„Čtyři proti Merkelové. Povstání proti německé uprchlické politice,“ otevírá svůj komentář bonnský deník General-Anzeiger k pražské schůzce Visegrádské čtyřky. Podle něj Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko sjednotily v Praze svůj postoj k uprchlické krizi a chystají se na střet s „koalicí ochotných zemí“, které německou kancléřku podporují. „Brzy se všichni bojovníci střetnou u kulatého stolu na summitu. Najde se tam evropské řešení? Nebo se rozejdou roztříštění?“ ptá se deník. Jak výsledek summitu předpokládáte vy?
aké bych to rád věděl dopředu, ale nejsem jasnovidec. Středoevropská Visegrádská čtyřka se asi nejvíc cítí ohrožena tím, co se může stát na jaře a v létě – nějakou další nekontrolovanou vlnou migrantů. Země, které jsou geograficky trochu jinde – Španělsko, Portugalsko, nebo skandinávské země – to asi tak silně necítí. Spíše půjde o to, jestli Německo bude schopné nějak hlasy nakoupit, nebo jestli si všichni uvědomí, že případná destabilizace střední Evropy by ve svém důsledku destabilizovala celou EU. To se uvidí, do jaké míry bude ta konfrontace pokračovat. Přestože česká vláda se tváří, že k žádné konfrontaci nedochází a všichni hledají společné řešení, je vidět, že je to spíše zbožné přání. V tuto chvíli je to opravdu Německo versus V4, respektive kancléřka Merkelová versus V4
Na summitu se bude také do jisté míry rozhodovat, zda v Unii zůstane Velká Británie. Premiér Cameron má několik požadavků – například omezení imigrace a také sociálních dávek tam žijícím lidem, kteří nejsou občany VB, a to i těm původem ze zemí EU, či zvolnění tempa evropské integrace. Přistoupí summit na jeho požadavky, či nikoli? Co by znamenal případný odchod Británie z EU? Nebyl by to začátek postupného rozpadu EU?
Doufám a věřím, že na většinu britských požadavků přistoupí. Pokud jde o sociální dávky a vůbec benefity – v dokumentech, které rozesílal předseda Evropské rady Tusk, se praví, že to není specifický britský problém, ale celoevropský. Vlastně se tam žádá, aby Komise připravila nějaké evropské řešení proti zneužívání sociálních dávek sociálními turisty tak, aby nejenom Británie, ale každý stát cítící se tímto ohrožen mohl zatáhnout za záchrannou brzdu a omezit volný pohyb pracovních sil a vyplácení těchto dávek. Tak, aby to nebylo považováno za diskriminaci. Čili je vidět, že si začínají uvědomovat, že toto není specificky jenom britský problém.
Situace není jednoduchá, hrozba odchodu Británie z Evropské unie je reálná. Zřejmě si začali teď všichni uvědomovat, co by to znamenalo. Že by to byla obrovská facka celosvětové reputaci Evropské unie. Doufám, že to vykrystalizuje v takové řešení, které bude moci premiér Cameron prodat doma a přesvědčit voliče, aby hlasovali pro setrvání v Evropské unii. Protože důsledky britského odchodu by byly velmi nepříjemné. Ve střední Evropě bychom ztratili jednoho transatlantického spojence, který se staví na stranu liberálního ekonomického modelu. V kontinentální politice by obrovsky narostla role Německa. A celá Evropská unie by dostala obrovský úder, který by její prestiž shodil o několik pater dolů. Nebylo by to dobré ze žádného ohledu. A takové řeči co někdy slyšíme – Ať si jdou, konečně se zbavíme potížistů – to je tak naprosto krátkozraké a hloupé, že to ani nemůžu vážně komentovat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová