Gustáv Murín: Clinton? Vzpomeňte, co se mu stalo. Jde o Írán. Pravda o Gretě. A co se říká o Čaputové

14.01.2020 4:47 | Zprávy

ROZHOVOR Západní média, vydatně podporovaná politiky, si vybrala duševně ne zcela vyzrálou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, aby vyhysterizovala kampaň, o které nikdo nemůže říci, jestli nebude v konečném důsledku kontraproduktivní. Slovenský přírodovědec Gustáv Murín uvádí jako názorný příklad slabomyslnosti této kampaně slogan o „nulové uhlíkové stopě“. Publicista a spisovatel hledá souvislost mezi zabitím íránského generála Kásima Sulejmáního a bombardováním Jugoslávie a nachází ji v impeachmentu, kterému čelil tehdejší prezident Bill Clinton i nynější Donald Trump. K blížícím se volbám na Slovensku dodává v zemi kolující zvěst, že prezidentka Zuzana Čaputová poruší pravidlo o vítězi voleb a Smeru-SD nedá ani jen šanci na sestavení vlády.

Gustáv Murín: Clinton? Vzpomeňte, co se mu stalo. Jde o Írán. Pravda o Gretě. A co se říká o Čaputové
Foto: Archiv GM
Popisek: RNDr. Gustáv Murín, CSc., slovenský přírodovědec, spisovatel a publicista

V reakci na zabití íránského generála Kásima Sulejmáního jste napsal blog s titulkem „Trump na prahu války“. Mezitím ale v reakci na přiznání íránských ozbrojených sil, že omylem sestřelily ukrajinské dopravní letadlo, dochází v Teheránu k nepokojům. Proč myslíte, že by dlouhodobé napětí mezi USA a Íránem mohlo přerůst v otevřený válečný konflikt?

Od dob druhé světové války jsou západní politici a generálové posedlí myšlenkou, že každý mezinárodní konflikt vyřeší bombardování. Navíc všechny pozemní útoky americké armády v posledních letech skončily fiaskem – v Afghánistánu, který tak překvapivě rychle okupovali, se drží už jen v blízkosti Kábulu a po jejich odchodu bude Tálibán zase na koni, v Sýrii selhali úplně a nebýt intervence Rusů, byl by tam Islámský stát dodnes, a už je nechtějí ani v Iráku. Jenže tam se potřebují udržet zuby nehty, pokud chtějí letecky terorizovat Írán. Z jiných arabských zemí by si to těžko mohli dovolit a Erdogan je vyhání už i z Turecka. V krajní nouzi jim zbývá ještě velká základna na ostrově Diego García v Indickém oceáně, kde mají odložené bombardéry B-52. Írán nemá takovou vojenskou kapacitu, aby zasáhl například na takovém citlivém místě pro celou americkou strategii v regionu. Tak se bude spoléhat na jednotlivé atentáty a teroristické útoky. I raketový útok na dvě americké základny v Iráku byl jen symbolický, když ho dopředu Američanům přes irácké vedení avizovali. A Trump už zjistil z reakcí ve světě, a to i od spojenců, že přestřelil, a tak se bude snažit vyhnout přímému vojenskému střetu. Určitě ví, že kdyby začal na Írán útočit letecky, tak by tím dal šanci Rusům a Číňanům, aby si tam „pod cizí vlajkou“ vyzkoušeli svoje protiletecké a protiraketové systémy. A Íránci by to měli napůl zadarmo.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

12:16 Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

Premiéra inscenace PRO MOU VLAST v Divadle na Vinohradech, ale také nynější společenská situace a to…