realizovaná autentickou, nikoliv pouze deklaratorní, levicovou scénou. Naději přirozeně spatřuji v projektu STAČILO!, který disponuje velkým potenciálem pospojovat politické prvky, kterým jde směrem k aktuální vládě o realizaci výrazně protikladných hodnot. Stavebními prvky nové vlády by se tak měly stát: důraz na vlastenectví, státní suverenitu v klíčových oblastech, sociální spravedlnost, růst životní úrovně, přísnou regulaci migrace nebo například již zmíněnou bezpečnost obyvatelstva.

Hnutí Milion chvilek evidentně zasáhne do nadcházejících voleb s apelem na „ohrožení demokracie“ v podobě vlády dnešní opozice. Budou mít protesty šanci a může je český občan vyslyšet?

Milion chvilek je podle mého názoru již dlouhodobě zprofanovaný spolek s podivnými a také podivně propletenými figurami v čele, v poslední době navíc již i značně politicky vyčpělý! Svoje zájmy má šanci hromadně prosazovat maximálně v Praze, i když se obávám, že ani zde již nebude ta příslušná společenská poptávka, část lidí jim prostě přestala z nejrůznějších důvodů věřit. Tím je jasně řečeno, že protesty organizované „Chvilkaři“ výraznější šanci na úspěch mít již nebudou, což se ostatně ukázalo i v nedávné minulosti. Navíc mi připadá trochu zvláštní a hodně neobvyklé pořádat protesty proti opozici, a dokonce hrozit národu „ohrožením demokracie“, což do jisté míry evokuje jisté propojení nejen na vnucovaný státní mainstream, ale bohužel i aktuální exekutivu.

Máme počítat s tím, že se do svých domovů budou vracet syrští uprchlíci? Nebo se máme naopak obávat jejich exodu?

Osobně v této souvislosti registruji stále větší problém ve způsobu informování některými českými médii včetně a chtělo by se říci, že snad i „zejména“ veřejnoprávními, tedy těmi, která jsou ze zákona povinná informovat objektivně a vyváženě. Nyní mám konkrétně na mysli jejich „oslavný ryk“ po pádu syrského prezidenta Bašára Asada, který byl svojí intenzitou absolutně nepřiměřený tomu, co může nyní samotné Syřany a potažmo i Evropu kvůli této proběhlé geopolitické změně čekat.

Návrat uprchlíků do mateřské Sýrie není rozhodně pravděpodobný, spíše naopak, další vlna migrace z regionu nás pravděpodobně čeká a nemine. Stabilita této arabské země není rozhodně jistá. Islamisté se po převratu dostali rychle ke zbraním hromadného ničení a rozhodně bychom neměli také zapomínat, že Západ je pro ně stále největším nepřítelem, přestože miliony Syřanů žijí právě zde. Indicie z některých okolních zemí již napovídají tomu, že k návratu do své rodné země je většina Syřanů hodně zdrženlivá.

Co říkáte návštěvě slovenského premiéra Fica v Kremlu? Někteří politici již hovoří o tom, že Slovensko není pro nás ten správný šálek kávy. Upozaděn je i Visegrad... Jaký máte na to názor?

Absolutně nesouhlasím a Fica přes veškeré jeho problémy, co na Slovensku má, považuji za velmi dobrého státníka. Mnozí čeští politici, počínaje Fialou a politickým eskamotérem Lipavským v pozici ministra zahraničí konče, by si měli brát z jeho stylu pragmatické politiky osobní příklad! Pro zemi poškozující politický aktivismus vyjevovaný členy české vlády není v celosvětově nebezpečně vyhrocené době místo.

Často mi připadá, že někteří čeští politici nevidí „pro ten svůj strom celý les“ a naši republiku v zahraničí nevratně poškozují. Politicky, ekonomicky a mnohdy i diplomaticky, přičemž by se dalo říci, že na rozšiřování počtu našich nepřátel v zahraničí má tato vládní garnitura skutečně talent! Tlak na růst českého nepřátelství vůči Slovensku podvědomě cítím ale i ze struktur EU. Silné Československo nebo i třeba jen úzce spřátelené, historicky bratrské republiky by byly mnohem výraznějším a důležitějším hráčem nejen evropské politiky. K politickému rozdělení došlo sice již před mnoha lety, ale to zřejmě nestačilo, následným krokem byl řízený příliv Ukrajinců ještě dávno před vojenským konfliktem, a to do té míry, že jejich počet rychle převýšil počet Slováků žijících u nás. A kdo v tom necítí cílený útok na naše kulturní vzorce, musí tedy ještě absolvovat antislovenskou nepřátelskou vlnu v dnešní době, jejímž cílem je především premiér Fico. Bojím se, aby někteří naši spoluobčané takovémuto vymývání mozků zcela nepodlehli, úplně zatím postačí, jak nás naši mocní metodicky učí nenávidět Rusy a vše ruské. A někteří jdou ještě dále, když se dokonce pustili do bourání slovanské vzájemnosti nebo „Masarykova státu“, o revanšistických útocích na prezidenta Beneše ani nemluvě!

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Ing. Veronika Vrecionová byl položen dotaz

Pořád se přetřásá jen pomoc Ukrajině

Co ale stejně intenzivně řešit to, aby válka skončila? Nemyslíte, že to by byla pro Ukrajinu ta největší pomoc? A řeší to někdo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…