Sněmovna minulý týden schválila rozpočet se schodkem 295 miliard korun. Co na to říkáte?

Po Fialově vládě, pokud vydrží její mandát po celé čtyři roky, určitě zůstane navýšení deficitu státního rozpočtu hodně přes bilion korun. Možná, pokud to půjde tímto tempem, tak jedna a čtvrt bilionu korun navíc proti tomu, když tu odpovědnost přebírala. To je velmi vážné. Všichni víme, že těch 295 miliard je jenom první nástřel. A že někdy v první, možná už čtvrtině roku, se bude dělat změna rozpočtu. Zcela nepochybně to bude do pololetí. Takže ten rozpočet je samozřejmě špatný. Vláda dělá všechno pro to, ještě tím zrušením EET, aby zvýšila ten strukturální deficit. Ten už je hodně přes 200 miliard korun.

A samozřejmě nejrychleji rostoucí položkou, na to jsou ve vládě opravdu kadeti, jsou výdaje na obranu – na armádu. Z těch letošních 92 miliard se to navyšuje o dalších 26 miliard. V tom dalším roce už by to mělo být nějakých 150 až 160 miliard korun. To jsou ta kýžená dvě procenta hrubého domácího produktu. A ještě tedy armáda a ministryně kňučí, že by potřebovaly víc. To se zbláznily, protože toto je prostě neúnosné. Potlačuje se řada dalších položek státního rozpočtu. Takže předpokládám, že nespokojenost s touto vládou se bude ještě dále zvyšovat.

Jak říkáte, více peněz má jít podle rozpočtu na obranu. Pak také na důchody a sociální dávky. Vláda ale naopak prý nepočítá s dalšími prostředky na navýšení tabulkových platů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru, jak to požadují odbory. Tedy kromě vojáků, hasičů, policistů… Může toto rozhodnutí vést třeba až ke generální stávce, kterou už nějakou dobu zmiňujete jako mnohem lepší cestu než demonstrace?

Myslím, že se odboráři musejí zbavit takových vládních agentů, jako je Středula, a pak začít dělat důraznou, skutečně odborářskou politiku. Pan Středula hraje nějaké svoje hry, které jsou se špatným součtem a koncem. Ale to by mně ani tak nevadilo, ta jeho čtyři nebo tři procenta, která dostane v té prezidentské volbě. Ale spíš mi vadí to, že odbory kvůli takovým lidem, jako je on, nevystupují důrazně na obranu zájmů zaměstnanců, zájmu pracujících. To je špatně.

A domníváte se, že to rozhodnutí vlády ohledně rozpočtu odbory „zvedne“ a „dotlačí“ právě třeba i k té zmíněné generální stávce nebo prostě ráznějšímu přístupu?

Tak já nevím, proč to pan Středula brzdí. Ten už to brzdí někdy od jara minulého roku. A když se toho nechytí odbory, a je to jejich odpovědnost, aby byly mluvčími pracujících, no tak se nemůžou divit, že zájmy pracujících bude hájit pan Vrabel a další. A já je rád podpořím.

Od začátku září se konalo už několik protivládních demonstrací. Na tu zatím poslední, která se konala na Letné, ale přišly podle médií jen stovky lidí. Jak si to vysvětlit? Nemají už lidé zájem demonstrovat, smířili se se současnou situací, nebo mají pocit, že to nikam nevede?

Já ani nevěděl, že ta demonstrace na Letné bude. Dozvěděl jsem se to až z médií. A samozřejmě ty stovky – to jsou tisíce. Takže to zase není tak málo. Chtěl bych vidět, kdyby udělala vláda shromáždění na svoji podporu, kolik by tam přišlo lidí. Jestli by to byly stovky, nebo tisíce.

V těchto dnech chodí řadě lidí opět nové předpisy na energie. Máte informace, třeba ze svého okolí, jak to zvládají? Podle toho, co píší například na sociální sítě, jsou někteří opravdu zoufalí…

Lidé musejí obrátit svůj hněv proti vládě. Protože ta za to může, že u nás rostou ceny plynu a elektrické energie nejvíc ze všech zemí EU. To je prostě věc politiky vlády. Vláda si vybrala, kašle na lidi. Tohle všechno zasáhne životní úroveň lidí. Myslím, že její pokles v tomto roce dosáhne nějakých dvanácti až patnácti procent. To, jestli někdo říká, že to bude něco přes osm procent, je jenom takové šidítko, které někdo propočítává z nepřesných čísel.

Lidé šetří, kde mohou. Kvůli stále se zvyšujícím cenám potravin v tuzemsku jezdí čím dál víc do zahraničí, především do Polska. Polákům to ale už podle informací v některých médiích není příliš po chuti, mají prý pocit, že je Češi vykupují. Co na to říkáte?

Naše vláda by se především měla podívat do Polska, jak to tam dělají, že snížili, nebo dokonce eliminovali daň z přidané hodnoty zejména u některých potravin. Díky tomu mají nižší ceny potravin než u nás. Proto tam naši lidé jezdí. Že to těm lidem v Polsku vadí, tak to se nedivím.

Mimochodem, někteří lidé tvrdí, že před revolucí byly kvalitnější potraviny dané přísnějšími normami. A že dokonce byly levnější. Jiní pamětníci protestují, že z hlediska kupní síly si občan mohl koupit méně (když to vůbec bylo). A s tou kvalitou to byla také bída. Jak to podle vás bylo?

To už je tak velký odstup, mám-li být objektivní… Jedli jsme asi více masa, to je zřejmé. Nevím, jestli to bylo zrovna zdravé. V mé věkové kategorii asi ne. Ale v té době jsem byl o třicet let mladší, tak to bylo zase něco jiného (úsměv). Myslím, že kvalita potravin tady byla docela slušná, protože se trvalo na dodržování státních norem. A málokdo si dovolil v těchto věcech „přestřelit“. Možná že je dnes benevolentnější situace, benevolentnější normy… A hlavně je otázka, jak se vždy dodržují.

Odezvu vyvolala slova Miroslava Kalouska, který před časem na sociální síť napsal: „V r. 2012 jsem řekl: V porovnání s drtivou částí planety si žijeme jako prasata v žitě a máme tu drzost naříkat. Od ministra to bylo neempatické, ještě jednou se omlouvám. Jako řadový občan říkám dnes: Žijeme si jako prasata v žitě a máme tu drzost naříkat. Omlouvat se nebudu.“ Co byste mu vzkázal?

Tak on určitě žije jao prase v žitě, o tom nepochybuji. Ale podle těch průzkumů veřejného mínění, které jsou – a některé z nich jsou dokonce i objektivní, tak pětina lidí u nás – to už jsou miliony lidí, přes dva miliony lidí, má vysoko do žlabu tak, že prostě nevystačí se svojí výplatou. Pak je větší množina lidí, tam patří i tato pětina. To jsou lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, bez možnosti něco ušetřit. A další třetina lidí, to jsou ti, kteří mají rezervy na jeden až dva měsíce.
Takže pokud tedy pan Kalousek bere za základ posuzování středověk, no tak si asi žijeme lépe. Ve všech vrstvách, nejen tedy panstvo, ke kterému on nepochybně patří a vždycky se hlásil. Ale i prostí lidé. Ale ty nejméně dvě třetiny společnosti mají prostě významné problémy, existenční problémy. Zavírat před tím oči, to je nehoráznost.

Na závěr ještě odbočíme. Ve svém blogu na webu Vasevec.cz jste připomněl svůj text z dubna ohledně zatýkání kolem bývalého slovenského premiéra Fica a zmínil jste, že minulý týden generální prokurátor zrušil veškerá obvinění v tomto směru. Jak v této souvislosti vidíte současnou politickou situaci na Slovensku?

Neznám samozřejmě detaily. Těm obviněním se ale tehdy dostávalo velké publicity i u nás a já si myslím, že česká mainstreamová média a ti loutkovodiči za nimi to využívali k tomu, aby zastrašovali i českou společnost. Stejně tak to zatýkání, které se týkalo Roberta Fica a těch jeho lidí. Kaliňáka, bývalého ministra vnitra, odvedli velmi teatrálně v klepetech. No tak to mělo sloužit k tomu, aby to zastrašilo lidi. Protože oni jsou za prvé výraznou opozicí na Slovensku a za druhé se vyjadřovali proti válce na Ukrajině. Já to řeknu takhle – myslím si, že slovenská policie, současná slovenská vláda, by neměla odvahu k takovémuto činu kriminalizovat opozici, jak se ukazuje, vykonstruovaným způsobem, kdyby necítili pevné zázemí v nějaké zahraniční instituci. Tím zrovna nechci obviňovat nějaké zahraniční zpravodajské služby. Ale z mé zkušenosti to tak vyhlíží. A myslím si, že zahraniční zpravodajské služby by se neměly míchat do záležitostí suverénních zemí, jako jsou Slovensko nebo Česká republika.