Zatímco zbytek republiky už odkládá roušky, na Karvinsku se naopak opatření v souvislosti s epidemií koronaviru zpřísnila. Jak jste tuto informaci přijala?

Pozitivně ne. Stejně jako většina obyvatel Moravskoslezského kraje. Všichni se těšili, že sundají roušky.

Těch nařízení je řada. Kromě povinnosti nosit roušky jsou zakázané návštěvy v nemocnicích a při nástupu na neakutní hospitalizaci bude nutné předložit negativní test na koronavirus. Příhraniční pracovníci musí předkládat negativní testy atd. Souhlasíte s těmito omezeními? 

V tuto chvíli jsou asi nezbytná, pokud chceme ochránit seniory. Nicméně do nekonečna nemůžeme lidi omezovat. Lidé potřebují sociální kontakt. Horníci jsou zvyklí po tom vedru, které zažívají v práci, jít na to vychlazené pivo. Senioři potřebují vidět své rodiny. Netuší, kdy a zda vůbec je znovu uvidí. Operace se nemohou stále odkládat, protože někteří se jich nakonec nemusí dožít. Tím, že se testuje mnohem více, objevilo se mnohem více nakažených. Na jednu stranu chválím, že se konečně začalo testovat, ale měli s tím začít dříve. Horníci na nebezpečí upozorňovali. Kdyby začali v OKD testovat dřív, dnes by nakažených tolik nebylo. Má to dvě strany mince.

Darja Škutová

Momentální počet všech pozitivních testů v okrese je přes tisíc případů. Nárůst je opravdu velký. Jsou opatření tedy podle vás adekvátní nebo ne?

V prvé řadě by měla opatření nastat přímo na šachtách. Od horníků z Darkova vím, že na směnu chodili zdraví lidé s těmi, kterým po směně oznámili, že mají pozitivní test. Ale jejich kolegy nechali fárat druhý den znova, i když logicky by měli být v karanténě. To je špatně. Navíc dodržování přísných hygienických podmínek na šachtách je nereálné. Dalším problémem jsou pendlující horníci z Polska. Pokud šachty budou fungovat tak, jako dnes, epidemie se nepodchytí a opatření v celém Moravskoslezském kraji budou zbytečná.

Takže váš názor zní: zavřít celé OKD?

Minimálně velmi omezit provoz. Totálně jsme zastavili ekonomiku v celé republice na dva měsíce, ale OKD jsme nechali tak? Měli postupovat stejně. Na chvíli by to OKD muselo zvládnout. 

Aktuální nárůst případů je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha dán zejména masivním testováním horníků firmy OKD, ale i neukázněností některých občanů. „Není výjimečné, že lidé s příznaky navštěvují hromadné akce,“ uvedl. Co na to říkáte?

Proti tomu bych se chtěla velmi ohradit. Nesouhlasím s tím, že by občané byli neukáznění. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé v Moravskoslezském kraji opatření dodržovali. I když už nebyla povinnost nosit roušku všude, zvlášť senioři je stále nosili. Naproti tomu v Jihomoravském kraji jsem osobně viděla, že tam lidé nařízení nedodržují, ale výskyt koronaviru je tam mnohem nižší. V Moravskoslezském kraji jsem viděla i cyklisty na kolech s rouškou, v Jihomoravském to lidé neřešili ani u výdejových okének. Nemyslím si, že by tady záměrně někdo nařízení nedodržoval. Dle mého názoru se podcenila situace v dolech.

Jaká je atmosféra v regionu? Jakou mají lidé náladu?

Lidé jsou znechucení nekončícími nařízeními. Přestávají věřit v jejich nezbytnost i účinnost. Zaměstnanci nejen velkých fabrik se těšili, že budou moci ve vedrech sundat roušky. Opravdu se v nich nedýchá dobře a jsou s jejich nošením spojené i kožní problémy. Rodiny se už těšily za prarodiči do domovů seniorů, za příbuznými do nemocnic. Senioři se těšili na rodiny. Ti odloučení nesou velmi těžce. A teď nevědí, co bude a kdy se konečně dočkají. O zrušených akcích s ekonomickými ztrátami nemluvě.

Vy osobně, jak zvládáte nošení roušky?

Obávám se, že nošení roušek bude mít mnohem horší zdravotní dopady než samotný koronavirus. Já jsem ukázkou. Astma, které jsem měla deset let pod kontrolou, se mi zhoršilo během posledních dvou měsíců natolik, že mi museli výrazně upravit léčbu. Takových lidí je spousta. Mám informace i od jiných lidí, že se zvlášť seniorům zhoršují chronická onemocnění. Ženy trápí kožní problémy.
Řidiči MHD i pracovníci ve výrobě, všichni mají více než osm hodin přes roušku ztížené dýchání, okysličování, a tím i reakce mozku je pomalejší. Těžko říci, kolik zdravotních problémů tohle ještě přinese.

Máte vy někoho blízkého nebo známého, kdo by byl pozitivní na koronavirus?

V blízkém okolí ne. Spíš jsou to přátelé mých známých a rodinných příslušníků, kteří pracují v dolech.

Dostala se k vám nějaká zkušenost, jak se s omezeními lidé v praxi vyrovnávají?

Lidé se špatně vyrovnávají s karanténou, nevědí, jak dlouho potrvá, zavřená doma je často celá rodina. Stydí se o tom mluvit. Jde o stigma, které lidé pociťují: Ježíš, ten má koronavirus, s tím se nebudeme stýkat… Takové informace se ke mně dostávají více než zprávy o tom, že by měl někdo zásadní zdravotní potíže kvůli koronaviru.

Vy jste podnikatelka. Věnujete se realitnímu trhu. Jak se vás dotkla koronavirová krize po této stránce?

Realitní trh se po dobu nouzového stavu zastavil úplně. Lidé nemohli chodit na prohlídky. Spousta lidí se bála volat si makléře domů. Navíc stále není schváleno zrušení daně z nabytí nemovitosti. Všichni vyčkávají. Celkově nabídka realit poklesla. Neprodává se tolik nemovitostí a výběr je zúžený. Cena stagnuje a všichni čekají, co se bude dít. Teď se trh trochu rozbíhá.   

Mimochodem, co se týká realitního trhu, slyšíme jen informace o tom, že levnější bydlení nebude. Je to tak i na Karvinsku?

V tuto chvíli cena realit dolů nepůjde s ohledem na nízký počet nabídek. Je otázkou, kolik bude mezi lidmi peněz. Ne každý má možnost ušetřit, ale myslím si, že se lidé poučili z minulé krize.

Jste zastupitelkou v Havířově. Četla jsem, že město také podpořilo podnikatele nabídkou bezúročného úvěru. Jak hodnotíte nabízenou podporu od města?

Když to vezmu z pozice podnikatele, půjčka jsou jen peníze, které musím splatit. Lidé budou mít problém zase našetřit na splacení úvěru. Až tak velký zájem o to není. Kdybychom např. ulevili podnikatelům na nájmu, mělo by to větší význam. Město vlastní komerční objekty, které podnikatelům pronajímá. V Havířově se zatím nepřistoupilo ke snížení nebo k odpuštění nájemného. Nájem přitom dělá velké procento výdajů a řada podnikatelů platby tahá ze svých rezerv.

Kdybyste měla zhodnotit na závěr ty měsíce koronavirové krize…

Ze začátku jsem pociťovala strach, ale pak jsem si začala zjišťovat informace. Celá krize je jako nafouknutá bublina. Totálně jsme zastavili ekonomiku, ale také prevenci jiných onemocnění. Nakažených sice jsou tisíce lidí, ale zadlužili jsme stát tak, že to budou splácet i naše děti. Úmrtí v souvislosti s koronavirem jsou necelé čtyři stovky, ale na zanedbaná vážná onemocnění mohou zemřít tisíce lidí. Koronavirus tady je a budeme se s ním muset učit žít stejně jako s chřipkou. Je nutné zvyknout si na to a žít dál.