Jaký byl politický rok 2018 pro Českou republiku z vašeho pohledu?

Nikdo z mých blízkých a přátel neodcestoval na druhý břeh, a tak všechno ostatní jsou jen lapálie. Vláda dostala důvěru a vládne, opozice poštěkává, prezident je nad věcí a pobuřuje své kritiky, Biska je, zdá se, na štíru se svou profesionalitou a země Visegrádské čtyřky píjí krev bruselským nýmandům. Rusů a Číňanů máme za každým rohem tolik, že se asi začnu učit čínsky, až na Hradě usedne nějaký Mao či Josip. Ten druhý by byl asi lepší, protože rusky se domluvím. Čínsky umím jen několik sprostých slov. Ale za to mám nový Huawei, což by možná taky byly plusové body. A taky bylo zábavné sledovat, co lidí se vyjadřuje k problémům, kterým evidentně nerozumí. Včetně mě…

Říká se, že byl letošek přelomový kvůli hranicím, které byly v politice překročeny. Vnímáte to stejně? Tedy, že došlo k jakémusi přesažení dosud nepsaných limitů?

Letošek nijak nevybočil z toho, čehož jsme už pár let svědky. Ve vrcholové politice vidíme skoro pořád stejné tváře, takže čekat, že by z nich vypadlo něco přelomového, je obyčejná sci-fi.

Minule jste mi v rozhovoru řekl citát Františka Koukolíka: „Klasická poučka říká, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu. A my nějak raději posloucháme ty srozumitelné lži. I o demokracii a jejím ohrožení.“ Proč my Češi slyšíme na srozumitelné lži?

Asi jsme zpohodlněli a je pro nás snadnější, když to dostaneme předložené na talíři. A mainstream se opravdu činí, aby nám ty jejich bláboly chutnaly. A tak není divu, že předkládané pseudohrozby Čechy stresují natolik, že hledají útěchu ve srozumitelných lživých řešeních, místo aby trochu víc vybičovali svůj mozek, hledali příčiny a ne zástupné problémy. Je to tak trochu jako ve složité matematice. Když nám někdo předloží výsledek obtížného příkladu, budeme s ním pracovat a jen málokteří si budou ověřovat, zda výpočet je správný.

Když si shrneme českou situaci v politice, tak nejsilnější vládne s téměř nejslabším za podpory komunistů. Opozici se nedaří chytit věc za správný konec, takže podpora nejsilnějšího roste. Najdete mezi současnými politiky někoho, koho byste za poslední rok pochválil?

Chtěl bych připomenout, že institut svobodných voleb je nejvyšším prvkem demokracie. Nejsilnější dostal pověření sestavit vládu, což za účasti a podpory dalších provedl. Vláda přežila hlasování o nedůvěře a vládne dál. Nic neústavního. Někoho to může znepokojovat, někomu je to jedno, jiný s tím souhlasí, další se vztekem zalyká a rozpaluje. U nás nebo jinde. Platí to, že do příštích voleb má každá partaj či hnutí možnost navrhnout kandidáty a program, který bude mít u voličů úspěch. Programy anti-někdo nefungují a vyvolávají u řady lidí k těmto anti-někdo antipatie. Nu a podpora dehonestovaného pak roste.

Já vždy chválím politiky, kteří se nebojí vyčnívat. Vážím si názorů Václava Klause mladšího, ze stejné partaje se nerozpakuje nazvat věci pravými jmény Jaroslav Kubera, vážím si názorů generála Hynka Blaška, slyšet je i Jaroslav Foldyna.… je jich určitě víc, ale hned teď z fleku si nevzpomenu. Spíš bych si vzpomněl na ty druhé, ale čert je vem.