Po letošních volbách se hodně mluví o budoucnosti politiky a politického systému. Vaším tématem je především levicová politika, tak tedy: Jaká je podle vás budoucnost levicové politiky, na jakou agendu by se měla zaměřit? A budou schopny tuto budoucnost levice představovat tradiční levicové strany?

Dělení politické sféry na levici a pravici je v současné době pouze přežívajícím politologickým schématem. Vzhledem k tomu, že přestalo existovat ostré a příkré dělení v oblasti sociální, existuje množina témat, která jsou v zásadě společná celému politickému spektru a překrývají se. Velké většině populace se žije nesrovnatelně lépe než v minulosti, a proto přestaly existovat antagonistické konflikty velkých sociálních skupin. Společnost jako celek se překlonila k individualismu, někde blízko vrcholu preferenční pyramidy společnosti se usídlil duch spotřeby, vytěsňující mnoho jiných aktivit a zájmů. Většina práce již není fyzicky a psychicky decimující, což minimalizuje motivy pro systémovou vzpouru. Procesem globalizace se všechny země dostaly pod kuratelu nadnárodních společností, kde není možné dohledat konkrétního vlastníka, kterého zastupuje vysoce solidární manažerská struktura s obrovskými příjmy v poměru ke zbytku populace. Působí jako nárazníková zóna, kterou je možné v případě nespokojenosti těch dole vyměnit, aniž se cokoli systémově významného stane.

Problémem politické struktury jako celku se stala ztráta nosných strategických cílů uspořádání společnosti. Jedni přidávají učitelům, druzí vyloučeným menšinám, ale vize, která by pro společnost něco znamenala a motivovala její aktivitu, chybí.