Blíží se komunální volby, a tak připomenu, že jste v letech 2002 až 2008 působil jako radní Prahy 6 za ODS, jejímž členem jste několik let byl, a další dva roky ještě jako zastupitel. Nechybí vám politika, jak to v souvislosti s vašimi aktivitami na sociálních sítích může vypadat, nelitujete, že jste ji opustil?

Dělat politiku je práce na plný úvazek. Já to poznal jako radní, sice neuvolněný, takže jsem chodil do práce, ale rada se scházela jednou za 14 dní, bylo to od jedné hodiny, často jsem se musel z práce omlouvat. Časově méně náročné to má zastupitel, protože zastupitelstvo jedná jednou za dva měsíce. Ale pokud to neděláte naplno a nezajímáte se o tu problematiku právní, ekonomickou, o to, co se v místě děje, tak to nemá význam. Navíc jsem jako lékař potřeboval být pořád v nemocnici. To jsou úplně jiné znalosti. Na to, abych měl znalosti, co se probírají na komunální úrovni nebo v Parlamentu, je potřeba mít širší vzdělání, než je medicína, a hlavně zajímat se o celou problematiku chodu města. K tomu musíte navštěvovat místní sdružení, mluvit s těmi lidmi a na to já neměl čas. Měl jsem malé děti, služby v nemocnici. To dohromady nešlo. Ale říkal jsem si, že se k tomu vrátím.

Láká vás tedy pořád politika?

Politika se samozřejmě týká každého. I toho, který s ní nechce mít nic společného, protože ve státním zřízení žije, platí daně. Ale já jsem na ní dál aktivně participovat nemohl, neměl jsem čas, ale nezanevřel jsem na ni. Rád bych se k ní vrátil, ale teď bych musel přerušit ten pracovní kolotoč, a tím ztratit zručnost a zkušenost. To už bych se k tomu nemusel vrátit a politika je obvykle na volební období. nemusíte být zvolen a co pak? Teď mám chuť dělat medicínu a nemůžu zvládnout oboje. Myslím si, že ani pan doktor Svoboda, ani Ivan Langer, to je taky doktor, ani Martin Kuba, anesteziolog, medicínu nedělají. Teď se k ní vrátil Pavel Bém, dělá psychiatra, má ambulanci se specializací na léčení závislostí. Ale to, co dělám já, kardioanestezii, je dost komplikované a vyžadovalo to dlouhou přípravu. Řekl bych, že to jsou nejtěžší operace v medicíně, kardiochirurgie a transplantace plic. Takovou práci nejde přerušit. Tu musíte dělat každý den, nebo se na to úplně vykašlat. Nejde to třeba půl roku nedělat.