Někdejší český premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart při zahájení slavnostního koncertu v pražském Rudolfinu k nedožitým 80. narozeninám Václava Havla řekl, že „by se mohlo zdát, že slova o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí jsou všechno, co zbylo z Václava Havla. Pro jedny jsou ta slova zdrojem posměchu, pro druhé erbovním znamením.“ Jsou to pro nás už jen slova? Zhořkla nám snad představa vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí?

Nejde ani tak o tu samotnou větu Václava Havla, která byla náhodná, nijak extra připravená. Dnes ani nejde o Havla. Václav Havel má své pevné místo v novodobé historii České republiky a pro řadu z nás, včetně mě, bylo období sametové revoluce možná nejkrásnějším obdobím našeho života. Nemám potřebu v roce dva tisíce šestnáct nadávat na Havla. Havel by statečný disident a pak to byl špatný politik.

Toho se týká i má další otázka. Jak s odstupem času tedy hodnotíte působení a politiku Václava Havla?

Pro mě to byl setrvalý sešup. Zatímco datum dvacátého devátého prosince devatenáct set osmdesát devět, kdy byl Havel docela absurdním způsobem jednomyslného parlamentu zvolen prezidentem republiky, byl nádherný den. V těch prvních měsících, možná i letech mnozí sledovali Havla se sympatiemi a vždy jsem říkal, že Havel a Klaus byly dvě strany jedné mince, která měnila naši republiku z totalitní země na normální. Od roku devadesát dva, ale možná už předtím, když se ho chtěl Havel a spol. zbavit tím, že ho odsunou do centrální banky, tak tehdy nastává ten sešup, o kterém jsem mluvil.

Pomalu jsem k Havlovi ztrácel sympatie a tou finální ranou, kdy se pro mě stal negativní politickou postavou, byla revoluce v České televizi, kdy Havel propásl možnost být spojovníkem mezi znesvářenými lidmi i uprostřed rodin. Naopak zaštítil jednu z největších prasáren, politicko-mediálních prasáren, které se v polistopadové historii odehrály.

A jak pohlížíte na kritiku, která se snáší na jeho hlavu?

Nemám potřebu ho teď kritizovat, to je věc historiků. Problém dneška jsou Havlovi pohrobci, ta sebestředná partička – někdo jim říká havloidi, pravdoláskaři, pražská kavárna a tak dále, kteří si z Havla udělali monstranci, svatý obrázek, úplně pominuli jeho politické i lidské chyby a dělají z něj světce. Havlovi nejvíc neubližují ti, kteří ho (stejně jako já) vidí jako člověka se všemi klady a zápory, ale ti, co ho takhle šíleným způsobem adorují. Říkám tomu kim-ir-senizace Václava Havla. Když vidíte velkoplošné billboardy s Havlovou podobiznou na průčelí Národního muzea na Václavském náměstí a vedle toho si vyhledáte obrázky, kdy tam visel Gottwald, něco je špatně. Jediný výsledek bohužel je, že akce vytváří reakci a reakce obyčejných lidí, kteří by jinak na Havla nenasazovali. To bohužel odnáší Václav Havel.

Petr Pithart také řekl, že má pocit, že Havlův odkaz není v Česku trvale udržován. Udržujeme Havlův odkaz? A měli bychom?

Pokud budou Havlův odkaz udržovat lidé typu Pitharta, tak u většiny národa ten odkaz zničí. To je mi opravdu milejší Klaus, který nad rakví svého předchůdce v prezidentském úřadě pronesl opravdu pietní a důstojnou pohřební řeč, ač ji vlastně říkal Havlův největší politický polistopadový konkurent. I ten konkurent umí samozřejmě říci o Havlovi spoustu pozitiv. Ale adorace lidí typu Pitharta má opačný účinek u podstatné části veřejnosti.

Pithart zároveň prohlásil, že se jakýmsi račím pochodem vzdalujeme Evropské unii, Evropě, Západu. Tvrdí, že jsme tak už nesporně vnímáni vnějším světem. Vidí nás zahraničí pouze jako ty, kdo nechtějí Evropskou unii? Vzdalujeme se Západu?

Odpovím řečnickou otázkou. Je dnes Západ na západě? Vždyť socialismus se na nás dnes valí z Bruselu a Evropské unie a od Obamovy americké administrativy. Tím neříkám, že na východě v Moskvě je dnes ten Západ a my se máme upínat tam. Za největší zločin havloidů, eurohujerů, pražské kavárny, pravdoláskařů považuji, že ze všech kritiků Evropské unie a současného směřování Evropské unie i naší země, dělají agenty Moskvy nebo Putinovy agenty. O všech tvrdí, že chtějí obrátit naši zemi na Východ. Je to naprostý nesmysl, podpásovka a největší hnus současnosti. Pokud budu mluvit za sebe, nechci otáčet naši zemi na Východ, ale myslím si, že máme mít normální vztahy se zeměmi na západě i východě, severu i jihu. 

Zmínil jste, že kritici Evropské unie jsou označováni za agenty Moskvy, nebo Putinovy agendy. Proč? Co je účelem takového označování?

Úplně stejně jako za minulého režimu bolševici. Ti také nikdy nepřiznali, že problémy, ve kterých se socialistické země nacházely, způsobili oni sami. Stejně to dělají i eurobolševici, jak jim říkám. Nikdy nepřiznají, že Evropskou unii vedou nesmyslným směrem, že všechny problémy způsobili oni svojí hloupou politikou a teď poslední vítačskou politikou. Oni to budou svádět na Putinovy agenty. Předtím to byli imperialističní agenti a v tomto slova smyslu se nic nezměnilo. Nastupuje zpět totalita, byť je to možná soft totalita, ale projevuje se obdobnými symptomy jako totalita bolševická.