Vláda hledá peníze, kde může. Kromě toho, že je ve hře vyšší zdanění tvrdého alkoholu a hazardu, uvažuje o zavedení takzvané digitální daně. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka by se mělo změnit to, že Facebook a Google, kteří realizují zisky na území ČR, ale daní je někde jinde, by to, co tady vydělají, měly také v Česku zdanit. Je to dobrý nápad, na němž už ve vládní koalici panuje shoda?

Je a není to dobrý nápad. Jde o to, že k digitální dani se schyluje v celé Evropě, dost možná ve všech zemích OECD. Tyto „digitální firmy“, jako je Google a další, mohou extrémně snadno přenášet vykazované zisky z jedné země do druhé, takže pokud jediná země uvalí daň jednotlivě, neuvidí z ní nejspíš ani korunu, protože v ní žádný zisk nejspíš vykázán nebude. Proto je naprosto nezbytné postupovat v rámci mnoha zemí. Aktuálně jsou na stole dva konkurenční návrhy, jeden od Evropské komise, druhý od OECD, a zdá se, že ten druhý má větší naději na úspěch.

Takže zaprvé, pokud bychom my chtěli takovou daň uvalit solitérně, nezískáme z ní nic.

A zadruhé, nechť nám nikdo nelže, že my jsme takoví borci a vymysleli jsme nějakou novou, zázračnou, spasitelskou daň. Jak říkám, na mezinárodní úrovni se o ní mluví už dlouho, teď si jí jen domácí politici nejspíš teprve „povšimli“.

Z podobného soudku je i plán, který tento týden zveřejnila ministryně financí Alena Schillerová. Hodlá zrušit platby státu za zdravotní pojistky dětí, studentů, seniorů nebo matek na rodičovské dovolené. Výpadek peněz pro zdravotní pojišťovny by nahradily vyšší odvody zaměstnanců a firem, jimž by za to snížila míru zdanění. Vidíte v tomto záměru nějaký smysl či užitek?

Nějak v tom nenacházím žádný smysl či přidanou hodnotu: Pokud Ministerstvo financí tvrdí, že si zaměstnanci v podstatě moc nepřilepší, protože ta změna by měla být pro zaměstnance v čistých příjmech jen symbolická, tak proč se změna dělá? Nepomůže státní kase, nepomůže ani zaměstnancům, jenom systém znovu rozvíří a zkomplikuje a vláda bude moci vykázat nějakou činnost, ačkoliv je k ničemu. Navíc to do systému oproti současnosti vnáší jeden nebezpečný prvek: Platby za státní pojištěnce ze strany státu by měly být kompenzovány vyššími odvody na zdravotním ze strany zaměstnanců - jenomže počet zaměstnanců a jejich příjmy, tedy i odvody, podléhají hospodářskému cyklu. Nemocnost lidí cyklu nepodléhá. Takže zdravotnictví potřebuje pořád víceméně stejně peněz, ale najednou by mělo být závislé na rozkolísaném zdroji příjmů. To je naprostý ekonomický nesmysl.

Začátkem roku mnohé domácnosti zaskočilo zdražení elektřiny. Dá se rostoucí cena elektrické energie vysvětlovat i tím, že Německo odchází od jaderné energetiky, investuje velké částky do obnovitelných zdrojů výroby elektřiny, ale protože investoři chtějí mít své náklady pokryty, tak elektřinu zdražují?

Elektřina zdražuje na energetických burzách po celé Evropě, takže my jsme se s tím jenom svezli. A ano, podepisuje se na tom také Německo, konkrétně uzavírání německých jaderných elektráren. Obecně taky tlak ekologů na „zelenou“ energii v celé Evropě. A konečně vysoká cena emisních povolenek. Je to vlastně velmi podobné jako u automobilového průmyslu: Pokusy o „ekologično“ prodražují v automobilovém i energetickém sektoru výrobu a způsobují řadu vedlejších problémů.