Gustáv Murín: Clinton? Vzpomeňte, co se mu stalo. Jde o Írán. Pravda o Gretě. A co se říká o Čaputové

14.01.2020 4:47 | Zprávy

ROZHOVOR Západní média, vydatně podporovaná politiky, si vybrala duševně ne zcela vyzrálou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, aby vyhysterizovala kampaň, o které nikdo nemůže říci, jestli nebude v konečném důsledku kontraproduktivní. Slovenský přírodovědec Gustáv Murín uvádí jako názorný příklad slabomyslnosti této kampaně slogan o „nulové uhlíkové stopě“. Publicista a spisovatel hledá souvislost mezi zabitím íránského generála Kásima Sulejmáního a bombardováním Jugoslávie a nachází ji v impeachmentu, kterému čelil tehdejší prezident Bill Clinton i nynější Donald Trump. K blížícím se volbám na Slovensku dodává v zemi kolující zvěst, že prezidentka Zuzana Čaputová poruší pravidlo o vítězi voleb a Smeru-SD nedá ani jen šanci na sestavení vlády.

Gustáv Murín: Clinton? Vzpomeňte, co se mu stalo. Jde o Írán. Pravda o Gretě. A co se říká o Čaputové
Foto: Archiv GM
Popisek: RNDr. Gustáv Murín, CSc., slovenský přírodovědec, spisovatel a publicista

V reakci na zabití íránského generála Kásima Sulejmáního jste napsal blog s titulkem „Trump na prahu války“. Mezitím ale v reakci na přiznání íránských ozbrojených sil, že omylem sestřelily ukrajinské dopravní letadlo, dochází v Teheránu k nepokojům. Proč myslíte, že by dlouhodobé napětí mezi USA a Íránem mohlo přerůst v otevřený válečný konflikt?

Od dob druhé světové války jsou západní politici a generálové posedlí myšlenkou, že každý mezinárodní konflikt vyřeší bombardování. Navíc všechny pozemní útoky americké armády v posledních letech skončily fiaskem – v Afghánistánu, který tak překvapivě rychle okupovali, se drží už jen v blízkosti Kábulu a po jejich odchodu bude Tálibán zase na koni, v Sýrii selhali úplně a nebýt intervence Rusů, byl by tam Islámský stát dodnes, a už je nechtějí ani v Iráku. Jenže tam se potřebují udržet zuby nehty, pokud chtějí letecky terorizovat Írán. Z jiných arabských zemí by si to těžko mohli dovolit a Erdogan je vyhání už i z Turecka. V krajní nouzi jim zbývá ještě velká základna na ostrově Diego García v Indickém oceáně, kde mají odložené bombardéry B-52. Írán nemá takovou vojenskou kapacitu, aby zasáhl například na takovém citlivém místě pro celou americkou strategii v regionu. Tak se bude spoléhat na jednotlivé atentáty a teroristické útoky. I raketový útok na dvě americké základny v Iráku byl jen symbolický, když ho dopředu Američanům přes irácké vedení avizovali. A Trump už zjistil z reakcí ve světě, a to i od spojenců, že přestřelil, a tak se bude snažit vyhnout přímému vojenskému střetu. Určitě ví, že kdyby začal na Írán útočit letecky, tak by tím dal šanci Rusům a Číňanům, aby si tam „pod cizí vlajkou“ vyzkoušeli svoje protiletecké a protiraketové systémy. A Íránci by to měli napůl zadarmo.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Budoucnost

Dobrý den, reaguji na váš dotaz ve vašem článku, kde se ptáte, jak vidíme naši budoucnost. Upřímně, já moc růžově ne. Zajímalo by mě, co proto, aby byla růžová navrhujete ta vaše strana? Upřímně moc nevím, co jste vůbec zač. Jen vím, že jste proti green dealu a migraci. Děkuji Zamlíková

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jaroslav Štefec a F-35: „Rozhodnutí o pořízení vzniklo mimo území ČR.“

4:44 Jaroslav Štefec a F-35: „Rozhodnutí o pořízení vzniklo mimo území ČR.“

„Pořízení F-35 pro českou armádu je politickým rozhodnutím, které vzniklo mimo území ČR,“ míní bezpe…