V kauze Skripal nezpochybnitelné důkazy nejsou, ale celá Evropa řeší, zda vyhostit ruské diplomaty. Reagujeme správně?

Jestli nezpochybnitelné důkazy nejsou, to nevím. Důkazy dosud nebyly zveřejněny, a to je obrovský rozdíl. A jestli se dotčení činitelé shodli na tom, že je třeba přijmout opatření vůči Rusům, tak musíme věřit, že o tom byli nějakým způsobem přesvědčení. Odlišujme dvě věci – jestli důkazy nejsou, nebo nebyly zveřejněny. Skutečnost, že je nezná veřejnost, neznamená, že je neznají ti, kdo o věci rozhodují. Veřejnost opravdu nemusí znát všechno, to předesílám před závorkou. V diplomacii to tak trochu platí.

Česko tedy vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského a posléze britského agenta Sergeje Skripala v Británii. Je to adekvátní počet? Co říkáte na toto hromadné vyhošťování? Pokud se nepletu, připojilo se na čtrnáct zemí Evropy.

Vyhoštění vnímám jako odvetnou akci za operaci, kterou nemohu nazvat jinak než teroristický útok s použitím otravného plynu na civilní obyvatelstvo, o té použité látce existují indicie, že pochází z jednoho státu, a ostatní státy se za to postavily. Jestli jsou státy tři nebo pět je upřímně skoro jedno. Rozhodně nevyloučíme všechny spolupracovníky ruských služeb, to by tady nezbyl téměř nikdo, současně však děláme symbolické gesto a v mezinárodním jazyce poměrně silné gesto vyhoštěním diplomatických osob. Znamená to, že s nimi máme velký problém.

Podle toho, jak vás poslouchám, s takovým gestem souhlasíte?

Nejsem ten, kdo má rozhodovací pravomoci, ale vládu za toto rozhodnutí nekritizuji. Museli mít jiné výstupy a podklady. Kritizuji ji za jiné věci, ale za tuto nikoliv. 

Slyšela jsem názor, že jednak tato otrava agenta, ale i neinformování o zatčení prezidentského poradce z čínské strany je ukázkou, že zahraniční politika Miloše Zemana nefunguje. Souhlasíte s tím, nebo jsou takové úvahy mimo?

Já s politikou více azimutů nesouhlasím a myslím si, že se ukazují její problémy, na které jsme upozorňovali od počátku. Rusům není moc co věřit a Číňané slibují, slibují, ale s velkým otazníkem. Vzpomínáte, jak když odjížděl čínský prezident, tak nás Zeman informoval nejprve o 180 a později o 140 miliardách investic... Zatím se počítají v jednotkách miliard a to ne zdaleka vážného charakteru s přínosem tisícovek pracovních míst. V tom směru končí návštěva čínského prezidenta a to, co se kolem odehrávalo, pro Českou republiku fiaskem.

Poslední dobou jsou odsuzovány opačné názory ať už na Rusko, Miloše Zemana, Evropskou unii, migraci a podobně velmi radikálně. Objevují se slova jako vlastizrada, rozvracení obrany státu, fašismus, rasismus a tak dále. Rozmáhá se v tomto smyslu kriminalizace politiků a lidí s opačnými názory?

Jedna věc je, že prezident republiky začal dělat politiku v mnoha směrech lehce nekoordinovanou s vládou zejména ve vztahu k Rusku a do jisté míry i k Číně. To budí nepříjemný zmatek v naší zahraniční politice a znejišťování parametrů. Druhou věcí je, a nejde pouze o Českou republiku, ale do značné části Západu, kde to vídáme dnes a denně, jak jsme se odnaučili vést dialog, přesvědčovat druhé silou argumentů a strašně nálepkujeme. To pokládám za naprosto zničující, protože vlastně podrýváme možnost smysluplné veřejné diskuse a smysluplného uvažování. Když se vysloví názor, který nekonvenuje s tím mým, okamžitě nálepkujeme, což považuji za krajně nešťastné.