Poslanecká sněmovna neprodloužila nouzový stav a ten skončí v neděli 14. února. Co to znamená? Zaslechl jsem hlas lidu, že teď se všechno otevře – hospody, školy. Což asi tak úplně nebude... Co se tedy bude dít?

Je tu silný tlak hejtmanů přijmout nějaký stav ze zákona. Hejtman má pravomoc vyhlásit stav nebezpečí na třicet dní s tím, že mu ho vláda může zrušit. V momentě, kdy to vyhlásí všech čtrnáct hejtmanů, pak je logicky vyhlášen stav nebezpečí na celém území České republiky. Hejtmani uvažují o tom, že by požádali vládu, aby vyhlásila nouzový stav. Jak politicky je to politicky průchodné, to je samozřejmě otázka, druhou věcí je, jak je to právně. Což nevím.

Musím ale říci důležitou věc. Ministr Hamáček ve čtvrtek v parlamentě lhal a zbytečně plašil lidi. Není pravda, že nelze použít armádu. Lze ji využít na základě dvou zákonů. Zákona 219 z roku myslím 1999 a pak 240 z roku 2000. To je krizový zákon. Kde je jasně stanoveno, že armáda může být takto použita.

Tedy, že vojáci třeba můžou vypomáhat v nemocnicích?

Ano. Hejtman Kuba se vyjádřil v tom smyslu, že by armáda nemohla pomáhat v domovech důchodců. Myslím, že je to ukázka velkého právního nihilismu v této zemi. Neumíme se chovat v duchu zákona a pořád chceme mít každou jednu eventualitu v zákoně napsanou. Pokud máme nějakou krizi, nemáme jiné prostředky než armádu, nebo hasiče, tak přestaňme laborovat, jestli armádu použijeme, nebo ne. Prostě ji použijeme.

Hamáček lhal i v tom, že nelze čerpat ze státních hmotných rezerv. Nesmysl. To nejsou státní hmotné rezervy vlády. To jsou státní hmotné rezervy této země. Když jsem v roce 2014 dělal s Jirkou Šedivým cvičení Blackout, tam všechno normálně běželo za stavu nebezpečí, které vyhlásila Praha. Policie, hasiči, vojáci. Všechno fungovalo. Není pravda, co říká Hamáček. Pouze pořád straší lidi.

Pravdou je, že  nouzový stav je platforma pro rozsáhlá plošná opatření. To ano. Ve stavu nebezpečí je také možné zavřít restaurace, ale jen lokálně, podle výskytu problému. Takže když by všechny kraje vyhlásily stav nebezpečí, hejtmani by je mohli lokálně všude zavřít. Ale je to nesmysl, kam jsme se to dopracovali, že se vláda a opozice nejsou schopny dohodnout.

Hraje se také o čas. V neděli nouzový stav končí, stihnou do pondělí všechny kraje vyhlásit stav nebezpečí?

Dá se to stihnout. Podle zákona hejtman nebo primátor musí vyhlásit stav nebezpečí písemně. Uvede to na vývěsce a je to. Toto vyhlášení nevidím jako problém. Stejně jako svolání krizových štábů. Mají na to pátek, sobotu a neděli. Přijde mi to ale takové kostrbaté, aby všechny kraje vyhlašovaly stav nebezpečí, když může být nouzový stav vyhlášený vládou.

Tady zase dochází k obalamucování lidí, kdy ministr zdravotnictví Blatný říká, že skončí koordinátoři volných lůžek a podobně. Přeci primář sokolovské nemocnice to říkal jasně, že už šest týdnů volají o tom, že mají problém. Tak jaký koordinátor lůžek a jak to funguje? Ministerstvo zdravotnictví s nimi nekomunikovalo.  Mluvím o tom proto, že ministr zdravotnictví říká, že by si to potom musely kraje dělat samy extra.

Problém začal tím, že když vznikla krize, premiér Babiš nekomunikoval ani s ministry vlastní vlády, byť za sociální demokracii. Vzpomeňte si, že nechtěl svolat krizový štáb. Když ho svolal, nechtěl, aby Hamáček byl předseda. Takhle se tu zavedla komunikace už v samotné vládě. Při té druhé vlně se vždy spoléhal na hlasy komunistů a na opozici kašlal. Najednou se komunisti postavili proti a Babiš ve své neschopnosti komunikovat s těmito lidmi rozumně a normálně, na to ve čtvrtek dojel.