Ukrajinci jsou zklamaní. Jako velmi nepříjemné překvapení popsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávné rozhodnutí Washingtonu neuvalit sankce na firmu Nord Stream 2 AG, která vede projekt stejnojmenného rusko-německého plynovodu. O čem to, pane profesore, svědčí? Washington dlouhodobě stavbu kritizuje, proč dal od sankcí ruce pryč?

Člověk pochopitelně nevidí do diplomatického zákulisí. Ale evidentní je, že Německo naprosto nutně potřebuje ruský zemní plyn, pokud má dodržet předsevzetí ohledně ekologizace své země a celé Evropské unie. Jestliže se nemá do budoucna spoléhat ani na uhlí, ani na energii z jádra, příliš možností už nezůstává. Předlužená Evropa by si těžko mohla dovolit stát se energeticky závislou na americkém břidlicovém plynu. Je příliš drahý a o ekologii se v souvislosti s jeho těžbou a přepravou nedá mluvit už vůbec. Navíc spousta firem a finančních institucí investovala do plynovodu tolik, že ústup od jeho dostavby by byl pro mnohé likvidační. Ukrajina by jim asi ztráty těžko kompenzovala.

Vznikající plynovod Nord Stream 2 má propojit Německo s Ruskem po dně Baltského moře bez účasti Ukrajiny. Podle Zelenského jde o  „zbraň v rukách Ruské federace“. Nerozumí tomu, proč by náboje měly poskytovat Spojené státy. Může být Nord Stream 2 ruskou zbraní?  

Význam Ukrajiny jako tranzitní země nepochybně poklesne. Zhorší se i její vyjednávací pozice v oblasti politické. V tomto smyslu se to zbraní může stát.

Zelenskyj se měl o tom, že USA nezablokují stavbu, dozvědět jen z médií a ne přímo od prezidenta Bidena. Jak hodnotit takové jednání? Jak píše ČTK, Bílý dům ale popis událostí prezidentem Ukrajiny zpochybňuje. Před předáním příslušné zprávy Kongresu podle něj americké ministerstvo zahraničí o obsahu informovalo ukrajinského velvyslance i „vysoce postavené činitele v Kyjevě“. O čem to svědčí?

Svědčí to o tom, že Kyjev je na vedlejší koleji. Ve druhé polovině dubna byla situace hrozivá, někteří mluvili o tom, že je dokonce vážnější než v době Karibské krize. Americké válečné lodi se chystaly proplout Bosporem a směřovat ke Krymu. Objevovaly se spekulace, že „až vyschne step“, dojde k velkému konfliktu. Situace se přiostřovala až do okamžiku, kdy lodě USA změnily kurz. To, že už se zašlo příliš daleko, si uvědomili ve Washingtonu, nikoliv v Kyjevě.

Do jaké míry hraje roli to, že si Spojené státy nechtějí pokazit vztahy s Německem, které, alespoň zatím, hodlá stavbu dokončit?

Pokazit si vztahy s Německem znamená pokazit si vztahy s celou Evropsku unií. To by bylo hodně nešťastné od prezidenta, který ujišťuje, že vztahy s EU chce oproti svému předchůdci naopak výrazně zlepšit.