Za kauzami, kvůli jedné z nichž padla před lety Nečasova vláda, si navzdory kritice muž, který u policie strávil takřka tři dekády a loni v listopadu odešel do civilu, plně stojí. Teď píšu knihu. Do politiky nemířím, ale ani ji nevylučuji, říká o svých plánech a ambicích Šlachta.

Proč jste odešel do civilu? Zatím jste byl, co se důvodů týče, spíše tajemný…

Odcházel jsem od policie po 26 letech. Bylo to po reorganizaci, která proběhla a se kterou jsem ostře nesouhlasil. Po mém následném angažmá na celní správě jsem usoudil, že doba nazrála k tomu, abych odešel. Zjistil jsem, že ve funkci, ve které jsem, nejsem schopen nic ovlivňovat. Stav bezpečnostních složek, jak ho vnímám já, je špatný. Staří odcházejí, policie je destabilizovaná. Ti, co by měli odejít, zůstávají, a naopak ti, kteří by měli zůstat, odcházejí do civilu. Ten stav je zahnívající. Napadlo mne, že možná nastala doba mluvit o těchto věcech otevřeně, že bych to třeba mohl nějak změnit, upozornit na nešvary, které tam jsou. To je v kostce směska důvodů, proč jsem odešel. Musím říct, že asi tři čtvrtě roku to ve mně všechno bobtnalo.

Nebyly za tím i neshody s politiky?

Je pravda, že moje jméno působí na politiky jako takový pomyslný červený hadr. Napadlo mne, že když je slyší, tak do toho hned začnou vtahovat emoce, které potom třeba i škodí lidem, kteří dělají pode mnou. Někteří politici mě nemůžou ani cítit. Ale obecně tím důvodem, proč jsem odešel, byl stav bezpečnostních složek jako takový. Jde i o typ lidí, kteří se dostávají do jejich vedení. S tím jsem se už nemohl nadále ztotožnit. To však není případ současného vedení celní správy, to bych rád zdůraznil.

Robert Šlachta se do politiky zatím nechystá. (Foto: Hans Štembera)

Dočetl jsem se, že plánujete vstup do politiky. Je to pravda?

Neplánuji.

Ale nevylučujete jej? Tak jste to alespoň nedávno řekl do médií…

Nevylučuji, ale to je něco jiného. Rozhodně to není tak, že bych byl něčí kandidát na policejního prezidenta, nebo dokonce premiéra. A už vůbec netoužím být hradním pánem, jak píší někteří novináři. Pracuji teď na knize o tom, čím jsem si během těch šestadvaceti let u policie prošel, zejména tedy o tom, co se dělo na ÚOOZ a v průběhu reorganizace útvaru. Až knihu s novinářem Klímou dopíšu, tak se rozhodnu, co budu dělat. Politiku nijak nevylučuji, ale ani se do ní nechystám.

V jednom rozhovoru jste řekl, že o politice zatím víte jenom to, jak se nemá dělat. To je jak?

Viz případ toho, jak jsme byli s kolegy z ÚOOZ předvoláni do Poslanecké sněmovny, abychom vypovídali k tomu, co se týkalo reorganizace. Pamatuji si, co se dělo jenom kolem toho, jestli si poslanci vůbec naše informace vyslechnou. Jejich jednání, chování a vystupování na mne působilo spíše jako zasedání mysliveckých spolků z Hrabalova Kerska. Tolik arogance, zášti, ale hlavně pokrytectví jsem opravdu na půdě Poslanecké sněmovny nečekal. Aby ČSSD, jejímž ministrem byl tehdy hlavní organizátor policejní reorganizace, ministr vnitra Chovanec, zabránila našemu slyšení před bezpečnostním výborem, vrátil se narychlo ze služební cesty v Makedonii jejich poslanec a předseda výboru Váňa spolu s poslankyní za KSČM Rujbrovou. Právě jejich hlasy pak rozhodly o našem odmítnutí a zabránily našemu slyšení. Nikdo nám nenaslouchal. Jsem přesvědčen o tom, že politik coby poslední instance v této zemi, ke které se dá odvolat, by se takhle chovat neměl.

V tom samém rozhovoru jste řekl, že vás politici chtěli umlčet. To bylo v souvislosti s reorganizací?

Ano, to bylo v téhle souvislosti. Nabídli mi, že dostanu funkci a peníze, když budu držet hubu. Všichni jsme měli dostat místo v platových třídách, ve kterých jsme byli. Najednou se objevily peníze navíc, přitom předtím nechtěli přidat tři stovky. A samozřejmě kdyby na tohle přistoupili všichni, tak by se nikdo o reorganizaci nedozvěděl, protože co byste se o reorganizaci dozvěděli? Nic. Dodnes těm penězům, které přidali, říkají Šlachtovné. Já jsem si prostě tehdy nemohl tam sednout a držet hubu.

Stojíte si i dnes za názorem, že Chovancova policejní reorganizace byla účelová?

Ano, naprosto si za tím stojím. A myslím, že po těch třech a půl roku, co od té doby uplynuly, se ukazuje čím dál víc, že reorganizace byla špatně. Vezměte si, že například teď v médiích probleskují zprávy o tom, že se NCOZ bude znovu dělit, že to je velký celek a tak. Argumentuje se přitom úplně stejnými důvody, které jsme zmiňovali my tehdy proti reorganizaci.

Jaký byl podle vás účel reorganizace?

Aby se zastavil ÚOOZ a jeho činnost.

Vidkun, Beretta, Nagyová, za kauzami, které soudy řeší doteď, si Šlachta stojí. (Foto: Hans Štembera)

Máte pro to nějaké důkazy, nebo je to jen dojem?

Když si vezmete časovou posloupnost, tak spuštění reorganizace odpovídá zahájení kauzy Beretta, která se otevřela 11. a 12. května 2016. Tři dny po otevření kauzy Beretta se začalo mluvit o reorganizaci policie. Vzpomínám si, že ještě 8. března toho roku, když byl u nás na návštěvě policejní prezident Tuhý, tak hovořil o rozvoji ÚOOZ a o žádné reorganizaci nepadlo ani slovo. Takže když si to vezmete, tak to všechno zapadá. Ta účelovost z toho přímo teče.

Konkrétně to bylo o čem?

Tak Beretta byla ve stručnosti mimo jiné i o tom, že se chytil příslušník ÚOKFK (Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality), který předával informace ze spisových materiálů soukromému detektivovi, což byl člověk, u kterého se za peníze daly objednávat kauzy i informace z policie. Neprozradím nic tajného, jelikož vše už bylo v minulosti zveřejněno v médiích. Při realizaci Beretty byli tito dva pánové také zadrženi a u jednoho z nich se našel materiál, který měl sloužit k vyvolání tlaku, možná k vydírání, osoby jistého známého právníka. Ten tenkrát zastupoval Českou republiku v miliardovém sporu s firmou Škoda Transportation, již zastupoval kamarád tehdejšího premiéra Sobotky. Pár dnů po spuštění Beretty a zahájení fáze vyšetřování začínají Tuhý a Laube mluvit o nutnosti rychlé reorganizace, kterou pak také za podpory Chovance provedli, a to i přes skutečnost, že nebyla nijak připravena, dohodnuta se státními zástupci a podklady pro její provedení měli sepsané na jednom listu papíru.