Jako bývalý zpravodajec prý navíc ví dost přesně, jak tajné služby úkolovat. Což jako hlava státu samozřejmě může.

Pane Randáku, veřejnost Vás v posledních měsících vnímá jako znalce v oboru tajných služeb, který své zpravodajské schopnosti dal k dispozici skupině lidí okolo Nadačního fondu proti korupci. Nejsem zřejmě sám, koho Vaše rozhodnutí zapojit se do boje o prezidentské křeslo překvapilo. Co Vás k tomu vedlo?

Můj úmysl vykrystalizoval postupně poté, co jsme začali na Fondu podrobně mapovat kauzy, z nichž nejznámější se týká pražského Dopravního podniku. Těch kauz je ale mnohem více. Z našeho pohledu jde o neskutečné tunely na peníze. Podobně se postupovalo i v případě jiných dopravních podniků v ČR. Ve chvíli, kdy jsme se do toho pustili, měli jsme pocit, že případy byly zmapované celkem dobře k předání orgánům činným v trestním řízení. Tam jsme ale narazili na strop, kterým už nemůžete jako občanská iniciativa proniknout. Od této chvíle jde totiž o práci policie a státního zastupitelství. V momentě, kdy zde zvítězí něčí snaha to celé zastavit, jde vaše práce vniveč.

Více rozhovorů ZDE

Jak to ale souvisí s Vaší kandidaturou?

Jako prezidentský kandidát se k tomu mohu dále vyjadřovat a ze strany médií k tomu dostanu prostor. Veřejnost by detaily těch kauz znát určitě měla, a to nehovořím o eventualitě, kdy bych se skutečně stal prezidentem. To je jeden z důvodů. Ten druhý už počítá s eventualitou, že by to vyšlo. Prezident totiž není pouze kladeč věnců, on také může jmenovat, úkolovat, mediálně znovu otvírat kauzy, které mají tendenci zapadnout. Touto cestou bych mohl zásadním způsobem ovlivňovat českou politiku, která je nyní, dle mého názoru, v žalostném stavu. Povinností prezidenta je také stmelovat společnost, která je nyní rozdělená.

Jaký názor má na Váš pokus o vstup do velké politiky rodina a přátelé?

Já se to snažím nevnímat jako politiku. Prezident je něco jiného než politická strana a měl by stát nad politikou. To říkám i přátelům. Podporu rodiny mám už delší dobu a nyní se celá má rodina i přátelé zapojili ve snaze mně v mém záměru maximálně pomoci. Mám totiž jeden problém. Začal jsem pozdě a potřebuji 50 tisíc podpisů.

Přátele máte i v Nadačním fondu proti korupci. A minimálně podle slov podnikatele Radima Jančury i přislíbenou podporu. Fond jako takový Vás podpořit nemůže, protože by porušil své vlastní stanovy. Jednotliví jeho členové ale ano. Už jste s někým ze správní rady NFPK na toto téma hovořil?

Já si především uvědomuji, že konkrétně v případě Stanislava Bernarda a Radima Jančury, kteří podnikají v ČR, by mohla podpora mé kandidatury ohrozit jejich byznys. Ne každý je totiž nadšen, že Randák kandiduje na tak významnou ústavní funkci. Nicméně v jejich podporu doufám.

To ale nezní moc optimisticky...

Řekněme, že existuje nějaká dohoda, že mně jako soukromé osoby pomohou. Finančně ne, spíš organizačně a mediálně. Důležitá je hlavně pomoc při sběru podpisů.

Vy jste ale začal poměrně dost pozdě, jak těch padesát tisíc podpisů chcete sehnat?

Dovedl bych si představit, v nejoptimálnějším případě, formu pomoci od pana Jančury, s podpisovými archy na jeho pobočkách, v jeho autobusech nebo vlacích. To by byla pomoc penězi nazaplatitelná. Stejně tak by mi mohl pomoci pan Bernard.