Polansky do Česka přijel na pozvání organizace Antifa uskutečnit přednášku Holocaust po česku, na níž hovořil o likvidaci Romů v pracovním táboře v Letech u Písku. Na to konto se setkal s redaktorem ParlamentníchListů.cz v jedné cukrárně na Žižkově a odpověděl i na ostřejší otázky…

Jak jste mohl sbírat orální historii Romů z Let a pátrat v tuzemských archivech, když neumíte česky?

Česky, pravda, moc neumím. Měl jsem Roma, který žil ve městě New York léta a v té době, kdy jsem dával okolo roku 1995 orální historii kolem Letů dohromady, jezdil se mnou. Mé modus operandi je pořád to samé. Najdu Roma nebo tým Romů, kteří hovoří perfektně anglicky. Stejně nemůžete zpovídat Romy, když nejste Rom. Jste gádžo a moc vám nevěří. Našli jsme přeživší z Letů, on je zpovídal, hned překládal a já všechno pečlivě zapisoval do počítače. Samozřejmě, že orální historie je pro mnoho lidí nedůvěryhodná, protože starší lidé mohou zapomínat anebo vzpomínky různě přizpůsobují. Nicméně zpovídáte lidi, kteří mají více či méně stejnou zkušenost, ale neznají se navzájem, a porovnáváte jejich příběhy. To jsem udělal na Balkáně. Sebral jsem orální historii Romů v Makedonii, Chorvatsku, Srbsku, Albánii, Černé Hoře a tak dále. Neuvěříte, jak jsou si příběhy podobné, i když se ti lidé navzájem neznají. Romové však mají z druhé světové války podobné zážitky.

A co bádání v tuzemských archivech, o něž se tak opíráte?

V českých archivech jsem pracoval od roku 1976 jako genealog. Naučil jsem se dokumenty nějakým způsobem rozlišovat, hodně z nich je i německy a německy hovořím. Navíc jsem si vždy bral překladatele. Vzal jsem 2000 jmen, které jsem našel v archivech, poslal je do kanceláře prezidenta Václava Havla, kde mi slíbili, že se podívají, jestli někdo z nich přežil. Prý je na ministerstvu vnitra zadali do počítače, včetně dat narození, a nic. Sdělili mi, že nikdo nepřežil. Osobně jsem pak ale hovořil s více než stovkou obětí.

Proč se podle vás státní správa vyjádřila tak, jakoby koncentrák v Letech skoro neexistoval?

Lidé z Let věděli, že otec Karla Schwarzenberga vybudoval tento pracovní tábor. Na práce ve svých lesích používal židovské vězně a pak i internované Romy. Po roce 1945 k tomu samému používal sudetské Němce. Schwarzenberg je v Česku jeden z nejbohatších mužů. On a Václav Havel byli první Češi, kteří dostali své majetky zpět v restitucích. Kdyby se vědělo, že jeho otec používal Židy i Romy jako otrocké pracovníky za druhé světové války, nedostane majetek zpět. Vždyť se majetek neměl vracet rodinám, které kolaborovaly s Němci a používaly židovské otroky. To je důvod, proč se tato historie tají. Stoprocentně.

Karel Schwarzenberg tato vaše nařčení již několikrát popřel. Co vy na to?

To je dost divné. Když jsem se ho na to zeptal osobně, jestli jeho táta použil vězně z Let na práci v lesích, odvětil, že mu bylo osm let, takže si nevzpomíná. Jak o tom tedy potom mohl mluvit jinak.

Jakým způsobem se pro vás uzavřely tuzemské archivy?                                                                    

Z ministerstva zahraničí se o Lety staral Josef Havlas. Působil však jako vrchní inkvizitor. Zavřel archivy, vyhrožoval archivářům, že ztratí práci, když mi ukážou nějaké dokumenty. Prostě je terorizoval. Všichni se začali bát. Pak prohlásil, že v Letech byli bachaři samí Němci, tudíž musel být tábor řízen Němci. Nicméně mám jedenadevadesát svazků českých strážců z Let. Ten tábor byl řízen Čechy a byli v něm Češi, kteří se často chovali dost krutě. To je pravda. Havlas tam byl poslán vládou a prohlásil, že dnešní prasečák nejsou ubytovny bývalých vězňů. Další lež. Všichni starší lidé tam tvrdili, že ano. Pak jsem nad prasečákem letěl v letadle a srovnal tento pohled s bývalým leteckým snímkem koncentráku. Jsou totožné.

Proč tedy v knize Bouře tato zjištění, například Schwarzenbergy v ní nazýváte Weissenberky, tajíte i vy?

Jde o novelu. Neznal jsem Schwarzenbergova otce a on byl jednou z hlavních postav knihy. Nenapsal bych novelu, kdybych ho nemohl plasticky vylíčit. To samé s jeho ženou. Kdybych napsal jen o tom, co je v archivech, tak nemohu příběh tak rozvést.

Nemyslíte si, že orální historie je dost pochybný zdroj informací?

Měl byste si přečíst jejich výpovědi a pak se mě na to zeptat. Jsem novinářem velmi dlouho. Snažil jsem se vždy pátrat po pravdě. Po určité době dokážete rozlišit lidi, co mluví pravdu od těch, co lžou. Slyšel jsem hodně lží od Josefa Havlase, ale třeba starosta z Let nelhal. Viděl jsem mu to na očích. On mi řekl, kdy vláda prodala areál tábora v Letech, tedy vepřín, protože pro ni byl připomínkou křivd, a mnoho dalších věcí. Starosta Milevska byl velmi poctivý muž. Navíc, když jednotlivé sebrané příběhy porovnáte, shledáte v nich mnoho společného.

Mnoho politiků, ale i lidí, co o kauze Lety něco vědí, tvrdí, že schopně mixujete pravdu se lží…

Tak ať ukážou na věci, v nichž podle nich lžu. Nikdo to zatím neudělal. Až mi řeknou, v čem přesně lžu, vezmu si k tomu dokumenty a můžeme se bavit. Od roku 1992 Josef Havlas, Karel Schwarzenberg ani Václav Havel nebyli schopni označit ani jeden bod z toho, co tvrdím, za lež. Ať poukážou alespoň na jednu mou lež. Měl jsem tady v Praze člověka, jehož jsem najal, aby pro mě pátral v archivech. Ten se setkal se ženou, kterou vláda najala, aby prověřila moje informace. Prý prohlásila, že v archivech už pracuje šest měsíců a našla mnohem víc dokumentů o Schwarzenbergovi, než já. Prohlásila, že to, o čem mluvím já, je jen zlomek pravdy.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.