Jak asociace zvládá stále velmi silnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny?

Od konce února jsme poskytli zhruba 10 000 lůžek uprchlíkům prakticky zdarma. Z toho šlo 4000 lůžek přes naši asociaci do správy uprchlických zařízení, která je pak distribuovala dále. Zbytek jsou příležitostné pomoci každého hoteliéra. Jde třeba o rodiny jejich pracovníků, domluvy s různými charitami a tak dále.

Je ale třeba říct, že jde o krátkodobou záležitost, protože hotel není místem, kde by rodina s dětmi mohla bydlet třeba půl roku. Jde často o dvoulůžkové pokoje, kam lze dát přistýlku pro dítě. Nemají kuchyň, úložné prostory a tak dále. Některé hotely nicméně mají ubytování pro své zaměstnance a pokud bylo volné, tak je určitě nabídly pro běžence.

Zároveň jsme se spojili s agenturou CzechInvest, která připravila tržiště práce pro ukrajinské zaměstnance. Jde o internetové stránky www.jobs4ua.cz a tam mohou naši členové inzerovat nabídky práce. U služeb je výhoda, že v nich pracuje hodně žen. Ty k nám utíkají do bezpečí a takto budou mít příležitost vydělat si nějaký finanční obnos a trochu přispět k tomu, aby se jim zde lépe žilo.

Nicméně vláda se stále dotazuje, kolik ještě můžete uvolnit lůžek, nebo ne?

Je to tak. Nikdy to nebudeme vědět úplně přesně. Nyní s příspěvkem 250 korun za den ubytování a stravu se podle mě u hoteliérů větší kapacity neuvolní. A situace se ještě zhorší. Nyní po Velikonocích začíná sezóna a po dvou letech "covidového temna" má mnoho hotelů v Praze a dalších městech nasmlouvány některé kongresové a konferenční akce.

Poradili jsme se s našimi členy a dostali se k tomu, že pokud bychom měli větší kapacitu vyčlenit na kratší dobu, tak by se cena musela pohybovat kolem 500 korun za lůžko. Průměrná cena pokoje v Česku v tří až čtyřhvězdičkovém hotelu se pohybuje někde kolem 2000 korun za pokoj. Ono totiž nejde jen o prostěradlo, postel a úklid, ale hotel musí fungovat stále ve stejném provozu. Musí si tedy vydělat na všechny ostatní sliužby jako recepce, ochranka, energie a tak dále. Opravdu to není tak jednoduché.

Nicméně se nechceme stavět do role někoho, kdo nechce pomoci. My chceme a pomáháme. Na druhou stranu už si hoteliéři nemohou dál prohlubovat ztráty, které tady vznikly během dvou let pandemie.

Máte mezi svými členy některé, jimž naopak zmiňovaný příspěvek na ubytování, který se vláda zavázala vyplácet, přijde vhod?

Máme některá ubytovací zařízení levného typu. Je jich samozřejmě méně. Pokud nicméně hovoříme o hotelech, tak jde převážně o tří, čtyř až pětihvězdičková zařízení. Třeba "pětihvězd" je v Česku přibližně padesát a to převážně v Praze. Jedno až dvouhvězdičkových zařízení ubývá, protože zákazníci takovou kategorii moc nevyhledávají. Rostoucím segmentem je naopak kategorie čtyřhvězdičkových hotelů.

Také jsou zde turistické ubytovny, které většinou nejsou našimi členy. Nicméně ty jsou možná pro dlouhodobé pobyty uprchlíků vhodnější. Ve většině případů jde ale o zařízení umístěná v rekreačních oblastech - na horách a podobně. A pak jsou tady pensiony, ale pensiony jsou malá ubytovací zařízení od pěti do dvaceti pokojů.

Jak se liší hotely podle hvězd?

U nás máme dvě kategorie hotelů. Hotel garni, venku se tomu říká bed and breakfast. To jsou hotely vybavené malou kuchyní a prostorem pro poskytování snídaně. Takže jen ubytování a snídaně. Je to mezi turisty celkem oblíbené, protože ti se ve městech raději stravují v restauracích. Holetová restaurace je vlastně doplňková služba a za léta máme vypozorováno, že do těchto restaurací lidé z ulice moc nechodí. I když existují výjimky.

Pak jsou hotely, které restaurace mají a provozují je. Povinnost mít nějaké stravovací zařízení začíná od čtvrté hvězdy, pokud jde o klasický hotel. Čtyř od pětihvězdičkového hotelu se liší hlavně tím, že je v něm mnohem více personálních služeb navíc. Někdo se vám postará o auto, druhý odveze kufry, další naplánuje podle vašich požadavků celý pobyt.

Hoteliéři a restauratéři v posledních dvou letech nebyli v moc záviděníhodném postavení...

Pandemie ovlivnila celosvětově cestovní ruch. Domnívám se, že se nyní budou trochu i přepisovat cestovní mapy. Některé destinace půjdou dopředu, jiné budou upozaděny. Některá místa včetně centra Prahy či Českého Krumlova čelila takzvanému overturismu. Ten byl způsoben hlavně nízkonákladovými leteckými společnostmi, tedy nabídkou velmi levného cestování třeba jen na víkend a s tím spojeným rozvojem ubytování v soukromí. Třeba v bytech v Praze. To je velký problém nejen pro turismus, ale i pro lidi, kteří v centrech měst žijí. Stává se totiž, že se časem centrum města stane neobyvatelné.

Díky těmto trendům a rozvoji technologií v digitálním světě se vlastně to takzvané Zimmer Frei, které jsme vždy viděli na cedulích na horách, dostalo do celého světa. Pro majitele bytů je tento způsob jednodušší a finančně výhodnější, než kdyby byt trvale pronajali. Bohužel je zde větší prostor pro šedou ekonomiku. A tento boom zapříčinil, že někde dochází k místnímu přelidnění. Třeba v Českém Krumlově šlo navíc o jednodenní návštěvy. Následně musel být nastaven limit počtu autobusů, které tam jezdí.

Turismus se opravdu vyvíjel velmi dobře. V roce 2019 jsme se v Praze dostali na ceny, které byly podobné těm ve Vídni. A měli jsme našlápnuto, aby cestovní ruch přinesl zlepšení ekonomiky, ale i životního standardu obyvatel. V Praze byl třeba každý jedenáctý občan nějak zaměstnán v cestovním ruchu. Díky tomu, že sem jezdili turisté a používali městskou hromadnou dopravu a všechny služby, se samozřejmě rozvíjela ekonomika i ostatních oborů. Cestovní ruch je opravdu multifunkční záležitost. Nejde jen o otázku bydlení, dopravy a stravování, ale na ně jsou napojeni dodavatelé a další služby. Dobře to bylo vidět v Praze v roce 2020, když se člověk procházel po ulicích a viděl, jak jsou postupně zavírány různé obchody.