V roce 2016 Sobotkova vláda schválila Strategii resortu do roku 2030 – komplexní, ucelenou, nejlepší, jaká tu v novodobé historii byla. Ministrem zemědělství byl tehdy Miroslav Toman, ministrem financí Andrej Babiš – vedle předsedy vlády rozhodující činitelé, kteří se na dokumentu podíleli. Tato strategie je platná dodnes, leč zůstala jenom na papíře, přestože resort zemědělství má, na rozdíl od jiných, významné nástroje, aby taková strategie byla podnikatelským prostředím naplňována.

Mám na mysli Společnou zemědělskou politiku a dotační nástroje na národní úrovni, které mohou výrazně stimulovat podnikatelské prostředí k dosažení cílů ve strategii. To se v praxi bohužel nestalo, přestože v Strategickém plánu resortu do roku 2030 k tomu byla jedinečná příležitost.

Tu příležitost ovšem současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula, potažmo celá vláda, zahodil, řekl bych, že záměrně. Ministr totiž objevil jakési kyvadlo, které prý se vychýlilo ve prospěch podpory velkých zemědělských firem a že prý je potřeba je vrátit ve prospěch podpory malých sedláků, malých zemědělců, rodinných farem atd. Malá vsuvka – dnešní doba je trošku dál. A i ti malí sedláci, podle Nekuly budoucnost, nic proti nim, mají takové stroje, že se nemohou vydat na polní venkovské cesty. Mají traktory od výkonu 300 ks, mají stroje na obdělání půdy 10, 15 metrů šířky záběru. Na polích pak vidíme hlavně obilí, obilí a zase obilí. K tomu většinou žádné stáje, žádný dobytek, žádné mléko. Co tím chci říct? Že idylický obrázek sedláka je už vlastně dávnou minulostí.

To je zkrátka realita, na kterou ministr Nekula reagoval tak, že do Bruselu poslal přepracovaný Strategický plán do roku 2030, kde mimo jiné jedním ze základních parametrů, redistributivní platba, je ve výši 23 %, kde jediným kritériem je velikost farmy, nikoliv její zaměření na produkční potenciál. Volně přeloženo – peníze z národních dotací dostanou malé farmy, automaticky, aniž mají povinnost něco vyrábět, produkovat.

Umím si představit, že pokud by tato platba byla směřována k malým farmám, které mají živočišnou výrobu, které pěstují ovoce, zeleninu, brambory, tedy komodity, u nichž máme nízkou soběstačnost, tak nic proti tomu. Naopak absolutní podpora! Mimo jiné i sem směřovala podpora Strategie resortu do roku 2030. Právě tohle mohl být ideální nástroj podpory pro malé podniky, malé farmy, ale není, potenciál redistributivní platby k tomu novou vládou a ministrem Nekulou nebyl využit a domnívám se, jak už jsem uvedl, že záměrně.