Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku za letošní první čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32.466 korun. Významnou roli sehrálo zvýšení minimální mzdy a nárůst platů státních zaměstnanců, z nichž si nejvíce polepšili zaměstnanci v kultuře, školství a administrativě. Co může způsobit takový až nečekaně rychlý růst mezd, jehož hlavním tahounem je stát, v době zpomalujícího se hospodářského cyklu?
Ve chvíli, kdy mzdy rostou rychleji než produktivita, vznikají v ekonomice inflační tlaky. To ostatně už pozorujeme. Ekonomika brzdí svůj růst a současně mzdy rostou velmi rychle. Mzdy rostou po očistění o 4,6 procenta, zatímco ekonomika roste jen o 2,6 procenta. Výsledkem nemůže být nic jiného než akcelerace inflace. Ta se proto během prvního kvartálu dočasně vyšplhala až na 3,0 procenta. Centrální banka je proto pochopitelně nervózní.
Myslím, že není problém v tom, že lidem ve státní správě rostou mzdy. Ať mají klidně mzdy vysoké. Špatné je, že ve státní správě živíme zbytečně mnoho lidí. Nepotřebujeme mnoho špatně placených úředníků. Lepší je málo, ale zato dobrých a dobře placených úředníků.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník