Přesně před týdnem se po projednání sporu mezi vámi a Divadlem Járy Cimrmana vyjádřil Zdeněk Svěrák, že chcete divadlo vyždímat a že ho chcete řídit, ačkoli jste majitelem jen osminy autorských práv. Měli by se fanoušci Járy Cimrmana začít domlouvat na sbírce pro chudé umělce, když jim od vás hrozí vyždímání?

Pan Svěrák je velice obratný manipulátor a herec, proto není divu, že mu naletí nejen děti, ale i někteří dospělí lidé. Dále je potřeba si uvědomit, že veškerá jeho vyjádření konzultuje se svými právníky a marketingovými poradci. Ví tedy úplně přesně, na jakou strunu zahrát, kdy zalhat jen trochu a kdy překroutit pravdu úplně. Jeho výrok, že chci „divadlo vyždímat“ obsahuje dvě slova a hned dvě lži najednou, tedy co slovo, to lež!

Za prvé, tzv. Divadlo Járy Cimrmana jako subjekt vůbec neexistuje. Je to literární pojem a někdy se tak sama označuje skupina herců, původně skupina vedená Smoljakem a Svěrákem. Taková skupina lidí sice existuje, dokonce jsou i mimopražští amatéři, kteří si tak říkají. Je to velice proměnlivá skupina a především: Dnes v ní chybí jeden ze dvou hlavních pilířů, můj otec.

Nikdo tedy nemůže ždímat něco, co právně neexistuje, nebo je to jen jakási mlhavá entita fyzických osob. Svěrák nikdy neřekl, koho tím přesně myslí. Nedávno se u soudu svěřila paní Kotková, že ona pokládá sama sebe za členku Divadla Járy Cimrmana. Tak velkou drzost jsem dlouho neslyšel!

K tomu pondělnímu usnesení soudu je potřeba dodat, že se jedná o ukončení několik let se vlekoucího sporu a ukončil jsem ho já tím, že jsem svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení příspěvkovou organizací Prahy 3 ŽDJC v rámci uklidnění vztahů snížil na pouhých cca 90 tis z původně požadovaných 700 tis., čili jsem slevil skoro o 90 procent.