V minulém rozhovoru pro PL jste s despektem hovořil o muslimech i proroku Mohamedovi. Po událostech v Nice je zřejmé, že si ze strany fanatiků nemůže být Evropa jista takřka ničím. Ještě platí vaše vize, že si budeme jednou vážit našich Romů?
To není vize, Romové jsou zlatí. Prokáži na základě statistických dat, která byla za 600 let o Romech nashromážděna, že fungují jako etalon pro analýzu současných společenských jevů.
Porovnání – neboli komparace – je metodou vědecké práce. Spočívá ve studiu shod a podobností v kontrastu k rozdílům a odlišnostem zkoumaného jevu. Tak třeba: Muslimů je ve Francii 4,5 %. Romů v Čechách 3 %. Muslimů ve Francii i Romů v Čechách je ve vězeních 60 % kapacity věznic. 135 tisíc Romů v Čechách žije ve vyloučených lokalitách, ve Francii žijí muslimové zejména v některých čtvrtích velkých měst. Sdělovacími prostředky jsou tyto oblasti nazývány ghetta. V obou státech většina nepracuje, žijí z dávek. Vzdělání je u obou minorit prakticky srovnatelné: 47 % muslimů má minimální základní vzdělání, romské děti v Čechách vyžadují zvláštní přístup v tzv. praktických školách, aby mohly mít alespoň základní školu. Obě minority nejsou schopny žít rozptýleně ve většinové společnosti. Romové jsou v Evropě průkazně od roku 1620. Natalita (porodnost) je stejná, jejich počty rostou geometrickou řadou i bez započtení imigrace. Mluví-li muslimové o pocitu vyloučení, frustracích a přímo rasistické diskriminaci, je třeba proti tomu vědět, že ti, kdo by si mohli oprávněně stěžovat, jsou Romové. Například v moderní době roku 1927 byl přijat Masarykův proticikánský zákon, o Hitlerově genocidě ani nemluvě. Bolševik podle zásady – kdo nepracuje, ať nejí – neměl pro ně naprosto žádné sociální zabezpečení. Romové museli být buď v práci, anebo ve vězení. Za tři dny pracovní absence se zastavovaly i dětské přídavky.
Promiňte, co z toho plyne?
Romové za téměř tisíc let života v diaspoře dodnes nemají ani jeden případ teroristického útoku a jiných hromadných vražd bezbranných obětí. Přitom je snad každému jasné, že se za svou historii setkali se všemi existujícími druhy náboženství, a to včetně muslimského. Nepodlehli ani bolševizaci. Tvrdím, že bez kvalifikovaného a jasného vysvětlení a nalezení důvodů těchto rozdílů ve dvou historicky oddělených společenstvech – a přesto tak neuvěřitelně stejných – nemůže být zahájena účinná prevence, která by zamezila muslimským zvěrstvům. I po posledních událostech v Nice jsem slyšel a četl, že Francie nezvládla muslimskou integraci, že chudáci žijí ve vyloučených lokalitách, a když při shánění práce uvedou adresu, nikdo je nezaměstná. Muslimská populace, která generuje teroristy, je přitom ve Francii teprve zhruba 60 let. Co bude za 600 let?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Petrů