Mohlo by dojít k ozbrojenému konfliktu Evropa a NATO versus Rusko a možná část Asie?

Když se sejde kritické množství hloupých politiků, tak nelze vyloučit vůbec nic. Podle mého názoru by byl ozbrojený konflikt naprostou katastrofou. Spíš dojde k provokování protiruských nálad v bývalých okrajových oblastech SSSR.

Jak vůbec vnímáte posun ve vývoji událostí na Ukrajině?

Na Ukrajinu se musíme dívat jako na jednu z obětí geopolitických her Spojených států amerických. Geopolitika je pro česká média tabu. Přesněji řečeno, zaměňuje se příčina a následek. Proto se mluví o Putinových agresivně – expanzivních záměrech, jimiž tento zloduch ničí dílo Gorbačova a Jelcina. Rusko ale k expansi nemá ani geografické, ani ekonomické důvody. A dokonce ani ty politické, které byly dříve zahrnuty do termínu „posilování tábora míru“, protože Rusko se přetransformovalo do kapitalistické země. Celkový dluh Ruska je ve srovnání s USA sedmadvacetkrát menší a nedosahuje ani úrovně Norska či Rakouska. Proto si Rusko mohlo snadno dovolit olympiádu za padesát miliard dolarů.

Není třeba velké představivosti, aby si člověk uvědomil, že USA potřebují na obsluhu svého dluhu obrovský příliv bohatství odjinud. Po ztrátě původního vlivu ve Střední a Jižní Americe a poté, co si podřezali větev sami pod sebou tím, že si vytvořili Čínu, je celkem logické, že jako kořist zbývá Rusko s jeho obrovským přírodním bohatstvím. Jelcin byl Washingtonem považován za „jejich muže v Moskvě“. Putin to změnil a vrátil Rusku kontrolu nad surovinovou základnou. Navíc rychle pochopil, jaké nebezpečí představují Západem financované nevládní organizace. 

Putin není Západem nenáviděn kvůli domácí politice, ale kvůli krokům, které podnikl, aby omezil vliv zmíněných nevládek. Protože otevřená válka s Ruskem není dost dobře možná, Západ potřebuje trojského koně, ze kterého by se šířily bláboly o demokracii a lidských právech. Pokud jde o expansivní politiku, Rusové udělali v minulosti dvě zásadní chyby: zásahem v srpnu 1968 v Československu a tím, že se nechali zatáhnout do války v Afghánistánu.

Podle Zbigniewa Brzezinského se tehdy Američanům podařil plán vtáhnout SSSR do války, aby Rusové měli svůj vlastní Vietnam. Ani v jednom případě ale Rusové neudělali nic jiného než Američané, kteří neváhají nasadit zbraně, když jde o jejich zájmy. Například v Panamě, Iráku a jejich Vietnamu. Do války v Afghánistánu se USA pustily až v roce 2001. Taky nevyhrály. Britské listy v roce 2005 zveřejnily dobře zdokumentovaný článek: „Barevné“ revoluce s dolarovým pozadím. Jeho autor se zmiňuje o tom, že Sorosova organizace „Open Society - Georgian Foundation“ dávala měsíčně gruzínskému presidentovi 1500 dolarů a ostatním vládním představitelům stejně anebo o něco méně. Taková suma není v Kanadě daleko od hranice chudoby.

Protesty na Ukrajině vznikly, tedy údajně, jako reakce na špatnou ekonomickou situaci a případně jako odpor proti nehorázně kradoucím oligarchům. Naši politici, kteří by si o české „socky“ kolo neopřeli, tam obratem byli „vyjádřit podporu“. Do hry pak vstoupila asociační dohoda, která v prvním přiblížení EU nic nestála. Její smysl byl v tom, že do budoucna přinášela možnost vstupu Ukrajiny do EU a následně do NATO. Moskva na takovou situaci reagovala podporou krymských Rusů, kteří se chtěli k Rusku připojit.

Nyní je již jen hypotetické ptát se, jestli by se Janukovič podpisem změnil z poživačného zloděje na pravého Evropana. Méně hypotetická je otázka, jestli ekonomicky prázdný návrh asociační dohody nebyl připraven tak, aby ho Janukovič vlastně podepsat nemohl. Krym už je zapomenut. Stejně tak je zapomenuta původní příčina událostí v Kyjevě. Česká televize přinesla humornou zprávu o tom, že nejbohatší ukrajinský oligarcha vyzývá pracující k protestním stávkám za účelem ochrany svého majetku.

V takové situaci se musíme ptát, proč se vyvážení demokracie tak ukrutně nedaří, proč všude dochází ke vzniku naprosto zkorumpovaných režimů, poklesu životní úrovně a zadlužování. O potlačování lidských práv ani nemluvě. Možné odpovědi jsou dvě, obě bohužel stejně skličující. Zahraniční politiku Západu buď dělají naprostí idioti anebo nejde o nic jiného než o získání kontroly nad trhy, surovinami a lidskými zdroji.

NATO již v Polsku a Pobaltí řinčí zbraněmi. Je to nezbytné?

Je to nevyhnutelné vzhledem ke stupiditě politiků, kteří si hrají na tvůrce historie. Je to nevyhnutelné z hlediska zbrojního průmyslu, který potřebuje nové konflikty a nepřítele, proti kterému se dá zbrojit. Je to nevyhnutelné vzhledem k pocitu nadřazenosti a nedotknutelnosti, který USA mají a dávají světu najevo. Mávání zbraněmi je stupidní, protože války se již nedají vyhrát. Zbývají tedy vyjednávání, která by často nebyla potřebná, kdyby politici sami nerozfoukávali jiskřičky nejrůznějších nenávistí.

Začít konflikt nebo válku není až tak složité. Horší je, jak se z té šlamastiky pak dostat. To věděl i Švejk. Jinak řečeno, zase jde o schopnost používat mozek. Představitelé EU podepsali se zástupci Majdanu a Janukovičem smlouvu o příměří. Takový kousek účinné propagandy. Po několika hodinách se z ní stal cár papíru, ale svůj účel splnila. Udělal Majdan z představitelů EU voly nebo šlo o podobnou šaškárnu, jakou předvedla naše známá Madeleine Albrightová při jednání o smlouvě z Rambouilett?