Tomáši, jste uznávaný ve svém oboru. Procestoval jste celý svět a máte tedy jistě přehled o tom, jak situace vypadá na západě i východě. Když to srovnáte, jak se Vám žije v Česku?

Posledních devět let jsem prožil více méně za hranicemi České republiky. Svou zemi miluji, ale při svých návratech se nemohu ubránit pocitu, že jsou u nás lidé z nějakého důvodu permanentně naštvaní a stále je něco trápí. Nemyslím tím nějaké konkrétní případy, spíše celková nálada, která na vás dýchne po příletu na letiště Václava Havla.

Když se bavíte se svými vrstevníky z jiných zemí, jaký mají názor na ČR, na politickou či jinou situaci?

Jestliže se bavím s někým, kdo u nás ještě nebyl, pak se setkávám s touhou tuto chybu napravit. Většina mých přátel již obletěla svět několikrát dokola, ale návštěva Prahy je láká tak jako tak. Moji přátelé o politické situaci v České republice nevědí téměř nic, když už něco vědí, tak se jedná spíše o úsměvné či trapné incidenty, jako třeba - vyslovení nedůvěry vládě v období našeho předsednictví v EU a samozřejmě jistý problém s psacím perem. (úsměv)

Když vidíte debaty politiků, jejich hádky v Parlamentu, jejich nesoulad, co si pomyslíte? Co byste jim vzkázal?

Rád bych jim vzkázal, že je jejich úřad zavazuje ke slušnému a reprezentativnímu chování. Rád bych je poprosil, aby se zbavili malichernosti a v době zasedání vlády či Parlamentu odložili ego u vchodových dveří a mysleli hlavně na dobro těch, kteří je do úřadu zvolili.

Neuvažoval jste Vy sám, že byste někdy vstoupil do politiky?

Nemyslím si, že bych měl pro takovou práci vhodnou kvalifikaci. Nikdy jsem o vstupu do politiky nepřemýšlel a v několika budoucích letech jistě ani nebudu.

Mnoho lidí se dnes vrací k tomu, jak bylo za totality „líp“. Sociální jistoty, práce a podobně. Co si o tom myslíte?

Já jsem v té době nevyrůstal, minulý režim znám jen z učebnice dějepisu. Podle toho, co jsem se naučil na základní a střední škole v hodinách dějepisu, si nemyslím, že krok zpět by v tomto případě byl krokem správným směrem. Myslím, že by si všichni měli dát pozor na selektivní schopnost paměti. Paměť má tendenci zapomínat a vynechávat nepříjemné zážitky a doplňovat chybějící články skládanky logickými úsudky, které vyplývají z hezkých prožitků.