Jak vidíte současnou situaci ohledně migrantů, aktuální v těchto dnech?

Ta nejnovější situace, jak jsem ji sledoval, je, že se údajně balkánský proud zastavil kvůli dohodě s Tureckem. Ale my víme, jak to ve skutečnosti je, že? Ti lidé se nějakým způsobem kumulují v Turecku a je jenom na libovůli tureckého islamisty Erdogana, co s nimi udělá. Současně, samozřejmě, tady máme ty zmatky na makedonsko-řecké hranici v Idomeni a spolu s tím vidíme, že prakticky všechny evropské země se snaží podnikat nějaká opatření. To je výstavba zábran na italsko-rakouské hranici a podobně. Ale hlavně proběhla zpráva, kterou určitě mnozí zaregistrovali, že na 800 tisíc dalších migrantských posil je naštosováno v Libyi a čeká na klidnější moře nebo na příležitost, aby se vrhli přes Středozemní moře směr Itálie. S tím určitě souvisí ta rakouská snaha o zábrany. Takže ticho před bouří z hlediska Turecka, ale současně ti, kteří už jsou tak nějak v evropském prostoru, tak se snaží tlačit na pilu a do té Evropy se dostat. Takže situace není vůbec uklidněná, jak by se zdálo. Já bych dokonce řekl, že se může dále hrotit. Jde o klid před bouří.

A jaký máte názor na trvalé kvóty, které vyvolaly tak bouřlivou diskuzi?

Ano a pak tady máme rozhodnutí Evropského parlamentu o těch takzvaných superkvótách. To znamená o tom, že by vlastně jednotlivé evropské země naprosto ztratily jakoukoliv rozhodovací pravomoc v té věci. Netuším a nedovedu si představit, jakým způsobem by Evropská unie tyto věci po jednotlivých státech vynucovala. Tlak ze strany Evropského parlamentu na uzákonění takzvaných superkvót, té jednotné azylové politiky monstrózně zesílil. Znamenalo by to, že evropské státy ztratí jakékoliv slovo v řešení migrační krize a že to bude takzvaně delegováno na Brusel. Ten už ale ukázal svou neschopnost řešit cokoli, ať se jedná o mezinárodní politiku, dopravní situaci, ekonomický rozvoj, životní prostředí… To už není naivní, to je zločinné se domnívat, že by takto složitou situaci řešit zvládl.

Co si v tomto směru myslíte o celé Evropské unii? Ozývají se hlasy, že by bylo lepší z ní vystoupit…

Evropská unie musí být zničena, rozbita. Já vám řeknu, proč si to myslím a proč to tvrdím takto důrazně. Protože Evropská unie se zpronevěřila prakticky veškerému svému poslání. Ona měla být prostorem svobody a v podstatě ochrany malých národů, když to tak řeknu, nebo malých zemí před libovůlí těch velkých. A taky samozřejmě prostorem rozvoje, prosperity. Idea Evropské unie se opírala o nějaké zásady – lidská práva, práva žen, práva menšin. Samozřejmě, že islám, který s migrační vlnou přichází, je proti veškerým těmto právům. Tam, kde islám posílí, končí práva žen, končí svoboda slova, končí svoboda umělecké tvorby, končí bezpečí občanů. V konečném důsledku končí ekonomická prosperita. A to, že západoevropské elity lžou samy sobě v tom, co islám nebo silná přítomnost islámské komunity znamená, je dokladem, že Evropská unie vlastně zrazuje všechny své cíle a všechny své příznivce, řekněme. Já jsem byl v devadesátých a ještě tak do poloviny nultých let velkým příznivcem Evropské unie, opravdu velkým. Já se cítím zrazen a samozřejmě nejsem sám. Ve chvíli, kdy bych to říkal sám, tak bych neměl mezi lidmi tu podporu, kterou mám. Vedení Evropské unie dokázalo něco, co dokázal málokdo, málokterý politik nebo subjekt – během deseti patnácti let ztratit své nejlepší příznivce. Taková Unie je prostě k ničemu, k ničemu, k ničemu… A za současné situace je ohrožením svobody a bezpečnosti jednotlivých zemí a národů, zejména těch nových zemí.

Nových zemí?

Já to řeknu takto. Západoevropské země si nadrobily obrovský problém s islámskou imigrací, s nepojmenováváním té příčiny a s tím, že se nedokázaly nějakým způsobem vůči islámským komunitám vymezit, vykázat jim místo, umravnit je. Říká se tomu někdy integrovat, ale řekněme si, co to je – v podstatě nějakým způsobem umravnit. Momentálně jsou kvůli tomu státy v zásadě v rozkladu; lidé ztrácejí naději, ztrácejí doslova jakousi sílu žít a západní Evropa, aby si ulevila, odlehčila, tak chce přesunout část břemene na nové země. To je prostě mnohem, mnohem horší zrada, než byla Mnichovská zrada. Protože v Mnichovské zradě šlo nakonec o nějaké území, o úpravu hranic, která se mohla zvrátit – třeba válkou, jak se nakonec stalo. Ta civilizační změna, kterou s sebou nese islámská imigrace je mnohem horší, protože je dlouholetá. To není jenom nějaká úprava hranic, které se mohou pak zase posunout zpátky, to je obrovský zásah do kultury těch zemí, do bezpečnosti občanů, do postavení žen a menšin, například homosexuálních. Zkrátka a dobře, to co provedly západní velmoci v Mnichově 38 byla maličkost proti tomu, co se dnes snaží provést Evropská unie.

A jak vidíte budoucnost Schengenu v tuto chvíli? Má vlastně vůbec budoucnost?

Bylo krásné, když začal Schengen existovat, ale celou tu dobu jakoby v té rovnici evropských a našich politiků chyběl jeden prvek, a to je ta sílící islámská přítomnost. Už v době před pěti sedmi lety, kdy Schengen začínal, tak bylo zjevné, že ta bezpečnostní rizika ze západní Evropy se skrze Schengen mohou velice snadno přesunovat do Evropy východní. A to se i dělo. To jsou všechny ty kebabárny a turečtí kluci někde na diskotékách ve Znojmě a obchod s bílým masem a všechny tyto věci. Ale to byly řekněme věci, které narůstaly postupně. Byly dlouhodobě nebezpečné, ale pořád ještě bylo možné doufat, že budou nějak zvládnutelné. Protože přece jenom ta muslimská komunita v západní Evropě – ta, která tam byla do loňského roku, ať byla, jaká byla, i když s ní byly problémy a někde i obrovské, viz Švédsko nebo Francie – alespoň částečně integrovaná byla a byla tam nějaká naděje, že se to bude zlepšovat. Já jsem tu naději nesdílel, ale bylo možné takovou nějakou naději mít. Ve chvíli, když hovoříme o 150 tisících neregistrovaných lidí v Německu jenom za loňský rok, o kterých nikdo nic neví, neví se, odkud jsou, ví se naopak, že mezi nimi je nějaké procento radikálů, možná i radikálů navázaných na teroristické skupiny, tak v takovou chvíli už si nemusíme nic nalhávat a ten Schengen je jednoznačným šílenstvím.

A co říkáte na vyjádření Karla Gotta ohledně uprchlíků?

On do toho motá ilumináty, spiklence, temné síly v pozadí. Já jsem a říkám to na všech vystoupeních velikým skeptikem, ne-li přímo odpůrcem těch představ o temných silách v pozadí. Existuje takové krásné anglické přísloví: Nikdy nehledej spiknutí v něčem, co se dá vysvětlit obyčejnou hloupostí. Všichni ti lidé, kteří vidí nějaké ilumináty a tyhlety věci, ti si prostě nedovedou uvědomit, že spousta věcí vzniká pouze souhrnem lidských hloupostí, slabostí, zanedbání a podobně. To neznamená, že bych tvrdil, že žádná spiknutí v politice neexistují. Já bych dokonce řekl, že politika, jak národní, tak mezinárodní, je obrovskou množinou veliké spousty různých spiknutí. Ale představovat si, že existují nějací velcí hybatelé, kteří tím vším hýbou a chtějí všechno zničit, nebo někam směrovat… Najde se spousta velkých hybatelů, ale jejich moc není taková, jak si myslíme.

A kde tedy podle vás je ten problém?

Konkrétně v té islámské a migrační krizi, nebo prostě tady v této problematice, je to přece tak jednoduché. Někdy v padesátých šedesátých letech západní intelektuálové a politici zanedbali učení islámu. Oni viděli muslimy a viděli, že muslimské země se postupně „pozápadňují“, což se tehdy dělo. Z toho prostě usoudili, že když těm lidem otevřou dveře do Evropy a oni sem přijdou, tak se budou „pozápadňovat“ rychleji v tom západním prostředí. Nedocenili, o čem to učení je. Nedocenili, že to islámské učení má velmi propracovanou nauku o tom, co dělat, když se jako muslimská komunita ocitnete v menšině. To je tam vlastně od začátku. Islám začínal jako menšina nejdříve v Mekce a pak v Medíně. V podstatě, jakmile se ti muslimští věřící ocitli v menšině, obklopeni západní společností, tak naběhl ten program – shlukněte se dohromady a začněte tu společnost nevěřících nějakým způsobem využívat ke svému prospěchu, využívat k růstu iIslámu. To je program, který je tady pořád dokola. Je tady prostě od 7. století a ti intelektuálové a politici v těch 50. a 60. letech to prostě zanedbali. No a od té doby to je jenom snaha zamést problém. To je úplně stejné, jako když naděláte dluhy a potom se je snažíte zaplatit dalšími dluhy a tajíte to před rodinou, před kolegy, začnete přikrádat v zaměstnání a nakonec skončíte tak, že se někde oběsíte. Přesně to západní společnost dělá. Místo toho, aby kdykoli během těch padesáti let, kdy byl čas s tím něco dělat, zatáhla za brzdu.

Somálská exmuslimka Ayaan Hirsi Ali, která žije na západě a tam odpadla od islámu, tak ta hovoří o tom, že západní vztah k imigraci je za těch posledních několik desítek let sérií špatných rozhodnutí a promarněných příležitostí. Kdykoliv byl čas začít s tím něco dělat. Ale to, že západní elity ústy kancléřky Merkelové a dalších se vloni rozhodly –místo aby nějakým způsobem zatáhly za tu brzdu – abych tak řekl napálit s tím rozjetým auťákem do skály. To znamená otevřít veškerá stavidla a tu sebevraždu dokonat. Tak to prostě svědčí pouze o tom, že nám vládnou blbci.