Jak podle Vás vnímají lidé Evropskou unii?

Dnes vidí občan Evropskou unii jako matku členských národů, která místo toho, aby pomáhala, tak více bere. Možná 50 nebo 60 procent lidí jsou euroskeptici a myslím si, že důvodem je nedostatečná osvěta. Samozřejmě o některých problémech z důvodu členství v EU můžeme polemizovat. Například je otázkou, zda na základě určitých opatření republika neztratila potravinovou soběstačnost. Podstatné také bude, jak rychle musíme přijmout euro. Myslím si, že si můžeme dopřát čas, aby nás to tolik nebolelo. Vím, že Slováci jinou měnu považovali za ztrátu slovenské suverenity. Evropa je dnes domov různých kultur a co mě těší, je, že se snaží udržovat v rámci svých programů multikulturnost.

Lidé Vás mají v povědomí jako etnografa a pracovníka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Co Vás vlastně přimělo k tomu, abyste kandidoval do Evropského parlamentu?

Máte pravdu, že si mě lidé spojují s Valašským muzeem v přírodě, ale já chci zjišťovat kulturní a společenské dění i v širším měřítku. Dlouho jsem hledal politické prostředí, kde bych se cítil jako doma a mohl bych diskutovat o politických tématech. Naskytla se příležitost být členem SNK ED a oslovil mě jejich program. U mě zvítězila čistota této strany. Svou roli hrála také osobnost pana Josefa Zieleniece. Volby do Evropského parlamentu řada lidí vnímá jako ztrátové a bez významu. Na druhé straně, člověk, který se zajímá o dění i mimo „českou kotlinu“, zjišťuje, že za některé problémy v rámci vyjednávání s Evropskou unii může i samotná česká politická scéna.

Co považujete za největší problém ve vztahu Evropská unie a Česká republika? Co Vy byste chtěl změnit v případě úspěchu ve volbách?

Když by strana SNK ED uspěla, chtěli bychom aplikovat zásady, které máme ve volebním programu, jenž je úzce spjatý s integrací Evropské unie. Chceme, aby už od nás z národního centra vycházela nařízení, která by pak nemusela být příliš transformována. V první fázi by to bylo prosazování programu strany a snížení byrokracie. Chtěl bych odstranit nerovný přístup k jednotlivým členským státům. Sám jsem to pociťoval, když přistupovala Česká republika k EU. Najednou prosakovalo: „Jste malá země, co můžete nabídnout?“ Stále se srovnávají země podle velikosti a podle toho jdou například i toky finančních prostředků.

Cílem je zjednodušit aparát, narovnat vztahy, prosazovat politickou čistotu, zachovávat rozmanitost, principy demokracie, být multikulturní a především pohlídat sám sebe. To je myslím alfa a omega politického celosvětového dění, které se teď soustřeďuje na východní hranice Evropské unie. Myslím, že začínají probíhat změny na geografické a politické, tzv. geopolitické, mapě světa. Všichni bychom rádi přivítali Ukrajinu v Evropské unii, ale víme, že existují i silné třecí plochy. Pokud nebudeme jednotní uvnitř, tak i když se členská základna rozšíří, tak stále nejednotné jádro bude existovat.