Co si myslíte o kauze historika Petra Blažka, kterému Facebook nejdříve vymazal příspěvek o minulosti prezidentského kandidáta generála Petra Pavla, aby jej poté, co případ vyvolal velkou veřejnou diskusi, opět zveřejnil?

Nejstrašnější je ta naprostá absurdita toho všeho. Je úplně normální, že historik, stejně jako kdokoli jiný, se vyjadřuje k tak zásadní věci, jako je volba hlavy státu. Nebo k čemukoli jinému. Opravdu neexistuje žádný důvod, proč by do toho někdo měl zasahovat. Přesto to Facebook dělá, přesněji – dělají to jeho zdejší pohůnkové. Nevzdělaní, hloupí, zaujatí, navedení, vymytí. Systémem pal – nepal, jsou u toho navíc směšní. Proboha, proč se tohle děje? To je vražda svobody, vražda demokracie, vražda zdravého rozumu. Přičteme-li k tomu, že tyhle cenzorské prasárny se víceméně dějí za přihlížení a často i přímo na objednávku současných mocných, jak těch našich, tak unijních či amerických, západní svět je opravdu na nebezpečné cestě. My starší, kteří jsme v jiné totalitě prožili podstatnou část svých životů, to vidíme a děsíme se tohoto trendu. Hodně mladých, paradoxně vyrostlých už ve svobodě, běží nové totalitě naopak usilovně vstříc. Strašné!

Na rozdíl od jiných podobných případů, kdy Facebook nejen vymaže příspěvek, ale dokonce i zablokuje daného uživatele, došlo v případě historika Petra Blažka k velmi rychlé reakci. Není to zvláštní? Neměl by být přístup Facebooku v tomto rovný ke všem uživatelům?

Ve střevech Facebooku, respektive v mechanismech jeho fungování se vyzná málokdo. Komunikovat s Facebookem je pro obyčejné smrtelníky jako mluvit do zdi. Nevím, proč se Facebook v případě historika Blažka zachoval zrovna takhle, mně se při poslední blokaci nenamáhali na můj nesouhlas odpovědět vůbec. Ale máte pravdu, je správné, když se instituce či firmy chovají ke všem svým uživatelům stejně. Tak to dělají solidní instituce a solidní firmy. Facebook mezi ně zjevně nepatří.

Je podle vás vůbec správně, aby docházelo na sociálních sítích ke kontrole a regulaci zveřejňovaného obsahu? Neotevřeli jsme tím pomyslnou Pandořinu skříňku?

Ne, není to správné. Ano, otevíráme tím nebezpečnou Pandořinu skříňku. Tolerujeme tu praktiky korporátní firmy, jež si naší Ústavou vytírá zadek. A političtí gauneři, kteří se momentálně vyhřívají ve vládních křeslech, si u toho mnou ruce, neb to vyhovuje jejich zájmům. Vůbec nejtrapnější jsou ale hlupáci, kteří Facebook brání či omlouvají s odůvodněním, že je to soukromá firma a že si proto může dělat, co chce. Jako by pro soukromé firmy zákony a Ústava neplatily. Často to jsou ti samí, kteří nadšeně tleskali zákazu kouření v restauracích, tehdy ovšem s odůvodněním, že soukromé firmy si přece nemohou dělat, co chtějí. Opakuju to už snad posté: Cenzurou se nikdy nehájí pravda proti lži, nýbrž vždy lež proti pravdě.

Na druhou stranu zde existuje nebezpečí, že by sociální média mohla sloužit k šíření skutečně nebezpečného a trestněprávního obsahu. Jak najít rovnováhu mezi společensky zodpovědnou regulací a cenzurou?

Tu rovnováhu vůbec není potřeba hledat, protože už dávno existuje. Stanovuje ji zákon. Podle § 260 trestního zákona se trestného činu dopouští ten, kdo podporuje a propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Ale od toho, aby tuhle hranici hlídali, tu nejsou samozvaní facebookoví pohůnkové, nýbrž orgány činné v trestním řízení. Takhle jednoduché to je. Předpokládá to ovšem, že i ty orgány činné v trestním řízení jsou příčetné a nevyšetřují, že někdo ozdobil obložené chlebíčky písmenem Z.

Bezpečnostní informační služba nedávno informovala o nebezpečí masivního šíření dezinformací, které napomáhají ruské propagandě, a tedy i šíření ruských zájmů na našem území. Měli bychom být tedy vůči dezinformacím obzvláště v dnešní době ještě více ostražitější?

Na slovo dezinformace, dezinformátoři či dezinformační scéna už jsem naprosto alergický. Ohání se jimi kdejaký hňup. V tomto případě zoufalci, které pan prezident oprávněně nazývá čučkaři. A jak je to ve skutečnosti? Příklad. Kdo dezinformoval? Ti, co do světa vytrubovali, že očkování znamená tečku za covidem, což se brzy ukázalo jako naprostý nesmysl, tedy vládní potentáti, Česká televize a další média hlavního proudu, nebo my ostatní, kteří jsme to měli za nesmysl od počátku a byli za to těmi prvními ostouzeni, tedy nejrůznější alternativní média a antivaxeři skuteční či pouze domnělí, jak nás častovali a dodnes častují? Kdo je tu tedy ve skutečnosti dezinformátor? Takhle absurdní to je. Ti první ovšem v sobě mají nádavkem tolik drzosti, že se dál a dál tváří, jako by právě oni byli solidním etalonem pravdivých informací a my ostatní jsme dle nich momentálně dezoláti. Ukrajinská válka tuhle absurditu pouze přifukuje do stále větších rozměrů. A propos, tohle nevymyslíš! Ti, kteří republiku přivedli do dezolátního stavu, nyní nadávají spoluobčanům do dezolátů.  

Vláda Petra Fialy myslí boj s dezinformacemi velmi vážně. Na Úřadu vlády zřídila vládního zmocněnce, Ministerstvo vnitra pracuje na nové legislativě, která by umožnila potlačovat šíření dezinformací. Jaký je váš postoj k této vládní agendě?

Ano, přesně takhle to dělají totalitní režimy. Už jsem o tom mluvil v jedné z předchozích odpovědí. My starší si to pamatujeme. Je to zločin. Ergo: Ministr vnitra Vít Rakušan je politický zločinec stejně jako všichni další vládní a koaliční potentáti a podržtaškové, kteří u téhle zrůdnosti asistují.

Přestože v dnešní době převzaly klíčovou roli sociální sítě, stále mají velký vliv také konvenční média. Plní podle vás stále roli hlídacího psa demokracie?

Už dávno ne. Skutečný hlídací pes by v roli společenského sudího pískal rovinu. Tihle služební ratlíci naopak připískávají jedné straně, jednomu názoru, jedné ideologii. Ty ostatní naopak vylučují ze hry a nařizují proti nim vymyšlené penalty.