Mezi celostátní témata strany, potažmo koalice, patří podpora přímé demokracie, odvolatelnost politiků. Zastavení imigrační krize. S jakými regionálními tématy, ale budete chtít přesvědčit voliče ve Středočeském kraji?

Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů (SPO), jejímž čestným předsedou je prezident Miloš Zeman, samozřejmě na regionální témata nezapomíná. Jedním z důležitých bodů je navrácení vodáren a vodárenských spolčeností do vlastnictví obcí a měst za účelem snížení poplatků za vodné a stočné. Voda je národní majetek, nesmí podléhat monopolu cizích firem, které z obchodu s vodou ždímají nekřesťanské zisky bez toho, že by investovaly do rozvoje infrastruktury obcí. Jsme proto pro vykoupení vodohospodářských firem státem a jejich návrat do rukou měst a obcí jako nezcizitelných aktiv. Tím přestane být hlavním cílem vytváření obrovských zisků a jejich vyvádění do zahraničí a dojde k výraznému snížení vodného a stočného.

Dalším důležitým tématem je podpora drobných živnostníků bez zátěže EET, jelikož drobné podnikání tvoří páteř demokratických společností, proto si zaslouží podporu a ne likvidaci ze strany státu. Cestu vidíme v zavedení paušálních daní pro drobné podnikatele a s tím spojené výrazné snížení administrativní zátěže.

Samozřejmě, že myslíme také na naše děti a mládež, pro které se budeme snažit spravedlivě dělit dotace na podporu jejich sportovních aktivit v obcích i městech. Děti jsou budoucnost našeho národa, proto jejich zdravému vývoji musí být věnována maximální pozornost ze strany státu. Namísto stavby nesmyslných rozhleden a cyklostezek odnikud nikam chceme věnovat prostředky na rozvoj sportovních aktivit dětí a mládeže i ze strany obcí a měst. Nebudeme podporovat nesmyslné vynakládání finančních prostředků na předražené projekty z přerozdělovaných grantů Evropské unie, které nejsou nic jiného než byrokratickou obludností šitou na míru jen pro některé vyvolené organizace. Spousta finančních prostředků se takto proinvestovala zbytečně a projekty takto vybudované slouží jen drtivé menšině občanů Středočeského kraje.

Chceme také hospodárné využívat finanční prostředky kraje, které použijeme na postupné opravy nejvíce rozbitých krajských silnic druhých a třetích tříd, které kraje převzaly v tristním stavu od státu v době, když se kraje jako vyšší územní samosprávné celky zřizovaly. Přitom je ale velmi důležité a nutné spolupracovat s dopravními odborníky Policie České republiky, kteří jsou za současného vedení kraje při řešení celé dopravní problematiky včetně bezpečnostních opatření na silnicích upozaděni, a na jejich návrhy není většinou brán zřetel.

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Co se budete v rámci svých možností udělat pro nápravu? Jaké investice do dopravy považujete v kraji za stěžejní?

Pro Středočeský kraj je velice důležité, aby se urychleně zahájila dostavba Pražského okruhu a to hlavně úsek mezi dálnicí D11 a Modleticemi. Hodně by se pak ulevilo přetížené dopravě v okolí Jesenice, Říčan, Úval a dalších měst a obcí v tomto regionu. Myslím si, že se stále jen hledají nějaká řešení a stavba ne a ne začít. Na této stavbě je nejhorší to, že byla v červenci vyřazena ze seznamu projektů, které mají ve zrychleném řízení získat stanovisko EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Projekt totiž nesplnil podmínku, že pro stavbu již musí být vydané územní rozhodnutí. Jinými slovy je vidět, že někdo na Ministerstvu dopravy spal tvrdým zimním spánkem.

Proč podle vás projekt integrace dopravy mezi Prahou a Středočeským krajem funguje jen v části Mělnicka? Kdo za to nese odpovědnost? A co s tím?

Je to proto, že jsou veškerá jednání mezi Středočeským krajem, Prahou a městy těžkopádná a ke všemu je potřeba spousty byrokracie. I když zástupci kraje a Prahy tvrdí, že s městy o chystaném plánu jednají, některé z nich o ničem neví. Odpovědnost za to nese samozřejmě Rada Středočeského kraje v čele s hejtmanem Peterou. Jsem si jist, že města projekt integrace dopravy podporují, vidí v něm smysl a jsou připravena se do něj zapojit. Je potřeba, aby se tomuto projektu kraj cílevědomě a poctivě věnoval a to v těsné spolupráci s Prahou a dotčenými městy. Nesmí se o tom do nekonečna jen mluvit a psát různá prohlášení, je potřeba jednat.

Středočeský kraj je také jedním z nejzadluženějších. Jaký je váš recept na stabilizaci hospodaření kraje?

Je veřejně známe, že Středočeský kraj dluží celkově skoro pět miliard korun a to z dob hejtmanů Petra Bendla (ODS) a Davida Ratha (ČSSD), kteří si půjčovali na investice zejména do zdravotnictví a dopravy. Spousta projektů, které se potom z těchto úvěrů financovaly, bylo velice předražených a zvláště pak z dob pana Ratha se část finančních prostředků odkláněla do krabic od vína. Za zadlužováním krajů stojí také skutečnost, že tyto samosprávy nemají vlastní zdroj příjmů, nemohou si určovat výše daní, tak jako třeba obce u daní z nemovitosti, tudíž jsou zcela závislé na dotacích a míře rozpočtového určení daní.

Kraj také přečerpal svůj rozpočet i z daleko malichernějších důvodů, jakým je například získávání hlasů voličů, tak jak to dělali sociálnědemokratičtí hejtmani, kteří v rámci politického boje platili z rozpočtu kraje poplatky u lékaře, aby si tím získali popularitu pro celostátní volby. Od takovýchto populistických činů a korupce se musí kraj oprostit a musí zarazit další úvěrování. Je potřeba s finančními prostředky zacházet s péčí řádného hospodáře a zavést osobní, hmotnou a trestní odpovědnost politiků.

S ohledem na demografickou křivku, která má ve Středočeském kraji stále vzestupný charakter, plánujete v kraji stavět nová zdravotní nebo školská zařízení? A můžete být případně konkrétnější?

Podle mého názoru není v současné době potřeba stavět další zdravotnická a školská zařízení, jelikož se hlavně do zdravotnických zařízení nasypalo velké množství finančních prostředků. Jiná otázka je o tom, že personální stav nemocnic ve středních Čechách je důsledkem nekoncepčnosti a roztříštěnosti při řízení a financování zdravotnictví na tristní úrovni, v jehož důsledku jsou postupně uzavírány části jednotlivých nemocnic. Nejhůř jsou na tom chirurgie, interna, gynekologie a porodnictví, tedy páteřní obory českého zdravotnictví, které se pomalu hroutí z důvodu nedostatku lékařů. Personální devastace českého zdravotnictví, na který opakovaně upozorňuje ČLK, má na svědomí rušení oddělení, odkládání operací a omezování péče. Jen na internách hlásí více než 75 % primářů nedostatek lékařů. Navíc interny stále častěji musejí přebírat i lékařskou službu první pomoci. Pokud by v českých nemocnicích nepracovali zahraniční lékaři, situace by byla neúnosná. Největší podíl na nedostatku lékařů má na svědomí malý počet absolventů, za což může malá atraktivita některých oborů i jejich vysoká rizikovost a náročnost.

Kritická situace českého zdravotnictví, to není jen nedostatek lékařů, ale na neudržitelnou situaci stále častěji upozorňují i zdravotní sestry, kterých v nemocnicích chybí také velké množství. Ministerstvo zdravotnictví se problém snaží vyřešit zkrácením doby studia, což ale odporuje trendu zemí s vyspělým zdravotnictvím, kde je vyžadována stále vyšší kvalifikace, která pak umožňuje sestrám přebírat určité kompetence lékařů a tak se jejich práce stává zajímavější a odbornější. Skutečné příčiny nedostatku sester souvisejí s jejich přetěžováním, stresujícím pracovním prostředím a nízkým finančním ohodnocením, proto nám také utíkají do zahraničí.

Je velice nutné, aby se s přidělenými finančními prostředky hospodařilo ve všech zdravotnických zařízeních s péčí řádného hospodáře, to znamená, aby se s financemi neplýtvalo při investicích, výběrová řízení byla transparentní a aby se vždy porovnával nákup zdravotnických přístrojů a pomůcek s jinými nemocnicemi. Není přeci možné, aby jedna nemocnice zakoupila stejný přístroj za nějakou částku a druhá nemocnice za částku o hodně vyšší.