Vládní „balíček za pět dvanáct“, jak je marketingově nazýván soubor zákonných novel k seškrtání rozpočtového schodku, prošel v Poslanecké sněmovně výbory a nyní je ve třetím čtení. Jaký z něj máte dojem?

Po nastudování jeho druhé verze, tzv. vládního souborného pozměňovacího návrhu, z něj mám dojem ještě horší než předtím. Mimo jiné proto, že druhá verze balíčku ještě mnohem výrazněji snižuje na příští dva roky příjmy obcí a krajů, než tomu bylo ve verzi první, což zásadním způsobem zhorší dostupnost veřejných služeb poskytovanými kraji, městy a obcemi.

Půjde namátkou o omezení sociálních služeb, místní veřejné dopravy, o zhoršení rozsahu, kvality a dostupnosti zdravotní péče na regionální a místní úrovni i o poškození regionálního středního a základního školství a předškolní péče.

Koalice naznačuje, že na návrzích není ochotna nic měnit, jen nechá opozici „vykecat“ a pak si to stoosmičkou schválí. Jak v tomto směru probíhala jednání ve výborech v prvním a druhém čtení?

Na sněmovní výbor pro sociální politiku nepřišel ani ministr práce a sociálních věcí, ani jeho politická náměstkyně – a místo nich jsme tam měli pouze úředníky, se kterými nebylo možné vést žádnou politickou diskusi. Což opět ukazuje aroganci této pětikoaliční vlády.

Vy sama jste načítala několik pozměňovacích návrhů; které vnímáte jako nejdůležitější?

Všechny považuji za velice důležité, protože každý z nich se týká specifické problematiky a jiných skupin občanů a subjektů, na které vládní zvýšení daní a odvodů dopadá.

Ale speciálně zmíním mé návrhy z oblasti rodinné politiky a problematiky: Zaprvé jde o návrh nerušit daňovou slevu na náklady související se zajištěním pobytu dítěte v předškolním zařízení, tedy tzv. školkovné. A zadruhé o návrhy na zachování daňové slevy na manželku či manžela v domácnosti v současné podobě, resp. variantně možnost, aby poplatník mohl tuto slevu čerpat alespoň tehdy, je-li jeho manžel či manželka zdravotně postiženým držitelem průkazu ZTP/P, anebo pečuje-li manžel či manželka poplatníka o zdravotně postižené dítě.

Fialova vláda chce školkovné zrušit a slevu na manželku či manžela brutálně omezit. Tím připraví pracující rodiny s malými dětmi až o 43 tisíc korun čistých příjmů ročně.

Jaký podle vás bude dopad tohoto balíčku na občany?

Velmi neblahý až drtivý. Zvýšení přímých daní a odvodů poškodí nejvíce právě výše zmíněné rodiny s nejmenšími dětmi, dále pak živnostníky a nízkopříjmové zaměstnance, jelikož u nich bude dopad balíčku v relativním poměru k jejich příjmům nejvýraznější a nejhorší.

Ale tento Fialův a Stanjurův balík – skrze zvýšení nepřímých daní, tedy DPH a spotřební daně, které zdraží mnoho druhů zboží a služeb, a prostřednictvím zvýšení daně z nemovitosti, což poškodí majitele domů a bytů i jejich nájemníky – dopadne v podstatě na všechny občany. Neušetří nikoho.

Takže výsledkem bude další pokles čistých příjmů pracujících občanů, a tedy i maloobchodních tržeb a domácí spotřeby. Čili ve finále nejde o žádnou konsolidaci veřejných financí, protože je velkou otázkou, zdali tato vládní opatření přinesou státnímu rozpočtu vůbec nějaké nové příjmy navíc – a veřejné výdaje balíček neřeší vůbec.

Vláda slibuje, že důchodcům i dalším skupinám, příjmově závislým na státním rozpočtu, příští rok přidá. Bude to podle vás stačit?

Naprosto ne. Už je jasné, že důchodci dostanou v lednu přidáno pouze 360 korun. To nejsou u průměrného důchodu ani dvě procenta růstu. Přičemž aktuální meziroční inflace je momentálně 8,5 procenta. Takže důchody reálně docela výrazně poklesnou, a to už podruhé za sebou, protože jejich poslední červnová mimořádná valorizace kryla zhruba jen polovinu růstu předchozí inflace.

V případě státních zaměstnanců vláda hovoří o zmrazení jejich platů, takže ty neporostou prakticky vůbec, kromě nenárokových individuálních možných odměn v pohyblivé složce platu.

A vůbec nejhorší je přístup vlády ke zdravotně postiženým občanům, kterým odmítá zvýšit tzv. příspěvek na péči, který v 1. a 2. stupni zůstává na stejné, a velice nízké, úrovní již 8 let! Já jsem podala příslušný návrh zákona okamžitě po volbách do Sněmovny v roce 2021, ale vládní poslanci už dva roky vytrvale blokují jejich projednání a vlastní návrh nejsou schopni nebo ochotni připravit.

Takže vládní pomoc občanům závislým na příjmech od státu je tragická a nedostatečná.

Ožehavým tématem je zvýšení rodičovského příspěvku. Koalice jej chce zvýšit o 50 tisíc korun a pouze pro děti narozené po 1. 1. 2024, a ministr Jurečka vzkazuje, že na více zkrátka není. Co navrhujete vy?

Já k tomuto vládnímu materiálu předkládám 9 pozměňovacích návrhů. V prvé řadě navrhuji zvýšit rodičovský příspěvek o 100 tisíc korun, aby to pokrylo alespoň růst inflace od jeho posledního zvyšování v roce 2020, který činí cca 32 procent. A variantně navrhuji zvýšení alespoň o 60 až 90 tisíc korun, tedy více, než navrhuje vláda.

Dále navrhuji, aby nárok na zvýšení rodičovského příspěvku měli rodiče všech dětí, kterým budou ke dni nabytí návrhu zákona 4 roky a méně. Omezovat návrh na zvýšení rodičovského příspěvku datem narození dítěte, a tisíce oprávněných rodin z něj vylučovat, je protiústavní diskriminace.

Rovněž navrhuji, aby rodiče mohli rodičovský příspěvek i nadále pobírat do 4 let dítěte, což koresponduje s dobou, po kterou mohou být uvolněni ze zaměstnání. Zkracovat tuto dobu na 3 roky, jak chce vláda, by způsobilo mnoha rodinám ohromné problémy, protože by při nedostatku kapacit předškolních zařízení lidé neměli jak zajistit péči o své malé děti.

Dále navrhuji zakotvit do zákona valorizační mechanismus, kterým by se rodičovský příspěvek automaticky každoročně zvyšoval o meziroční míru růstu inflace. A připravuji ještě návrh, aby se při péči o děti do 4 let mohli s rodiči vystřídat i prarodiče dítěte, pokud rodiče nastoupí do zaměstnání.

Vláda také právě projednává rozpočet na příští rok. V něm se kromě MPSV škrtá všem ministerstvům s výjimkou ministerstva obrany, které naopak dostane o 39 miliard navíc. Co na to říci?

Plně to odráží priority této asociální Fialovy vlády – zatímco rozpočet resortu obrany roste astronomicky, během tohoto volebního období to bude nárůst přes 100 procent – tak rozpočty ministerstev, která mají sociální přesah, tedy ministerstva práce a sociálních věcí či školství rostou velice pomalu či stagnují. A rozpočet ministerstva pro místní rozvoj, které se má starat mj. o bytovou politiku a bytovou výstavbu, klesá meziročně o třetinu, a to nominálně!

Toto jsou jasné doklady toho, jaké jsou preference a zájmy této současné vlády ČR.