Od pondělí 15. února, na žádost hejtmanů, vyhlásila vláda nouzový stav (NS) do konce tohoto měsíce. Parlamentní opozice i KSČM ho, jak známo, totiž odmítly odsouhlasit. Tento krok opět rozdělil českou veřejnost na dva tábory. Lékaři, zdravotníci a starší generace si s úlevou oddechli, protože covid-19 by si při nastalém chaosu mohl vyžádat ještě více lidských životů, naopak živnostníci a podnikatelé společně s mladší generací jsou velmi zklamáni, těšili se už na masivní rozvolnění. Jak současnou situaci vnímáte vy sám coby člen užšího vedení jednoho z  nejlidnatějších krajů, který se musí nyní s touto situací vypořádat?

Je to celý rok jako na houpačce. O prázdninách celá republika pařila, zatímco v našem kraji se kvůli nákaze v OKD nosily roušky a rušily festivaly. Díky tomu jsme zase byli v pohodě počátkem října, kdy zbytek republiky šílel. Ale už v prosinci jsme zase měli desítky procent nemocných mezi členy záchranných složek. Dnes jsme na tom relativně dobře, ale naopak velké problémy mají v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Prostě se nákaza stále přelévá, podobně to funguje i v celé Evropě.  

Je opravdu dost těžké nyní rozhodovat, vnímám současnou situaci na jedné straně jako politik, kdy řešíme přeplněné špitály, kde lékaři a zdravotníci jsou už hodně vyčerpaní, na straně druhé to vidím jako každý jiný člověk, kterému nejde moc do hlavy, proč jsou otevřena papírnictví, ale nikoliv prodejny obuvi.  Určitě chápu únavu lidí, kteří toho mají už plné zuby, a především frustraci živnostníků a podnikatelů, již už vyčerpali své finanční rezervy. Není tedy pro mne překvapení, když se dozvím, že někde fungují hospody v garážích, ve sklepeních či v kočárkárnách. Problémem jsou zejména některé kroky naší vlády. Ono je to pro lidi hodně obtížné, když nevědí, co se stane za pár dní. V Německu to mají naplánované na čtyři měsíce dopředu, u nás vláda často rozhoduje dost chaoticky.

To, že se už něco muselo stát, když opatření nouzového stavu u nás přestala fungovat, je zřejmě bez diskuse. V této nezvyklé situaci je ale pro část veřejnosti velmi těžké pochopit přístup opozice. Rozporuplně mluví například i členové vedení ODS. Zatímco místopředseda ODS a poslanec PČR Zbyněk Stanjura říká, že s premiérem nebylo možné se rozumně dohodnout, a proto odmítnutí nouzového stavu bylo jedinou možnou cestou, hejtman Jihočeského kraje a člen výkonné rady ODS Martin Kuba kritizoval poslance za to, že nouzový stav „hodili na krk“ hejtmanům, i když věděli, jak musí celá věc dopadnout. Co si tedy o tom zamítnutí vlastně myslet? Jak to mají lidé chápat?  

Kdybyste mi zavolal dříve, asi bych vám řekl, že to zrovna nebylo nejlepší řešení od poslanců nechat všechno na krajích. Po nynějším jednání premiéra s opozicí jsem ale zásadně změnil názor. Bylo to snad historicky poprvé, kdy pan premiér začal jednat konstruktivně a na většině návrhů se s opozicí dohodl, což je naprosto skvělé. A pokud lidé uvidí, že budou v příštím týdnu otevřené i menší obchody, bude jim jistě jedno, jak to někteří politici z ODS pojali. Samozřejmě, může to být za pár dní i jinak, kdyby vláda svoje sliby nedodržela. Zatím to ale vypadá nadějně, že dojde k zásadním pozitivním změnám vůči veřejnosti. Víte, já jsem vlastně hodně rád, že poslanci nouzový stav odmítli, došlo tak k uvolnění na mnoho měsíců zabetonovaného stavu, který už moc pozitivního nepřinášel.

Chápu ale také hejtmany, proč nouzový stav podpořili. Já jsem ajťák a technokrat, a když jsem si uvědomil, co by po zrušení nouzového stavu nastalo, kdyby začaly hned rozhodovat jen hygienické stanice, tak jsem se celý zpotil. Domnívám se totiž, že by došlo k chaosu, protože ani hlavní hygienička se k celé záležitosti vůbec nevyjádřila. Nedovedu si představit, jak by to hygienici dokázali sami všechno zvládnout. A samozřejmě si je třeba uvědomit, že hygiena spadá pod Ministerstvo zdravotnictví...

Co budete dělat v případě, když bude nouzový stav zrušen? Napadnout ho chce další vlivný člen vaší strany – předseda Senátu Miloš Vystrčil. A šéf SPD Tomio Okamura chce svolat kvůli jeho zrušení mimořádnou schůzi Parlamentu ČR. Co vůbec vy sám říkáte na postup Miloše Vytrčila, který takovým způsobem vystupuje proti iniciativě svého stranického kolegy a „šéfa“ hejtmanů Martina Kuby?

Nevidím v tom nějaký zásadní rozpor. Nouzový stav nevyhlásili hejtmani, ti pouze požádali, a vláda přece musí vědět, zda to bylo po legislativní stránce správně. A Miloši Vystrčilovi bych také nic nevyčítal. On se snažil jako předseda Senátu upozornit na to, že se stalo něco v rozporu s ústavou, což je určitě lepší, než kdyby jen mlčel. 

Pokud bude nouzový stav rychle zrušen, vyhlásí vedení kraje tzv. stav nebezpečí, anebo to nechá na Ministerstvu zdravotnictví a „jeho“ zákonu o ochraně veřejného zdraví? Samozřejmě je tady i možnost, že se vláda s opozicí domluví, jednání o pandemickém zákonu nyní vypadají opravdu nadějně...

Jsme i s hejtmanem Vondrákem rezolutně proti vyhlášení stavu nebezpečí, ten jsme škrtli i jako alternativu v dopise pro premiéra při požádání o vyhlášení nového nouzového stavu. To by se prostě vůbec nehodilo, řadu věcí bychom tím nevyřešili. Stav nebezpečí je dobrý pro to, kdyby se například v příštím týdnu vylila Ostravice z břehů, ale nikoliv pro pandemii koronaviru. Na tento stav je to absolutně nevhodné. Jak jste sám naznačil, já teď také věřím v rozumnou dohodu v rámci pandemického zákona.

Vy sám máte právě na starosti ekonomiku a podnikání. Jak byste se zachoval, kdyby majitelé některých provozoven služeb nouzový stav nerespektovali? Což je negativní scénář k tomu, kdyby se opozice s vládou při současných jednáních náhodou nedomluvila.

Pokud otevře holič svoji provozovnu oproti nařízení nouzového stavu, tak to řeší policie, jestliže to bude jen za vyhlášeného stavu nebezpečí, pak to je záležitost krajské hygienické stanice. Nicméně si myslím, že až bude zrušený nouzový stav, tak většina provozoven služeb stejně otevře, protože takové množství živnostníků nebude mít kdo zkontrolovat. A také, jak jsem už uvedl, dohoda mezi opozicí a vládou o pandemickém zákonu je téměř na spadnutí. A to je jen dobře, jelikož současná situace je pro lidi, kteří podnikají, naprosto šílená. Většina z nich už spotřebovala svoje úspory, a proto bych se nedivil, kdyby začali s koncem nouzového stavu hned otvírat. Přece musejí zajistit základní životní potřeby pro sebe i svoji rodinu, jinak spadnou do sociální sítě, která pro tuto situaci musí být vhodně nastavená. Samozřejmě je rozdíl, jestliže někdo otevře z existenčních důvodů, anebo jen jako jakýsi osobní či politický protest, to se mi už nelíbí. Protože tady musí být snaha všechna nařízení dodržovat tak, ať neohrozím ostatní.

Krajští hejtmani se na nouzovém stavu dohodli s premiérem Babišem také s podmínkou, že bude fungovat testování zaměstnanců ve všech větších firmách. Kdy si myslíte, že se tento závazek podaří uskutečnit a bude se na něm podílet i vedení kraje? Domníváte se, že vláda, potažmo Ministerstvo zdravotnictví je vůbec schopné tento slib splnit, i když to bude třeba zakotveno v novém pandemickém zákoně?

Protože mám stále dobrý kontakt s mnoha firmami v kraji, vím, že opravdu řada z nich si testování zajišťuje svojí cestou, protože si tam spočítali, že je to pro ně ekonomicky výhodnější. Pokud by ale mělo testování logisticky zajišťovat Ministerstvo zdravotnictví, tak jsem na 99 procent přesvědčený, že se to nepodaří, což je mimo mé chápání, když různé asociace zaměstnavatelů i Hospodářská komora už několik měsíců nabízí Ministerstvu zdravotnictví svoji spolupráci. Zástupci těchto organizaci stále tvrdí: „My máme proto připravené ordinace závodních lékařů a i jiné kapacity a vám leží ve skladech testy, které se musejí k nám jen dovézt, tak v čem je problém.“

Prakticky jde ze strany ministerstva pouze o vyhotovení několika příkazů pro distribuci do našich firem a podpis ministra, což by se teď už mohlo snad podařit, když ostatní věci si budou sami logisticky zařizovat v jednotlivých podnicích.

Já jsem se to snažil zprostředkovat i mimo Ministerstvo zdravotnictví s náměstkem Ministerstva průmyslu Marianem Piechou. Uvažovali jsme, že bychom poskytli podnikům jakousi dotaci na nákup testů někde v zahraničí, ale bohužel to nevyšlo. Narazili jsme v Bruselu, který to považuje za nepovolenou podporu podnikání. Evropskou unií je pevně stanoveno, že podobné nákupy musejí vždy projít přes zdravotnický systém každého státu, tedy přes ministerstva zdravotnictví.

V médiích se celkem často objevovaly zprávy, že čeští vývojáři vymysleli řadu jednoduchých testů na zjišťování nákazy covidem-19. Nemáte zprávy, proč se tyto testy už dávno nepoužívají v různých firmách, na úřadech a i v jiných institucích?

Mám na to svůj osobní názor – náš stát totiž není zařízen na to, aby s někým spolupracoval na užitečných věcech, ale je schopen jen něco nařizovat. Jako příklad může sloužit ten kvalitní dýchací přístroj, který vyvinuli na ČVUT a který teď jen leží ve skladech na rozdíl od čínských ventilátorů. Tomu našemu zařízení chybí jen razítko, které čínští dovozci lehce získali bez nějakého dalšího většího zkoumání.

Abych byl ale spravedlivý, to není problém jen této současné vlády, platí to obecně. Pro ministerské úředníky je snadnější napsat objednávku, než se podílet na vývoji s našimi odborníky. Tady by měl určitě zafungovat společenský tlak, ať se tato nesmyslná pravidla změní.

Světlem na konci tunelu má být nyní pro Česko rychlé proočkování. U nás se to zatím moc nedaří, a to nejen kvůli pozdním dodávkám vakcín. Prý se dost zanedbala příprava, což kritizoval i váš krajský kolega – hejtman Ivo Vondrák. Řada lidí i odborná veřejnost se také obává toho, že až k nám dorazí příští měsíc velké množství očkovacích látek, nebudou to nemocnice i různá očkovací centra stíhat, protože k tomu chybí potřebná logistika, a mnoho ambulantních lékařů se ani nechce skrze dosavadní chaos do tohoto potřebného procesu zapojit. Jsou podle vás tyto obavy oprávněné?

Tak to je první důležitá věc ohledně pandemie, kterou můžeme tady u nás v kraji, pokud nám přijde dostatek vakcín, zásadně ovlivnit a také účinně řídit. Už od Vánoc proto v rámci systémového projektového řízení zřizujeme a zajišťujeme očkovací centra a další kapacity pro očkování. Udělali jsme si analýzu mikromanagementu, potřebné administrativy i celého samotného aktu a jsme přesvědčeni, že až nám přijdou vakcíny v potřebném množství na běžné použití u ambulantních lékařů, což bude asi tak v květnu nebo červnu tohoto roku, budeme moci naočkovat denně až 10 tisíc lidí. To půjde provést za velmi dobré spolupráce mezi nemocnicemi, očkovacími centry a praktickými lékaři. My chceme ten daný postup co nejvíce zautomatizovat, aby byl pro veřejnost snadno pochopitelný a dobře realizovatelný.

Ohledně spolupráce s praktickými lékaři bych také nebyl zrovna skeptický. Pokud nám ministerstvo dodá v dostatečném množství očkovací látky, které lze běžně skladovat, praktici jsou schopni naočkovat až dvanáct lidí za hodinu. Úhrada za tento zákrok je dost slušná, takže lékař si může vydělat za měsíc klidně i na auto. Bude to pro ně ekonomicky zajímavé, proto si myslím, že by to většina z nich nemusela odmítnout.