Co říkáte na to, co se po volbách začalo odehrávat kolem prezidenta Zemana? Je podle vás správné, že se senátoři snaží aktivovat ústavní článek 66, který jeho pravomoci přenáší na další ústavní činitele?

Vše, co je spojeno s vrcholnými představiteli státu, je součástí politiky, včetně jejich zdravotního stavu. Věc tedy vidím i jako součást politického boje. Ti, kteří hlasitě volali po zbavení prezidenta pravomocí již krátce poté, co ho odvezla sanitka do nemocnice, jsou jeho političtí nepřátelé. Nedokázali ho porazit ve volbách, tak to zkoušejí jinak.

Zmíněný ústavní článek hovoří o situaci, kdy prezident nemůže „ze závažných důvodů vykonávat úřad“. Vzhledem k tomu, že k jeho uplatnění dochází v historii této Ústavy ČR poprvé, rozvinula se debata, co tento pojem vlastně obnáší. Předpokládám, že se to asi nebude vztahovat na klasickou „neschopnost“ ve smyslu zákoníku práce. Co jsou pro vás tedy ony „závažné důvody“, které by naplňovaly dikci tohoto článku?

Zákoník práce se na prezidenta nevztahuje. Závažným důvodem neschopnosti výkonu funkce je mentální či rozumová neschopnost rozhodovat se dle své vůle. Prezidentem může být osoba bez rukou, nevidomá či jinak tělesně postižená, ale prezident musí být mentálně schopný rozhodovat.

Oblíbeným argumentem Miloše Zemana je, že „politika se nedělá nohama, ale hlavou“. Dá se vůbec nějak objektivně (aby to obstálo i při ústavním či soudním procesu) posoudit, kdy ještě „hlava“ funguje natolik, aby byl prezident schopen výkonu funkce, a kdy už nikoliv?

Základní je rozhovor. Zde i běžný člověk po chvíli pozná, zda mluví s někým, komu to myslí, nebo s osobou, která je mimo. Z tohoto pohledu považuji za správné, že předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček prezidenta navštívil a pohovořil s ním. Ostatní jednají, jako se jednalo v Mnichově 1938 o nás bez nás. Někteří ústavní činitelé chtějí zbavit prezidenta pravomocí a přisvojit si je, aniž by se namáhali ho navštívit, zjistit jeho názor a osobně vidět jeho stav. To by si nikdo za Masaryka nedovolil.

I za prezidenta Ludvíka Svobody byl u něho před jeho sesazením ze zdravotních důvodů premiér Lubomír Štrougal a ten pak na jednání předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa uvedl, že ho Svoboda nepoznal. I za války se jel do Lán Karl H. Frank přesvědčit, jak na tom státní prezident Protektorátu Čechy a Morava Emil Hácha je. Dokonce i představitel německých okupantů považoval za nutné znát osobně stav prezidenta a nespokojil se se zprávami lékařů.