Pane docente, prochází s covidem jistou transformací celý svět? Tedy z doby fyzické do doby on-linové?

Role on-line kontaktů nepochybně vzroste. Bude to jeden z pozitivních důsledků covidu. Nebude to však znamenat omezení přirozených mezilidských styků. Ale v turbulentním světě, do kterého jdeme, půjde zejména o následující alternativu: Bude pokračovat setrvačný vývoj směřující ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci, nebo se otevře cesta k ekonomice založená na tom, co dělá člověka člověkem, na produktivních službách typu vzdělání, výchovy, péče o zdraví, které umožní podstatně zvýšit inovační potenciál země a nastartovat novou etapu vývoje člověka i společnosti?

Jde o změnu, jejíž převratnost je srovnatelná s průmyslovou revolucí. A vždy, když se lidstvo dostane na pokraj takové změny, nejdříve se – tak, jak to vidíme i dnes – aktivizují síly reakce, síly, které se snaží přirozené směřování vývoje nejen zastavit, ale i zvrátit zpět. Tak to vždy bylo a cesta vpřed nebude jednoduchá.

„Na co si mohu sáhnout a kudy je možné nalít beton a asfalt, to existuje. Co je virtuální, o tom mám pochybnosti,“ glosuje český hospodářský rozvoj ekonom Jan Zahradník. Skutečně platí, že jsme občas k naší škodě až příliš konzervativní? Ujíždí Česku vlak v inovacích a v nových technologiích?

Náš ekonom zaměňuje mediální obraz naší země a realitu. Není sám. Málokdo ví, kolik vynikajících tvůrčích týmů u nás pracuje. Třeba tým, který již v 50. letech založil Armin Delong je stále jeden z nejlepších na světě v oblasti elektronových mikroskopů. Podobně žijí a na světových trzích se uplatňují se svými technologicky stejně převratnými textilními stroji „potomci“ hrdinů „Inženýrské Odyseje“, a to dokonce ve stejné firmě. Na VŠCHT je patrně nejlepší tým zabývající se nanoroboty.

V Liberci je dokonce několik týmů v oblasti nanotechnologií, kterým patří budoucnost. Jenže o tom se z mainstreamu člověk dozví málo. Tím, že si naši univerzitu, tj. VŠFS, mnozí z členů některých z těchto týmů vybrali ke studiu, máme možnost si udělat představu o tom, jak obrovským potenciálem v této oblasti naše země disponuje. Něco se člověk dozví i z televizního pořadu Gejzír, ale to je jedna ze světlých výjimek. Bohužel vlády se spíše zabývají hrou různých lobby o přidělování dotací a předražených zakázek než o podporu toho nejcennějšího, co naše země má. Je to ten střet dvou alternativ, o kterém jsem hovořil – střet přerozdělovací moci s tvůrčím potenciálem lidí. V této oblasti si tým na naší univerzitě, který se zabývá kontextem současných změn v oblasti technologií, hledá svou parketu. Bez opory v dobré teorii to nejde.