Ministerstvo vnitra připravilo legislativní návrh, který by v budoucnu umožnil legálně blokovat, vypínat a omezovat údajné dezinformační a propagandu šířící weby. Je to prý důležité, protože je to právě propaganda, kterou se prý Putin snaží rozvrátit Západ. Jde o správný či důležitý nástroj, nebo existují pádné argumenty, proč to odmítnout?

Hodlám tuto situaci v mnoha aspektech přirovnávat k tomu, co jsme zažívali v sedmdesátých letech, kdy probíhala takzvaná normalizace. Dovolím si proto předeslat pár slov na vysvětlenou.

V roce 1968 vrcholilo tzv. pražské jaro. V rámci tehdejšího „obrodného procesu“ byla výslovně zrušena cenzura. Po srpnové okupaci Československa vojsky některých států Varšavské smlouvy však byl tento „obrodný proces“ zastaven. Cenzura byla více či méně nápadně postupně znovu zaváděna v rámci tzv. normalizace, která vykazovala některé znaky podobné těm, které můžeme zaznamenávat v současnosti.

Pojem „normalizace“ se používá v různých oborech lidské činnosti. Původně je to proces, který má zajistit kompatibilitu technických procesů.

Přenesen do oblasti politické se však projevuje jako proces, který se snaží zprvu navodit cosi jako myšlenkovou standardizaci. Děje se tak omezováním diskuse, oponentury, sporů, disentních stanovisek. Postupně dochází k jejich úplnému vymizení z veřejného života, což vede k implicitní celospolečenské ideové unifikaci. Ta se postupem času stává explicitní, souhlas s ní začíná být vyžadován a vůči osobám rezistentním jsou zaváděny soubory různých represivních opatření, až po kriminalizaci. Po společnosti se současně žádá, aby tuto nenormální situaci přijala jako normální, standardní formu politické reality. Její přijetí je nejprve výhodou, postupně pak podmínkou pro kariérní vzestup.

Zpět k vaší otázce. Vzhledem k tomu, že na takovouto legislativu mohou přijít jen pohrobci těch, kteří kdysi prohlašovali, že „republiku si rozvracet nedáme“, pak je to téměř jediný nástroj, který mají k dispozici, protože do diskuse se pustit nemohou. Argumenty nemají, takže se mohou pokusit pouze nositele „protivných“ názorů místo debaty nejprve zhanobit a pak je jako zhanobené odmítnout, umlčet, popřípadě perzekvovat, či dokonce kriminalizovat. Přitom budou tvrdit, že oni jsou diskusi přístupni, ale každý prý jistě pochopí, že lži nelze považovat za odlišný názor. A s lháři se oni prostě bavit nemohou, protože by je tím vlastně legitimizovali a s nimi i jejich rozvracečskou putinovskou propagandu. A to od nich nikdo nemůže žádat, když oni zasvětili životy pravdě a lásce. Ostatně ti lháři se přece sami vyřadili z demokratické společnosti!