Minulý týden jste k dění na Ukrajině sdělila, že podle vašeho názoru existuje dohoda mezi USA a Ruskem, která stabilizuje situaci. Nyní však vidíme dosud nejvážnější porušení příměří od dohody Minsk 2, opět s rozpornými zprávami o tom, kdo je za to zodpovědný. Trváte si na své předpovědi? Jak si tyto útoky vysvětlovat? Má pravdu ruský analytik Felgenhauer, když tvrdí, že Rusko zajisté podnikne invazi na Donbas? 

Zatím se neobjevila žádná skutečnost, která by tezi o americko-ruské dohodě vyvracela. Je přitom faktem, že se příměří důsledně nedodržovalo nikdy. Zintenzivnění lokálních střetů z uplynulých dní tedy ještě ani zdaleka neznamená, že bychom byli svědky návratu plnohodnotné války. A jak si je vysvětlovat? Odpovědí může být celá řada. Počínaje střety místních oddílů o kontrolu nad tou a tou vesnicí a s ní spojenou možností vydělávat třeba na pašování přes frontu až po snahu některých oddílů udržovat oblast i celou ukrajinskou krizi v neustálém napětí – tím spíš, že se na Ukrajině chystají místní volby. Už z nich byli vyloučeni komunisté, v některých městech má zákaz kandidovat i jinak parlamentní Opoziční blok. Napětí a různá obviňování mohou „prosít“ i další nepohodlné kandidáty a ti „dobří“ pak o to snáze upevní své pozice. Ony ukrajinské volby budou opravdu zábavné, demokracieprosté řekla bych s Limonádovým Joem. Zatímco za volitelné místo na kandidátce se prý platí až půl milionu dolarů, penzisté a další chudí lidé jsou podle ukrajinských médií ochotní vhodit „příslušný“ hlas za 500 hřiven, ale někteří i třeba za pytlík čekanky nebo lístek na fotbal. 

A co se týče názoru Pavla Felgenhauera, fakt nevím. Je to letitý člen ruské protiputinovské opozice, spolupracuje s řadou amerických neokonzervativních institucí a v roce 2008 předvídal drtivé vítězství gruzínské armády nad tou ruskou. Ve finále pak ruská armáda došla málem do Tbilisi a Saakašviliho Gruzie, která naivně spoléhala, že jí NATO pomůže, ztratila Jižní Osetii… Zkrátka, netvrdím, že by pan Felgenhauer nemohl mít pravdu, ale tipuji, že své analýzy staví spíše na svých toužebných přáních. Ostatně, není sám. Kyjevský prezident Porošenko minulý týden tvrdil, že Putin obsadí nejen Ukrajinu, ale i Pobaltí a pak Finsko a Skandinávii… Čekání na plnokrevnou invazi alespoň do Donbasu přitom pokračuje už přes rok, a stále nic. Podobná věštění mě nezajímají, protože vypovídají víc o těch, kdo je pronášejí, než o realitě. Mně by spíš zajímalo, co všechno si řekli Kerry s Lavrovem a Putinem v Soči.