Narodil jste se a studoval jste v Praze, co Vás vedlo k tomu, abyste se v roce 2003 přestěhoval do Bruselu?

Dostal jsem nabídku roční stáže v sekretariátu Evropské lidové strany. Jak je v Bruselu častým případem, z původně plánované roční stáže se stalo několikaleté působení.

Politice se ovšem věnujete od roku 2002, byl jste členem Evropské demokratické strany, do KDU-ČSL jste vstoupil až v roce 2012, co Vás vedlo ke změně?

Evropská demokratická strana zanikla k 11. 12. 2010. Jelikož vyznávám přesvědčení, že je právem i odpovědnou povinností každého občana se politicky angažovat, vstoupil jsem po asi ročním „čekatelství" do mně nejbližší strany - KDU-ČSL.

Chtěl jste někdy kandidovat i do českého Parlamentu?

V roce 2013 jsem kandidoval na symbolickém posledním místě kandidátky KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny Parlamentu v Praze, a získal jsem 699 preferenčních hlasů (2,18 procenta z hlasů pro celou kandidátku, celkem 13. výsledek z 35). 

V Evropském parlamentu, jak jste už řekl, pracujete od roku 2003, čím vším jste si prošel?

V sekretariátu Evropské lidové strany jsem pracoval v tiskovém oddělení, pro web ELS, pro meziparlamentní delegaci pro vztahy s Irákem. Spolupracoval jsem s poslankyní Janou Hybáškovou, od roku 2011 v kanceláři poslankyně Zuzany Roithové.

Kde vidíte největší úskalí EU?

V nedostatku informací, v nesrozumitelnosti a neznalosti reálných kompetencí a nástrojů EU daných zakládacími smlouvami a další legislativou. Tím je na jednu stranu na EU kladeno mnoho nerealistických požadavků a na druhou jsou kritizovány kroky, které jsou legitimní. Na druhou stranu - instituce EU nevedou dobře vysvětlovací a informační strategii vůči veřejnosti, řada tradičních vnitřních procedur (komitologie) pak potřebuje více transparentnosti.

V Česku má velká část populace k EU negativní postoj, čím myslíte, že je to způsobeno?

Nedostatkem informací a nezájmem o jejich sdělování. 

Kdy by podle Vás měla Česká republika přijmout euro, pokud tedy vůbec?

K přijetí eura jsme zavázáni smlouvou mezi naší republikou a Unií. Domnívám se, že hospodářsky součástí eurozóny již jsme, z hlediska výměny zboží a služeb i sdílení hospodářského cyklu. Po politickém rozhodnutí vlády zahájit poslední přístupovou fázi, tedy navázat korunu na ERM II., potrvá nejméně 2 roky „zkušebního období", než se k zóně jednotné měny opravdu budeme moci připojit. Tyto dva roky by mohly být potřebným testovacím obdobím, z něhož nebude problém v případě nutnosti vystoupit.

Nemyslíte si, že je Česká republika v Evropě spíše takovým otloukánkem?

Ne.

Česká republika je ze strany Evropy často osočována kvůli postoji k Romům, myslíte si, že se k nim chováme hůře než jiné státy?

Ne.

Pracují podle Vás čeští europoslanci důkladně a dostatečně? A myslíte si, že je vůbec možné, aby čeští europoslanci v tak malém počtu něco zásadního prosadili?

Jako v každé skupině jsou i mezi českými poslanci ti, kteří pracují více a ti kteří ne. Je třeba také dělit jejich práci parlamentní a politickou. Zejména poslanci z velkých poslaneckých klubů (ELS a Socialistický klub) nemají s prosazováním zájmů občanů ČR problémy.

Kdo je Vám v postoji k EU více sympatický? Václav Klaus, nebo Miloš Zeman?

Ani jeden.

Co byste se snažil pro Českou republiku v EU vyjednat?

Co nejlepší podmínky pro rozvoj našeho hospodářství, množství pracovních míst, rovnost pro naše spotřebitele, kvalitní prostředí pro rodiny s dětmi a bezpečné a důstojné místo v našem společném evropském domě.