V Centru strategických a teoretických studií (CSTS) při KSČM jste vypracovali materiál Socialismus pro 21. století, který budete projednávat jako stěžejní dokument i na víkendovém volebním sjezdu. Co a koho přivedlo na myšlenku takový materiál připravit?

KSČM od svého vzniku v roce 1990 má jako dlouhodobý programový cíl socialismus, a to jako alternativu současnému systému. Tím se mimochodem liší od ČSSD, která tématu socialismu nevěnuje tolik pozornosti. Dnes je samozřejmě mnohem akutnější téma změny vládních reforem, ale po tématu hlubších změn systému také stoupá poptávka. Samozřejmě se KSČM ve své socialistické orientaci musí poučit ze ztroskotání systému do roku 1989. Od chyb a deformací se distancuje a tudíž musí socialistickou alternativu promýšlet nově. Je tedy zcela logické a poctivé, že se KSČM snaží své představy o orientaci na moderní socialismus jako vyšší civilizační stupeň více konkretizovat.

SLEDUJEME Liberecký sjezd KSČM

Úkol vlastně formuloval stranický sjezd, a to poprvé už v roce 2004 v Českých Budějovicích. A CSTS, které sdružuje vědce a odborníky různých oborů (od filozofie, přes politologii a sociologii až po ekonomii a přírodní vědy), se stalo nositelem tohoto úkolu. A já vlastně stál v čele redakčního kolektivu, který příslušné podklady připravoval.

Takže podle vás socialismus jako takový není mrtvý? Co může dnešním lidem a potažmo české společnosti přinést?

Jsme přesvědčeni, že nežijeme na civilizačním zenitu, že dějiny nekončí současným uspořádáním společnosti. Stejně jako v minulosti prostě přijde kvalitativní, systémová změna v duchu známého hesla „Another World is Possible“. A že nemusí jít o vzdálenou utopickou vizi, ale o uskutečnitelný projekt a to cestou, která bude mít více etap. Jádrem je vyšší sociální spravedlnost a emancipace od nadvlády velkého kapitálu. Výsledkem není jen překonání systému, ve kterém si lidé přivlastňují výsledky práce jiných a tlačí je tak do nehumánních existenčních podmínek, ale systém, který bude vytvářet podmínky pro aktivní sebezhodnocování člověka, ve kterém „kapitál“ bude nahrazen něčím jako „sociálem“.

Kdo na tom materiálu spolupracoval? Mám informaci, že třeba profesor ekonomie Zdeněk Hába a také váš kolega Josef Heller měl prý do konceptu prosadit některé své myšlenky. Můžete popsat, jak se projekt rodil, vyvíjel a kdo je pak spolupodepsaný na konečné verzi?

S odborníky z CSTS spolupracovala celá řada dalších odborníků, a to i nestraníků, kterým ale myšlenka socialistické systémové alternativy není cizí. Naše materiály jsme se snažili nechat oponovat i nezávislými experty, jejichž kritika je pro nás samozřejmě také cenná. Pomáhá zbavovat se ideologických iluzí, které zejména na poli společenských věd vždy hrozí.

Mezi autory různých studií se opakují jména jako zmiňovaný profesor Zdeněk Hába, známý ekonom, který pracoval mimo jiné před rokem 1989 na přestavbě hospodářského mechanismu a po roce 1989 byl za KSČM poslancem Federálního shromáždění ČSFR, či politolog Josef Heller, vášnivý obhájce společenské samosprávy a autor řady knih na toto téma.

Podkladů bylo za těch osm let vytvořeno hodně a mnohé byly vydány knižně. Například to byl v roce 2008 sborník „Socialismus pro 21. století“ a před pár dny vyšla nová obsáhlá monografie „K socialismu v 21. století“. Kromě jmenovaných lze nalézt v těchto knihách statě od autorů jako třeba filozofa či spíše proslulého polyhistora a nyní europoslance za KSČM Miloslava Ransdorfa. Spolupracoval s námi i sociolog Lubomír Vacek, ekolog Jan Zeman, či expert na řízení Ivo Látal. Výčet zdaleka není konečný, snad mi bude prominuto, že nevzpomenu všechny.

Myšlenka socialismu 21. století nemá zřejmě žádné hranice. Na wikipedii lze totiž najít informaci, že za duchovního otce modelu socialismu 21. století je považován Heinz Dieterich Steffan, levicově zaměřený politolog německého původu, žijící v Mexiku, který je poradcem venezuelského prezidenta Huga Cháveze.  Dalším, kdo se podílel na rozpracování této ideologie, je pak Michael A. Lebowitz, emeritní profesor ekonomie na Universitě Simona Frasera ve Vancouveru a stoupenec marxismu. Vycházeli jste snad z jejich idejí?

Jsme přesvědčeni, že socialismus vyžaduje mezinárodní rozměr. Znát přístupy i v Asii, či Latinské Americe je třeba. Ale naší odpovědností je především zobecnit specifika v Evropě. V méně rozvinuté části světa kroky k socialismu mohou mít charakter prvního probouzení sociálních sil, které má vyspělý svět už za sebou. Objevování teprve základních lidských práv, primérní řešení gramotnosti a akcent na život v rovnostářských komunitách - pro socialisty z Latinské Ameriky typické úkoly - to těžko může být v Evropě kopírováno. Zmiňovaní teoretici venezuelského „el Socialismo del siglo XXI“ mají ale i v České republice své příznivce, stejně jako je mají příznivci pro Latinskou Ameriku typické tzv. teologie osvobození.

Diskutujeme i s nimi, nevylučujeme možnost se navzájem něčím inspirovat. Tématem socialismu v 21. století se ale zabývají i v německé Die Linke, stejně jako v čínské komunistické straně.

Respekt ke konkrétním podmínkám a specifikám je za těchto podmínek mezinárodně různých přístupů nutností. To nesnižuje význam hledání možností spolupráce, samozřejmě na platformě demokracie a respektu k mezinárodnímu právu.

Víte něco o tom, že by takový materiál vznikl i v jiné postsocialistické zemi? Je vám například známo, že s ním přišla některá jiná z levicových stran z postsovětského bloku?

Myslím, a snad to není neskromnost, že ve východní části Evropy jsme v těchto teoretických debatách na téma modernizovaný socialismus asi nejdále. Souvisí to s relativně silným postavením KSČM. Faktem také je, že tady na východě se ani strany sociálně demokratické orientace, přestože jsou členy Socialistické internacionály, tímto tématem příliš nezabývají. S uceleným modelem nového socialismu nepřišla ani žádná z komunistických stran v Rusku, Ukrajiny či dalších zemí bývalého SSSR. Přesto se snažíme sledovat složité a různorodé diskuse o systémových alternativách i v tomto prostoru, který už k nám ale nepřistupuje v roli jakéhosi hegemona jako kdysi.

Měl jste vy osobně, nebo někdo z vašich spolustraníků s tématem „nový „ socialismus na nějaké z odborných přednášek úspěch?

Za úspěch už lze považovat to, že se nejedná o tabu, že se o tyto diskuse zajímají lidé z nové generace levicové inteligence. Například ze Socialistického kruhu (SOK), což je občanské sdružení, které se věnuje rozvíjení levicového myšlení a hledání alternativ. Pořádá konference, workshopy a vyvíjí publikační činnost. Pomáhají tak oživovat myšlenku socialismu jako svobodné a spravedlivé společnosti navzdory její diskreditaci minulým režimem. Podobně jsme náš projekt projednávali na Klubu společenských věd, což je vědecko-osvětové sdružení pro společenskovědní odborníky i zájemce o diskuse a konzultace. Materiál Socialismus pro 21. století jsme diskutovali i na půdě Masarykovy demokratické akademie společně se zástupci ČSSD.