Začátkem března přišla média s informací, že na českém trhu se objevilo kuřecí maso původem z Polska kontaminované bakteriemi rodu Salmonella, které způsobují onemocnění salmonelózu. To rozvířilo diskusi, v níž se střetli ti, co kvalitu polských potravin, a především masa tvrdě kritizovali, s těmi, co ji hájili a tvrdili, že jde o snahu odradit Čechy od nákupů v Polsku. Jaký je váš pohled a jaké máte poznatky o kvalitě polského masa?

Takto prezentované zprávy nejsou, bohužel, první ani ojedinělé a zřejmě ani poslední. Problematika závadnosti potravin, a to hlavně u drůbežího a hovězího masa, a nejen z Polska, je dlouhodobým, a bohužel, se opakujícím faktem. Co já pamatuji, tak tato situace trvá více než deset let. Dovolte mi však vyhodnotit ji tentokrát nejen očima spotřebitele, což preferuji a bývá to mým zvykem, ale hlavně z hlediska vyhodnocování tohoto stavu z pohledu státních, zejména potravinářských dozorových orgánů. V době, kdy jsem byl zaangažován jako zástupce maloobchodu v ČR v některých poradních orgánech, zejména na Ministerstvu zemědělství, jsme tento problém diskutovali často. Naším úkolem bylo mimo jiné utlumit a oddělit význam účelově šířených pomluv a z toho plynoucí ovlivňování českých zákazníků s cílem omezit nákupy polských výrobků od dozorovými orgány prokázaných zjištění u některých, hlavně dovozových produktů. Proběhla mnohá oficiální i méně oficiální jednání s polskou stranou, kde se tato situace řešila. Následně přirozeně přišla i tvrdší opatření a zpřísněné kontroly dovozu potravin, a to nejen z Polska.

Jak je možné bránit či předcházet dovozu nekvalitního masa, a to odkudkoli?

Uvědomme si jeden základní fakt, a sice ten, že jsme součástí Evropské unie. Zde platí ustanovení, která jsou pro členské země, a tedy i pro nás závazná. Zásadní je kdysi tolik žádaný volný pohyb zboží, což samozřejmě platí i pro potraviny. To musíme respektovat, ať už se nám to líbí, či nelíbí. Polská strana zcela přirozeně silně protestovala proti našim vlastním opatřením, která dovoz z Polska začala silněji kontrolovat. Došlo tím přirozeně z polské strany ke stížnostem orgánům EU a pak následně k úpravám, které vše vrátily téměř do původní podoby. Každé zlo je však k něčemu dobré, a tak opětovným zjednodušením kontrolních procesů došlo nejen k úlevám na straně dovozců, ale zjednodušil se život i našim dovozním firmám. Zde jsem ocenil pružné a profesionální jednání tehdejšího ministra zemědělství.

Co považujete za nejpodstatnější v problematice dovozu potravin tak, aby to bylo ku prospěchu českého spotřebitele?

Nejprve je třeba upozornit na to, že problémy s kvalitou dovozu potravin nejsou jenom na straně dovozů z Polska, ale i u jiných zemí – nechci je jmenovat – z Evropské unie.