Kazachstán zažívá největší krizi za dobu své nezávislosti. V zemi považované za vzor stability ve střední Asii vypukly mohutné nepokoje údajně proti zdražení LPG. Protesty začaly na západě země 2. ledna. Největší středoasijská země s 19 miliony obyvatel, v níž již více než tři desetiletí vládne autoritářský režim, byla přitom dlouho spojována s bohatými přírodními zdroji a stabilitou. Klid však narušily protesty a násilné nepokoje. V Almaty si středeční a čtvrteční střety vyžádaly podle úřadů desítky mrtvých. Pane Novotný, jak byste charakterizoval současný režim v Kazachstánu?

Já myslím, že dostatečně průkazným faktem je skutečnost, že bezmála 30 let – to znamená od zániku Sovětského svazu v roce 1991 – zde vládl jediný člověk, bývalý generální tajemník kazašské republiky SSSR – prezident Nursultan Nazarbajev, který společně se svou rodinou vlastní velký majetek po celém světě. A právě současného prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva si Nazarbajev v roce 2019 vybral jako svého nástupce.

Také si všimněte, že na rozdíl od Uzbekistánu, Arménie a mnoha dalších postsovětských států o – ač autoritářsky – stabilizovaném Kazachstánu jsme po celou tu dobu prakticky neslyšeli.  

Můžeme použít srovnání kupříkladu s dalším autoritářským režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka?

Teoreticky můžeme, ale výhodou Kazachstánu je vlastnictví prakticky všech prvků Mendělejevovy tabulky. Má ropu, má plyn a má také uran, takže ta země je bohatší nežli Bělorusko. Nazarbajev i Tokajev si proto mohli dovolit nabídnout obyvatelům poměrně vysoký životní standard, což jim samozřejmě vládu usnadnilo.

Kazachstán však prožívá v posledních dnech nepokoje, které agentura Reuters označila za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Propukly, když se zdvojnásobila cena LPG. I když byly ceny paliv sníženy a na 180 dní zastropovány a vláda podala demisi, lidem to nestačilo a ve středu zaútočili na úřední budovy. V Kazachstánu byl pak vyhlášen výjimečný stav. Věříte tomuto oficiálnímu zdůvodnění protestů?

Protesty sice vypukly v Žanaozenu den po zrušení cenového stropu na zkapalněný zemní plyn (LPG), na který jezdí většina obyvatel. Ceny paliva se tím zdvojnásobily na 120 tenge (asi šest korun). Ale to já osobně nepovažuji za ten ústřední důvod, proč ke střetům došlo. Přikláním se k tomu názoru, že šlo o pokus o politický převrat. Když v Kazachstánu, kde pohonné hmoty stojí méně než u nás a je tam relativně vysoká životní úroveň, zdraží plyn, tak to podle mě není důvod jít na ulici a začít střílet, rabovat atd.