Jako bývalý diplomat, který roky působil v islámských zemích, se zajímáte zejména o zahraniční politiku a islám. Jak byste hodnotil českou zahraniční politiku za poslední tři roky? V čem je jiná, než za předchozího prezidenta či vlády?

Českou zahraniční politiku bych v první řadě již nehodnotil jako českou, protože mi připadá, že Česká republika ztratila postupně samostatnost a svéprávnost. Pokud ji mám srovnávat s předchozí vládou, řekl bych, že postupně vařená žába se již skoro vaří, ale za minulé vlády ta voda byla ještě o pár stupňů chladnější. Celkově naši zahraniční politice vytýkám, že se z ní vytratil jakýkoliv ohled na české zájmy, jakoby existovaly pouze zájmy „spojenců“ a jejich bank. Důkazem je vytrvalé bagatelizování a neřešení migrační krize, kdy jsme jediná země Visegrádu, která neprojevila politickou vůli a rozhodnost k přípravě obrany našeho území a obyvatel. Ostatně náš (SPD) názor na zahraniční politiku je zveřejněn na webu SPD. U současného, přímo zvoleného, prezidenta oceňuji jeho snahu o podporu ekonomických zájmů České republiky a jeho velice pragmatický způsob vedení zahraničních jednání. To u současné i předchozí vlády marně hledám.

A proč minimálně v otázce uprchlické krize podle vás selhala společná zahraniční politika EU?

Především proto, že nikdy neměla žádnou politickou vůli tuto otázku doopravdy řešit. Rovněž v této otázce (a pohříchu ani v ostatních) žádnou „společnou zahraniční politiku EU“ nenalézám. Osobně se domnívám, že hlavním problémem EU je strašlivá nekompetence vedení, které je neodvolatelné a trestně nezodpovědné za škody, které v Evropě a na Evropě napáchá.

Dle vás nic jako umírněný muslim neexistuje. Někteří obhájci islámu říkají, že strašné věci jsou také napsány v Bibli, ve Starém zákoně, a že někteří křesťané činili zlé věci a vedli války...

Ano, umírněný muslim je v koránském chápání špatným muslimem, protože nenásleduje Proroka. Jak jsem již napsal, rozdíl mezi křesťanstvím a islámem vidím především v tom, že pro islám byla ideální dobou doba 7. století, kdy Prorok Mohamed chodil po světě a nejlepším muslimem byl právě Prorok. Takže na rozdíl od křesťanství, které se vyvíjí, islám se neustále vrací do 7. století k Prorokovi. Jak mi dokonce potvrdil jeden přítel (muslim), i ti tzv. umírnění nebo špatní muslimové při změně podmínek nebo prostředí se mohou velmi rychle změnit v ty správné muslimy anebo jak se politicky korektně říká, radikalizovat se. Starý zákon sice popisuje krutosti své doby, ale byl přece nahrazen Novou smlouvou Ježíše Krista, která se řídí láskou a odpuštěním. Na argument temného středověku křesťanství můžeme odpovědět tím, že na rozdíl od islámu, křesťanství prošlo osvícenstvím a renesancí. Islám, na rozdíl od tohoto vývoje, se řídí přikázáním Al Ghazaliho z 11. století, že veškeré bádání, kromě koránského, je protiislámské. Argumentace, že islám do Evropy patří s uváděním přínosu Cordovského chalífátu pro evropskou kulturu je stejně scestné, jako argumentovat přínosem nacismu pro technologický rozvoj Evropy. Navíc je zde islámské pokrytectví, taqíya, která muslimům pomáhá úspěšně balamutit evropské politiky za vydatné pomoci „neziskovek“ jako páté kolony.

Dle vašeho mínění se nacházíme na pokraji válečné zóny, kde válku vedou muslimští imigranti proti západní civilizaci, občanům a kultuře. Troufnete si odhadnout, jak to skončí? Nehrozí, že EU skončí jako Říše římská?

Nařízení šíření islámu hidžrou a džihádem vydal sám Prorok Mohamed, takže jej nemůže zrušit nikdo jiný než on sám. Toto nařízení a tím i samotný džihád trvá od 7. století dodnes bez přestávky a všichni muslimové jsou povinni se jím řídit. Podle Bucharího (2,26,594) na otázku: „Jaký je další nejlepší čin po přijetí islámu?“ odpověděl Mohamed: „Vést svatou válku ve jménu Alláha.“ Takže z pozice islámu jejich válka proti Západu neskončí, dokud celý svět nebude islámský. Tento citát také odpovídá na otázky soužití islámu a jiných kultur. Jak to skončí? Obávám se, že špatně, vývoj v Evropě již dávno překročil meze demokratického řešení situace. Rovněž se obávám, že mírové řešení se nám rychle vzdaluje.

Cožpak Mohamed neřekl: „Bylo mi přikázáno vést válku proti lidstvu, dokud všichni nepřijmou za své, že není boha nežli Alláha, neuvěří, že jsem jeho Prorok a nepřijmou všechna zjevení, která jsou skrze mne vyslovena.“ Doufám, že tento citát odpověděl na otázku, kdy to skončí.

EU hrozí mnoho nebezpečí. Zevnitř ji ohrožuje neschopnost vedení a jeho odtrženost od reality. Západní Evropa je na pokraji občanských nepokojů. EU není schopna se ubránit vojensky invazi migrantů, čehož tak šikovně využívá Erdogan k nepokrytému vydírání. A naše vláda s tím nedělá nic!

Co konkrétně by podle vás teď tedy měly evropské elity dělat, když už migrační krize propukla?

Především rezignovat a uvolnit svá místa eurorealistům. Nové vlády pak musí zahájit neprostupnou obranu vnějších hranic EU s tvrdými tresty pro ty, kteří je naruší. Zbavit se nákazy politické korektnosti a začít pojmenovávat problémy pravými jmény. Rozpustit všechny uprchlické a proimigrační neziskovky. Nedávat volební právo imigrantům. Nechat nemilosrdně vyčistit všechny no-go muslimské čtvrti v celé Evropě a tím zbavit teroristy zázemí.

Navrhujete také změnu definice islámu z náboženství na ideologii, neslučitelnou s demokratickými hodnotami. „Potom, plně v souladu s naším právním řádem, můžeme postavit islám v ČR mimo zákon.“ Co by to znamenalo pro muslimy, kteří již nyní v Česku žijí a mají zde třeba již i občanství?

Znamenalo by to zákaz veřejného praktikování islámu, zákaz nošení islámského oblečení na veřejnosti, znamenalo by to nemožnost podplatit politiky, aby ustupovali požadavkům na postupnou islamizaci společnosti, znamenalo by to nemožnost přístupu islámu do škol, věznic, armády. Znamenalo by to zákaz výstavby a provozu mešit, „islámských center“ a dalších institucí, které slouží jako základny pro šíření džihádu. Ale především by to znamenalo značné zúžení prostoru pro džihád a terorismus na území ČR. Muslimové s českým občanstvím se mohou sami rozhodnout, zda budou více Češi či muslimové, či se změní ve spící buňku. Je to pořád mírnější volba, než výběr pro nevěřící podle islámu: „Každý nevěřící se může svobodně rozhodnout, zda obejme islám nebo smrt.“