Prezident Turecka ve volbách obhájil svůj mandát už v prvním kole voleb. Podporu mu vyjádřilo na 52 procent voličů. V minulém rozhovoru jsem se vás ptala na tvrzení, že by se Erdogan se svojí rétorikou i politikou mohl po volbách uklidnit. Vy jste mi odpověděl, že záleží na tom, jak volby dopadnou: „Pokud dopadnou, jak Erdogan chce, tak by se mohlo zdát, že se může uklidnit. Nevíme však, co Erdogan skutečně chce.“ Mandát obhájil, co nás čeká teď? Dá se to odhadnout?

Samozřejmě je to velmi obtížná otázka krátce po volbách. Je pravda, že zvítězil v prvním kole. Je evidentní, že jeho podpora je velmi vysoká a že opozice vůči němu je slabá a není schopná se převážně sjednotit. Ale i některé metody, které používal, asi nepatří do arzenálu klasické demokracie, na kterou jsme zvyklí. Nemyslím si, že by došlo v brzké době k nějakému uvolnění režimu a ani nepředpokládám, že by desítky tisíc lidí, které nechal po zmařeném pokusu o puč zavřít, propustil. Otázkou je, jak se dál bude vyvíjet situace se zavedením trestu smrti a jeho nějakou retroaktivitou. On se sám vyjádřil, že pokud Parlament přijme trest smrti, on ho schválí, což bude zásadně diskriminovat jakékoliv šance, aby se Turecko stalo členskou zemí Evropské unie. Předpokládám, že příklon k Saúdské Arábii a orientace k Blízkému východu bude pokračovat. Můžeme očekávat spor se Spojenými státy ohledně letounů F35, které byly zaplaceny, ale na něž dal americký komodor stopku. Pokud vím, tak to vypadá, že jsou ve Spojených státech a oni se na nich učí. Jak to bude vypadat dál? Tento konflikt může propuknout.

Dále je rozhodující – pokud jde o účast Turecka na Blízkém východě – že dostali volnou ruku od Spojených států vyřešit si problém v boji proti islamistům, kde oni velmi intenzivně a exekutivně eliminují Kurdy, a to jak syrské, tak ty další. Myslím, že ta obsese Turecka ohledně emancipace Kurdů neskončila, ale je pravda, že mají větší možnost si ten problém vyřešit. Respektive, že Spojené státy především hodily přes palubu ty syrské Kurdy, Islámský stát je poražen a evidentně se jim už teď tolik nehodí a není třeba rozdmýchávat větší spor s Tureckem, který by byl výsledkem emancipačních ambicí Kurdů jako takových v oblastech Blízkého východu.

Jeho nejsilnější protikandidát Muharrem Ince prohlásil: „Turecko přerušilo své spojení s demokracií a s parlamentním systémem. Přechází v sytém jednoho muže.“ Souhlasíte s tím?