Během debaty „Restart Česka“ v pražském klubu Rock Café se do Petra Fialy pustil jeden z podnikatelů, že je „lhář a nejhorší premiér, jakého jsme měli“, vyčetl mu diletantismus a to, že před volbami mnohokrát sliboval, že jeho vláda nebude zvyšovat daně, což nesplnil. Rozzlobený Fiala v reakci řekl, že stát není pojišťovna, aby nesl riziko za podnikatele. A dodal, že jeho vláda udělala pro malé a střední podnikatele nejvíc v historii České republiky. Kterými z těch pozitivních kroků pomohl Fialův kabinet malým a středním podnikatelům především?
Nevšimla jsem si pozitivních kroků, které by Fialův kabinet dělal. Ten rozzuřený podnikatel měl pravdu. Fialův kabinet nesplnil, co sliboval. A to nejenom při zvyšování daní. Fialova odpověď, že „stát není pojišťovna, aby nesl riziko za podnikatele“, je nejen nesmírně arogantní, ale také nesmírně hloupá. Žádný opravdu kovaný podnikatel nechce po státu, aby za něj nesl riziko (to chtějí jenom pseudopodnikatelé napojení na státní penězovody). Skuteční podnikatelé chtějí po státu jediné: aby jim stát nekomplikoval život. Třeba tím, že se podnikatelé spolehnou na slib vlády, a vláda svůj slib poruší. To je, jako kdyby se zloděj chtěl vyvinit z krádeže tvrzením, že není policista, aby hlídal před krádežemi.
Ministr financí Zbyněk Stanjura by rád reformoval systém odměňování ve státní správě, neboť je zastaralý, nepřehledný a neumožňuje nabídnout dostatečně lákavé odměny kvalitním pracovníkům. „Aby byla veřejná správa efektivnější, musí být atraktivnější. Nemůžeme pokračovat v tom, jak odměňujeme ty, kteří v ní dělají,“ řekl. Jde v tomto případě opravdu o příčinný vztah, že čím atraktivnější bude pro zájemce služba pro stát, tím efektivněji ji budou vykonávat? A měl by tedy stát přetahovat soukromému sektoru ty nejschopnější lidi, jak se dá mezi řádky Stanjurova vyjádření také číst?
Vidíte to scestné uvažování, kdy stát nabírá víc a víc lidí, hrozně se diví, že na ně nemá dost peněz (aby taky měl, když jich je pořád víc), a tak natahuje pořád víc ruce po soukromém sektoru, aby dal státnímu sektoru peníze, aby státní sektor mohl ten rostoucí počet lidí víc platit? Přitom kdybychom to obrátili a uvažovali podobně ve firmě, každému by bylo jasné, že by taková firma zbankrotovala: Představte si, že ředitel firmy, která nic užitečného neprodukuje, jenom komplikuje okolí život vydáváním zákazů a příkazů, chce najímat pořád víc zaměstnanců a chce pro ně pořád víc peněz, ačkoliv ti zaměstnanci produkují jen stohy byrokratických papírů, a když už peníze nejsou, začne škemrat u státu dotaci… Divná představa, že? Tak jak je to možné, že u firmy by nikdo něco takového nepovažoval za normální, ale u státu ano?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník