Pracujete ve skupině OMNIPOL již od roku 1995. Vzpomenete si na své začátky?
Moje kariéra je se skupinou OMNIPOL (v té době PZO OMNIPOL) spojená již o několik let dříve, konkrétně od roku 1982. Velmi dobře si na své začátky pamatuji. Měl jsem výhodu, že moje vzdělání v oboru ekonomické diplomacie bylo v souladu s potřebami zahraničního obchodu. Zároveň moje jazyková specializace – arabština a angličtina – mi umožnila vyslání do zahraničí okamžitě po ukončení univerzity. Roky jsem tak pracoval ve spojení se společností OMNIPOL v zahraničí, konkrétně jsem žil v Libyi či v Indonésii. Po privatizaci společnosti v roce 1996 jsem akceptoval příležitost stát se generálním ředitelem.
Prospěl Otakar Foltýn svou činností ve funkci vládního zmocněnce premiéru Fialovi?Anketa
OMNIPOL v loňském roce oslavil výročí 90 let. Co podle vás stojí za tímto obdivuhodným milníkem?
Společnost působící v oblasti zahraničního obchodu se musela vždy orientovat na nejmodernější a nejinovativnější způsoby obchodování. OMNIPOL díky svým vysoce kvalifikovaným zaměstnancům nacházel od svého založení nejprogresivnější řešení při obchodování v celosvětovém měřítku, což je jedním z důvodů, proč dosáhl milníku 90 let. Po svém vzniku v roce 1934 mezi prvními v Československu uplatnil barterové obchody, a ještě před druhou světovou válkou po světě vybudoval širokou síť filiálek. Byl také první společností, která použila leasingové operace při nákupu letadel a letecké techniky a rovněž velmi úspěšně realizovala výstavbu investičních celků v oblasti obranného průmyslu.
Důležitým momentem byla i privatizace. Po roce 1989 totiž zanikla značná část výrobních společností neúspěšnou privatizací. OMNIPOL v této době ale úspěšně převzal několik společností jako je MESIT, ERA Pardubice a Aircraft Industries a částečně také Aero Vodochody, které stabilizoval. Investoval navíc i do modernizace jejich výrobků a následně podepsal kontrakty pro zahraniční odběratele. V současné době tyto společnosti tvoří základnu úspěšného podnikání v oblasti leteckého a obranného průmyslu.
Jaké momenty považujete za největší úspěchy a výzvy během historie firmy?
Jednou z velkých výzev pro nás bylo přizpůsobit se změnám na trhu, které proběhly v posledních dekádách. Firma se musela přetransformovat, a tak se OMNIPOL rozhodl přejít z výroby military hardware na výrobu military software a začal se více soustředit na letecký a hi-tech průmysl. Díky tomu se nám podařilo zachovat výrobu dvou typů českých letounů L-39 a L-410 a výrobu pasivní detekce VERA-NG. To vše nám pomohlo zachovat konkurenceschopnost na trhu.
Jak se od doby, kdy jste ve firmě začínal, změnilo odvětví, ve kterém působíte?
Svět se samozřejmě změnil. Dříve bylo toto odvětví řízeno státem, dnes už stát jen stanovuje pravidla. Společnosti se tedy samy rozhodují, jakým způsobem mají investovat tak, aby zachovaly výrobu.
OMNIPOL dnes exportuje letadla a špičkové obranné technologie do celého světa. V čem tkví tajemství vašeho úspěchu?
Tajemství úspěchu je v kvalitě našich výrobků, našim zákazníkům dodáváme špičkové hi-tech produkty. Navíc tyto výrobky servisujeme po dobu životnosti. Značné prostředky také investujeme do výzkumu a vývoje. Díky silnému týmu zhruba 500 zaměstnanců pracujících v oblasti R&D jsme schopni v předstihu a velmi rychle reagovat na požadavky trhu, což nám umožňuje držet krok s neustále rostoucími potřebami našich zákazníků. I proto naše poslední produkty nesou označení „NG“, tedy new generation neboli nová generace.
Jak si dnes OMNIPOL stojí v globální konkurenci? Kde vidíte své silné stránky?
Nechci říkat, že jsme globálním hráčem i přesto, že například v oblasti pasivní detekce máme velmi silnou pozici. Naše dceřiná společnost ERA, vyvíjející a vyrábějící systémy VERA-NG a PLESS, sehrála totiž zásadní roli při vzniku tohoto trhu. Mezi silné stránky patří, že OMNIPOL vytváří produkty, které mají vysokou přidanou hodnotu. Myslím, že nabízíme tyto výrobky za přijatelnější ceny, a to včetně pozáručního servisu a dodávek náhradních dílů.
Česko má dlouhou tradici v letecké výrobě. Daří se na ni navazovat?
České republice – a to zejména díky naší skupině OMNIPOL, která zachovala výrobu letounů L-410 a L-39, se na tuto tradici daří navazovat. V minulosti se nicméně v Československu vyrábělo sedm typů různých letounů, tyto kapacity se bohužel s ohledem na neúspěšnou privatizaci nepodařilo zachovat. Český letecký průmysl dnes čelí komplikacím se subdodávkami. Mnoho firem, které dříve vyráběly klíčové komponenty, zaniklo. Máme problémy s včasným a kvalitním zajištěním subdodávek, což ještě více umocnila covidová krize a válka na Ukrajině. Nahrazení dřívějších subdodávek je nyní jednou z výzev českého leteckého průmyslu.
Jaký dopad má současná turbulentní geopolitická situace na skupinu OMNIPOL?
Geopolitická situace je složitá. Naší výhodou je, že o produkty, které vyrábíme, je velká poptávka v zemích třetího světa. Podařilo se nám tedy nahradit pro nás dříve klíčové východní trhy. Znovu – podobně jako vždy v naší 90leté historii – jsme se tak dokázali přizpůsobit trhu. V současné době, kdy probíhá konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, nejsme přímo zapojeni do vojenských dodávek, protože naše závody nevyrábějí zbraně ani munici. Vyrábíme letadla, pasivní radary, interkomy, dodáváme náhradní díly pro letecký a kosmický průmysl. I z tohoto důvodu – přestože se naší skupině dobře daří – nedosahujeme takových zisků jako firmy, které zbraně a munici vyrábějí.
Kam podle vás směřuje letecký průmysl v příštích desetiletích?
Trendem je umělá inteligence, která – podobně jako další odvětví – mění i letecký průmysl. Mění se výroba, výcvik pilotů i řízení letadel. Například při výcviku pilotů, myslím, že se bude stále více přecházet na letadla, která budou samořiditelná. Před námi tak stojí zásadní úkoly, a sice analýza trhu a příprava na změny včetně adaptace na nové technologie. Naši výrobu chceme lokalizovat v regionech, které jsou na našich dodávkách závislé. Trendem je filozofie „made in“, kdy země, které dovážejí naše produkty, začnou tyto produkty i samy vyrábět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s Jozefem Pigou?
autor: Karel Výborný
