Deset let starostou Havlíčkova Brodu. Na co jste nejvíce pyšný?

Možná vás překvapí, že na prvním místě nebudu jmenovat výčet nejvýznamnějších akcí, které jsme za dobu mého působení na radnici uskutečnili. Jako důležitější vnímám to, že se nám s kolegy a zastupiteli podařilo najít společnou řeč. Toho si velmi vážím. Díky tomu, že jsme dokázali nalézt shodu, se nám v Havlíčkově Brodě povedlo realizovat celou řadu investičních záměrů, které slouží nejen občanům, ale i návštěvníkům našeho města.

Jste také senátorem a zastupitelem kraje. Jak jste se svěřil pro PL, skloubit všechny funkce není časově příliš náročné. Musíte ale přejíždět z Prahy na krajský úřad a na radnici. Neobáváte se, že v očích veřejnosti může kumulování funkcí vzbuzovat dojem, že jde o velmi snadnou práci?

Práce starosty a senátora mají k sobě velmi blízko, řada věcí se tu propojuje. Jako starosta si uchovávám každodenní kontakt, lidé se mi neostýchají říct, co je trápí a co je potřeba řešit. Na radnici jsem v centru dění a zastupitelé i radní u nás v Brodě jsou schopni vzájemně si naslouchat a hledat kompromisy. V tom je velká výhoda.

V Senátu potom mohu zase při tvorbě zákonů a jejich novelizací konkrétní zkušenosti přenést do legislativního procesu. Starost a péče o věci veřejné je postavena na vzájemném naslouchání, schopnosti argumentovat, hledat funkční řešení. Jsem přesvědčený, že zásadní povinností Senátu, jako horní parlamentní komory, je poskytovat vládě i Poslanecké sněmovně kritický pohled na projednávané zákony, upozorňovat na jejich případné nedostatky či problémy, které mohou vnést do praxe.

Dle mé osobní zkušenosti jsou právě senátoři velmi svobodomyslní lidé, aktivní v nejrůznějších profesích – učitelé, lékaři, starostové, ředitelé institucí i majitelé různých firem podnikajících v široké škále oborů. Umějí si organizovat čas a spolupracovat s lidmi kolem sebe. Svou pracovitost a často letité zkušenosti jsou schopni přenášet do tvorby funkčních zákonů.

Nevyloučil jste také, že se některé činnosti vzdáte. Dosud se tak ale nestalo. Proč? A budete letos znovu kandidovat do zastupitelstva kraje?

Hned poté, co jsem se stal senátorem, jsem rezignoval na funkci člena finančního výboru Kraje Vysočina. Co se týká Zastupitelstva Kraje Vysočina, ve volbách se neucházím o žádnou uvolněnou pozici a mé zařazení do druhé poloviny kandidátní listiny vnímám jako podporu kandidátů na čelných místech. Za dva roky mě bude čekat významné rozhodnutí, zda obhajovat mandát starosty. Již v současné době o tom hodně přemýšlím.

ODS v současné době nemá žádného hejtmana. Domníváte se, že se karta obrátí? Jaký výsledek byste pro stranu považoval za úspěch? 

Jsme součástí některých krajských koalic. Ukázali jsme, že umíme hledat shodu. Nyní je cílem ODS některé kraje vést. Máme v regionech kvalitní kandidátky, zkušené lídry a jasný program. Naučili jsme se překonávat některé personální a osobní neshody z minulosti. Například na Vysočině jsme udělali koalici s hnutím Starostové pro občany. Před 4 roky v krajských volbách hnutí obdrželo 4,9 procent hlasů, a všechny propadly. Jejich voliči neměli v kraji své zastoupení.

Teď, když máme společnou kandidátku, můžeme být my silnější a oni mohou uplatnit své priority přímo v zastupitelstvu. V devíti krajích ze 13 kandiduje ODS v koalici či s podporou jiné strany. Za úspěch považujeme současnou spolupráci s respektem k odlišnosti krajů. Obecně se ve všech regionech ukazuje, že úkolem krajů je posilovat dopravní obslužnost, aby lidé mohli cestovat za prací a neodcházeli z menších obcí. Důraz klademe také na životní prostředí a řešení udržení vody v krajině. Po koronavirové krizi je jasné, že klíčové pro fungování krajů je rovněž řízení zdravotnických zařízení a jejich spolupráce.