Premiér Petr Fiala prohlásil, že nyní je třeba položit na stůl peníze a zbraně, abychom byli bráni vážně. Co vy na to?
Pobavilo mne to a vyvolalo několik asociací. Začnu poněkud zeširoka. Vzpomínám si na westernovou scénu, kdy u stolu v saloonu sedí čtyři hráči pokeru, každý má na stole před sebou peníze a u pravé ruky colt. V okamžiku, kdy všichni zároveň ukážou karty, tak každý má čtyři esa. Následně každý uchopí zbraň a vystřelí na protisedícího, čímž se všichni vzájemně zastřelí. Tedy zajímavá možnost položení peněz a zbraní na stůl.
Domácí vzpomínka je z oné bájné doby, kdy sociální demokracie byla ještě parlamentní stranou. Tehdy kdosi položil pouze peníze na stůl, takže na něm bylo „pět v českých“. To však byly drobné. Jen vloni položil sám pan premiér na stůl třicet mega pro jakousi radu vlády proti skleróze, tedy pro paměťovou agendu, nyní dotyčný přiznal, že na „straky“ (strategické komunikace – nomen omen) šlo více než padesát v českých. Takže pan premiér pokládat peníze na stůl umí. Jenže občas se peníze i zbraň položí na stůl v okamžiku, kdy vám někdo stojí za zády a tiskne pistoli k hlavě. Takže já bych raději nechal peníze v peněžence a zbraň v pouzdru či přímo v ruce.
Vy si ze všeho děláte hned legraci...
Máte snad lepší nápad? Když si u nás děláme legraci, je to stále v pohodě. Když legrace skončí, tak se padá z oken, Pražský hrad nevyjímaje.
Teď trochu vážněji. Jaké peníze a zbraně může za nás premiér položit na stůl?
Pořád ještě nejsou zdaněny důchody, pořád se neplatí procentní daně z nemovitostí, takže je asi stále do budoucna možné více sdírat občany z kůže. Ale k tomu by vám více řekli ekonomové. Podívejme se tedy na ony zbraně, které může naše armáda položit na stůl. Nejlépe jsme na tom perspektivně. Budeme prý mít nejlepší stíhačky na světě, až je jednou vyrobí, už si je předplácíme. Jednou snad dostaneme francouzská děla Caesar, která – na rozdíl od našich domácích modelů – může jejich obsluha nabíjet venku nekrytá. Ale kanonýr Jabůrek to také zvládal a ládoval až do poslední chvíle.
Sice jsme se trochu rozkmotřili se Švédy ohledně jejich stíhaček, ale zcela jistě nám dodají svoje bojová vozidla přesně podle harmonogramu. A jednou možná seženeme peníze na nové německé tanky Leopard 2A8, takže možnost jejich získání nebude zpochybňovat ani náčelník generálního štábu. Jak vidíte, v budoucnu budeme mít v globálu všechno. Teď ještě najít ten globál.
Jak jsme na tom ale nyní?
Jako v reklamě – kuře stokrát stejně. V roce 2020 měl resort obrany v plánu 72,5 miliardy a nakonec vyčerpal o dvě miliardy více. V roce 2024 měl resort obrany v plánu 151 miliard a kolik spolkl opravdu, to se teprve dozvíme. Za pět let se tedy náklady na armádu zdvojnásobily. Nejsa ekonomem, nemohu vám říci, jakou roli v tom hraje inflace, ale 100 % zcela jistě není. Nevím tedy, zda vojáci dostávají k využití dvojnásobné peníze, ale v každém případě to je mnohem více, než před pěti lety. Takže nás to kuře přišlo na dvojnásobek.
Dobře, armáda tedy získala výrazné peníze navíc proti roku 2020. Jak se sama změnila?
V prvé řadě máme výrazně více generálů. V roce 2020 jich bylo podle oficiálních údajů ministerstva obrany 31, na konci roku 2023 již 40. To je nárůst téměř o třetinu. Předpokládám, že u plukovníků bude situace obdobná či ještě lepší, protože plukovníků není nikdy dost. Bez nich by se vše rozpadlo pod náporem dezolátů a někdo ty příkopy kopat musí. Nedokážu vám říci, kolik bral generál v roce 2020 a kolik bere nyní, dovolím si ale odhadnout, že méně to nebude. Takže vidíte, že zvětšené příjmy resortu se vynakládají opravdu efektně, když už ne efektivně.
Mne by spíše zajímala organizace, počet jednotek, počet zbraní, bojeschopnost…
To by mne zajímalo také. Uvědomte si ale, že jsme již dva roky odříznuti od mnoha oficiálních údajů, aby je náhodou nezískal zlý moskvič. Můžeme vycházet pouze z otevřených zdrojů, které se od minula výrazně zmenšily. Základní data ale přesto jsou k dispozici.
V pozemním vojsku měla naše armáda v roce 2020 dvě brigády s osmi prapory, celkem tedy 25 rot (tankový prapor má čtyři roty, ostatní tři) – mechanizovaných, motorizovaných, tankových a výsadkových. K tomu pak jednu skupinu speciálních sil s blíže nespecifikovanou strukturou. V roce 2024 jsme měli stejné dvě brigády, ale jen se sedmi prapory, celkem tedy 22 výše uvedených rot. Místo výsadkového praporu máme nyní výsadkový pluk, tvořený nikoli rotami, ale komandy, což je asi jiné označení roty. Komanda jsou celkem čtyři, takže počet rot nám stoupl na 26, nehledě na stále jednu skupinu speciálních sil s blíže nespecifikovanou strukturou.
Změna oproti roku 2020 je tedy snad jedna rota navíc. Otázkou zůstává, zda je oněch 25 bojových rot naplněno vojáky. To byla a je opravdu tajná informace a dobře, že je tajná. Možná je ona naplněnost na 100 %, možná je taková, že bychom se zděsili a protivníci zasmáli. Ale z hlediska počtu bojových jednotek zcela jistě došlo k růstu, a to přibližně o 4 %. U letectva, pokud vím, k žádné změně počtu bojových jednotek nedošlo.
Tolik k organizaci, co ale výzbroj…
V roce 2020 měly dva mechanizované prapory ve výzbroji bojová vozidla Pandur, jež v minulosti svedla ony slavné bitvy u Tábora (2016) a Tuchlovic (2023) s osobními automobily. Nyní se hovoří o tom, že je zapotřebí jejich výměna za lepší bojovou techniku. Další dva mechanizované prapory měly ve své výzbroji bojová vozidla BVP-2, tankový prapor pak tanky T-72CZ4 a bojová vozidla BVP-2.
Ostatní prapory, aspoň podle volných informací, obrněnu techniku neměly. V roce 2024 začaly k tankovému praporu přicházet německé tanky Leopard 2A4, o čemž jsme se již bavili. Největší změnou ale je přechod z vnitřní organizace 3x10 na organizaci 3x14 (tři tankové roty po 14 tancích), což je běh na dosti dlouhou trať. U dvou mechanizovaných a jednoho motorizovaného praporu se nyní čeká na první dodávky švédských bojových vozidel.
U letectva stále máme k dispozici zapůjčené stíhací stroje SAAB JAS-39 Gripen, přičemž těžko říci, kolik z nich je operačních a jak se v blízké budoucnosti změní švédský přístup ohledně jejich udržování. Vrtulníkové letectvo bylo posíleno o americké vrtulníky UH-1Y Venom a AH-1Z Viper, které nahradily zastaralé Mil Mi-24. Zde opravdu došlo k výrazné změně, kdy vrtulníkovou techniku z poloviny sedmdesátých let nahradily stroje z let 2008 až 2010. Jde o pozitivní změnu s okamžitou využitelností, na rozdíl od tanků Leopard 2, jejichž význam je spíše v přípravě na perspektivu.
Chcete říci, že armáda dostává oproti roku 2020 dvojnásobek peněz, díky čemuž má o třetinu více generálů a o 4 % více bojových rot. S výjimkou vrtulníků se u bojových jednotek nezměnilo téměř nic a na veškerou moderní výzbroj se stojí v jakémsi pořadníku s datem dodání někdy příště?
Přesně tak. Tady prostě vidíte, co za zbraně může pan premiér Fiala položit na stůl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Je česká armáda silná?
autor: Jan Rychetský
A.Ka.
