Deset let starostou Havlíčkova Brodu. Na co jste nejvíce pyšný?

Možná vás překvapí, že na prvním místě nebudu jmenovat výčet nejvýznamnějších akcí, které jsme za dobu mého působení na radnici uskutečnili. Jako důležitější vnímám to, že se nám s kolegy a zastupiteli podařilo najít společnou řeč. Toho si velmi vážím. Díky tomu, že jsme dokázali nalézt shodu, se nám v Havlíčkově Brodě povedlo realizovat celou řadu investičních záměrů, které slouží nejen občanům, ale i návštěvníkům našeho města.

Jste také senátorem a zastupitelem kraje. Jak jste se svěřil pro PL, skloubit všechny funkce není časově příliš náročné. Musíte ale přejíždět z Prahy na krajský úřad a na radnici. Neobáváte se, že v očích veřejnosti může kumulování funkcí vzbuzovat dojem, že jde o velmi snadnou práci?

Práce starosty a senátora mají k sobě velmi blízko, řada věcí se tu propojuje. Jako starosta si uchovávám každodenní kontakt, lidé se mi neostýchají říct, co je trápí a co je potřeba řešit. Na radnici jsem v centru dění a zastupitelé i radní u nás v Brodě jsou schopni vzájemně si naslouchat a hledat kompromisy. V tom je velká výhoda.

V Senátu potom mohu zase při tvorbě zákonů a jejich novelizací konkrétní zkušenosti přenést do legislativního procesu. Starost a péče o věci veřejné je postavena na vzájemném naslouchání, schopnosti argumentovat, hledat funkční řešení. Jsem přesvědčený, že zásadní povinností Senátu, jako horní parlamentní komory, je poskytovat vládě i Poslanecké sněmovně kritický pohled na projednávané zákony, upozorňovat na jejich případné nedostatky či problémy, které mohou vnést do praxe.