V reakci na zabití íránského generála Kásima Sulejmáního jste napsal blog s titulkem „Trump na prahu války“. Mezitím ale v reakci na přiznání íránských ozbrojených sil, že omylem sestřelily ukrajinské dopravní letadlo, dochází v Teheránu k nepokojům. Proč myslíte, že by dlouhodobé napětí mezi USA a Íránem mohlo přerůst v otevřený válečný konflikt?

Od dob druhé světové války jsou západní politici a generálové posedlí myšlenkou, že každý mezinárodní konflikt vyřeší bombardování. Navíc všechny pozemní útoky americké armády v posledních letech skončily fiaskem – v Afghánistánu, který tak překvapivě rychle okupovali, se drží už jen v blízkosti Kábulu a po jejich odchodu bude Tálibán zase na koni, v Sýrii selhali úplně a nebýt intervence Rusů, byl by tam Islámský stát dodnes, a už je nechtějí ani v Iráku. Jenže tam se potřebují udržet zuby nehty, pokud chtějí letecky terorizovat Írán. Z jiných arabských zemí by si to těžko mohli dovolit a Erdogan je vyhání už i z Turecka. V krajní nouzi jim zbývá ještě velká základna na ostrově Diego García v Indickém oceáně, kde mají odložené bombardéry B-52. Írán nemá takovou vojenskou kapacitu, aby zasáhl například na takovém citlivém místě pro celou americkou strategii v regionu. Tak se bude spoléhat na jednotlivé atentáty a teroristické útoky. I raketový útok na dvě americké základny v Iráku byl jen symbolický, když ho dopředu Američanům přes irácké vedení avizovali. A Trump už zjistil z reakcí ve světě, a to i od spojenců, že přestřelil, a tak se bude snažit vyhnout přímému vojenskému střetu. Určitě ví, že kdyby začal na Írán útočit letecky, tak by tím dal šanci Rusům a Číňanům, aby si tam „pod cizí vlajkou“ vyzkoušeli svoje protiletecké a protiraketové systémy. A Íránci by to měli napůl zadarmo.