Minule jsme se bavili o tom, čeho se vám podařilo v Praze 1 dosáhnout, a o tom, co pálí občany Jedničky. Co otázka bezpečnosti?

Určitým problémem jsou nepřizpůsobiví lidé v ulicích, bezdomovci a podobně. Pokud jde o velkou kriminalitu, tak ta nám v centru Prahy klesá. Ta čísla jsou velmi dobrá ve srovnání s ostatními velkoměsty a jejich centry. Takže problémem je spíš zvýšení počtu drobných přestupků typu rušení nočního klibu a výtržnictví. To jsou věci, které obyvatele Prahy 1 samozřejmě dnes a denně trvale obtěžují. S tím se nám příliš nedaří bojovat, protože na to jako městská část nemáme silové ani legislativní nástroje. Praha 1 nemá svou městskou policii, městská policie je podřízena hlavnímu městu, tedy primátorovi a ten určuje priority, kolik, kde a kterých strážníků bude a jestli se budou více věnovat přestupkům v ulicích, nebo zda se budou věnovat jiné obecné kriminalitě, která je z našeho pohledu také důležitá, ale třeba netrápí obyvatele Prahy 1 tolik jako to rušení nočního klidu a nepořádek v ulicích.

Má problém bezdomovců, kteří třeba obtěžují lidi v tramvaji nebo tam páchnou, vůbec nějaké řešení?

To je obecné řešení, které by asi neměl řešit starosta městské části Praha 1. Ale je pravda, že Praha 1 je centrem celé Prahy i země, je tu tedy nejvíc turistů, je to nejbohatší městská část. Pochopitelně tito lidé, pokud se někde objeví, tak se často stahují do okolí hlavního nádraží, do okolí Václavského náměstí. To je daň, kterou Praha 1 platí za to, že je centrem této země.

Myslíme si, že například péče o narkomany by měla být více rozdělena regionálně, nemělo by to být centralizováno. K řešení problému by měly přispět všechny městské části. Nejde, aby se to koncentrovalo jen v centru města.

Spolupracují s vámi pražský magistrát či městská policie, například co se týče hlavního nádraží? Měli jste třeba požadavky, aby tam častěji chodily hlídky a ty lidi odtamtud vykazovaly?

Takové požadavky jsou. Musím říci, že Policie České republiky i městská policie konají. Je to prostě takový trvalý boj. Tito lidé zde vždy budou. Myslím si, že pozitivní bylo přestavení lodi Hermés na ubytovnu pro bezdomovce. Ale znovu říkám, že bychom je neměli koncentrovat do centra města, které je naší pýchou a perlou. Podobné problémy mají v Berlíně, Mnichově, Curychu, není to jen problém náš. Obecně je to problém center velkých měst, do nichž se tito lidé automaticky stahují, protože zde cítí největší příležitost.

Co otázka Václavského náměstí?

Václavské náměstí by už konečně mělo doznat té revitalizace, o které se dlouho mluví. Teď už snad byly odstraněny všechny překážky. Také to byla trochu liknavost zbytečně dlouhého dohadování se s památkáři. Myslím si, že na začátku nového volebního období už nic nebrání tomu, aby ta revitalizace Václavského náměstí proběhla. Ale není to jen o té revitalizaci, ale je to i o těch lidech, kteří tam jsou. My ze shora neumíme vyměnit lidi, kteří na Václavské náměstí chodí. Řešili jsme problém nahaněčů do těch nočních klubů. Tam by podle mě měla být daleko tvrdší vyhláška, co se týče nabízení reklamy.  A také si myslím, že by měl být více regulován busking („pouliční umění“ – pozn. red.), zejména ten hlučný busking, který zase obtěžuje obyvatele.

V jakém směru?

Kdysi došlo ze strany magistrátu k uvolnění buskingu, my jsme to postupně zpřísňovali. Mně vadí některé typy buskingu jako například zvířata v centru, živí hadi a podobně. To také není nijak upraveno. To lze upravit jen vyhláškou hlavního města. Budeme se snažit s budoucím vedením hlavního města jednat o tom, aby se to zpřísnilo. Aby se to udělalo cestou Mnichova, kdy se vytipují lokality, které budou pro ten busking určené, a tam podle nějakého klíče budou moci ti buskeři působit. Nechceme to dělat tak, že oni budou moci působit všude a my pak budeme postupně zakazovat, kde nebudou moci vystupovat.

Například od té doby, co byl Karlův most svěřen sdružení umělců Karlova mostu, kteří si to nějakým způsobem organizují sami a bez zásahu úřadů zajišťují rotaci vystupujících, tak tam nejsou žádné závažné problémy. Naopak víme, že agresivnější buskeři vytlačují z lukrativních míst ty slušnější. Je rozdíl, když tam někdo hraje na violu, nebo když tam přijdou nějací – teď abych nebyl považován za rasistu – řekněme, jiné skupiny, které tam bouchají do víka od popelnice. Sám uznáte, že ten druhý typ nemá s pouličním uměním nic společného a jde jen o typ pouličního žebrání. Na toto bohužel nemáme žádné nástroje, jak to regulovat. My to v podstatě musíme automaticky strpět. Já jsem volal po tom mnichovském modelu již kdysi, magistrát to nikdy nevyslyšel. Stačilo by jen přijmout ten mnichovský model a v centru by se nám daleko lépe dýchalo. To je ale na delší debatu s magistrátem.